V zemích OECD by se HDP mohl zvyšovat přibližně o 2,5 % ročně, v nečlenských státech by tempo růstu mělo být přibližně dvojnásobné. Hospodářský růst je ovšem podporován uvolněnou měnovou politikou a v mnoha zemích (zejména v USA) také ze strany fiskální politiky. Podle výsledků modelové simulace posílí fiskální stimul v USA ekonomický růst ve Spojených státech o 0,7 p. b. (v letech 2018 a 2019), pozitivní dopad v ostatních ekonomikách bude do 0,2 p. b. Ve srovnání s předchozí prognózou (Economic Outlook z listopadu 2017) byly predikce vesměs revidovány směrem vzhůru, obzvláště v případě USA (vlivem očekávaných dopadů fiskálního stimulu byla predikce pro rok 2018 zvýšena o 0,4 p. b., pro rok 2019 o 0,7 p. b.).

Prognóza OECD je k dispozici zde.

Tabulka 1: Růst globální ekonomiky ve výhledu kolem 4 %

Situace na trhu práce by se ve vyspělých ekonomikách měla dále zlepšovat. Navzdory zpomalení růstu zaměstnanosti by měl pokles míry nezaměstnanosti pokračovat, což v některých zemích umocní existující nedostatek zaměstnanců s vhodnou kvalifikací. Růst mezd by však měl zůstat umírněný, neboť ještě existuje prostor pro nárůst míry participace i počtu odpracovaných hodin (situace v jednotlivých státech se však výrazně liší).

Graf 1: Nedostatek pracovních sil je překážkou růstu

Růst světového obchodu se v roce 2017 výrazně zrychlil na 5,0 %. Přispěl k tomu zejména silnější hospodářský růst v Evropě (ta se vyznačuje relativně vyšší obchodní intenzitou, tedy poměrem růstu zahraničního obchodu k růstu HDP), silné oživení mezinárodního obchodu s elektronikou a polovodiči v Asii a posun ve struktuře poptávky směrem k investicím, pro něž je charakteristická vyšší dovozní náročnost. Za předpokladu, že nedojde k výraznému nárůstu protekcionismu, by letos růst světového obchodu mohl dosáhnout 4,7 %, v roce 2019 by se pak mohl dále zpomalit na 4,5 %. I při této dynamice by obchodní intenzita měla výrazně zaostat za dlouhodobým průměrem, na druhou stranu by však měla být vyšší, než v letech 2012–17.

Graf 2:     Oživení světového obchodu je patrné, poměr růstu světového obchodu k růstu světového HDP (trade intensity) však zůstává nízký

Rizika prognózy jsou vychýlena směrem dolů. Protekcionistické tendence již vedly k poklesu důvěry ekonomických subjektů, další nárůst protekcionismu by negativně ovlivnil dynamiku investic, zahraničního obchodu i HDP (modelové simulace přitom poukazují na to, že nepříznivé dopady jsou největší ve státech, jež protekcionistická opatření zavedly). Rychlejší než očekávaná normalizace měnové politiky v některých zemích by pak mohla zvýšit volatilitu na finančních trzích a odhalit nerovnováhy naakumulované vlivem snížené averze k riziku a nárůstu zadlužení. Vysoká poptávka, omezení na straně nabídky a geopolitické faktory v uplynulých měsících vedly k nárůstu ceny ropy – vysoká cena ropy je proto proinflačním rizikem, v případě jeho naplnění by byla nepříznivě ovlivněna také kupní síla domácností. Hospodářský růst by naopak mohl být silnější v případě, že by se podařilo implementovat strukturální reformy, jež by zvýšily růst produktivity.