Tab.1: Predikce růstu reálného HDP a revize vůči EO98, meziroční změna v %

Slabý výkon světové ekonomiky se odráží v nízké dynamice růstu světového obchodu. I přes mírné zotavení v druhé polovině minulého roku zůstává světový obchod utlumený. V objemu rostl světový obchod v minulém roce pouze o 2 %, tj. tempem, které bývá obyčejně spojováno s velmi slabým růstem světového HDP. Oslabení světového obchodu může být, vyjma vývoje HDP, vysvětleno také nízkou investiční aktivitou či propadem komoditních cen. Značný dopad zde má celkové zpomalení výkonu v regionu JV Asie, jeho příčiny však doposud nejsou zcela jasné. Výrazný pokles vnější poptávky v podobě poklesu importu ze strany Číny a dalších rozvíjejících se ekonomik má nepříznivý dopad na růst v rozvinutých zemí (odhad: -0,5 p. b. HDP v roce 2015).

Obr.1: Významné zpomalení v růstu objemu světového obchodu, meziroční změna v %

Ceny komodit zaznamenaly od listopadového výhledu další výrazný pokles, cena ropy v dolarech se pohybuje na nejnižší hodnotě od roku 2003. Propad čínského importu v lednu 2016 naznačuje, že k nízkým cenám komodit přispívá především slabá poptávka. V případě ropy významně přispívá i pozitivní nabídkový šok. Cenový vývoj by měl podpořit spotřebu na straně importérů, zároveň však zřejmě povede k omezení investic a růstu finančních tlaků u producentů ropy a firem v odvětví. Obecně platí, že nižší ceny komodit a monetární stimuly by měly příznivě působit na mírné oživení v rozvinutých ekonomikách, dopad na rozvíjející se ekonomiky bude smíšený.

Eurozóna se potýká s nízkou mírou investic v kombinaci s vysokou mírou nezaměstnanosti, HDP se teprve nedávno dostal na předkrizovou úroveň roku 2008. Pozitivní efekt nízkých cen komodit na ekonomickou aktivitu je nižší než se očekávalo, podobně se nenaplnila očekávání v oblasti investic spojená s nízkými úrokovými sazbami a oslabeným eurem. Problém představuje v řadě zemí vysoká míra zadlužení soukromého sektoru a úvěry v selhání, tyto faktory významně omezují efektivní transmisi měnové politiky.

Japonsko v posledních měsících trápí nízká spotřeba a export. Ten je negativně ovlivněn jak ekonomickým oslabením hlavních obchodních partnerů, tak posilující domácí měnou.

V USA je nadále hlavním tahounem růstu ekonomiky domácí soukromý sektor. Lze pozorovat pozitivní dopady růstu na zaměstnanost a poptávku domácností. Oslabení růstu HDP ve druhé polovině roku 2015 bylo způsobeno mimo jiné silnějším dolarem s nepříznivým dopadem na export a poklesem investic v energetickém sektoru. S postupným vyprcháním efektu nárůstu zaměstnanosti na dynamiku HDP se rodí obavy ohledně budoucího zdroje hospodářského růstu.

Růst v klíčových rozvíjejících se ekonomikách bude nadále zpomalovat v důsledku nízkých cen komodit, zpřísnění podmínek na finančních trzích a souvisejícímu odlivu kapitálu. V Číně růst zpomaluje v souvislosti s postupným přechodem od zpracovatelského průmyslu směrem k službám, významné dopady tohoto procesu jsou pociťovány především na trzích s komoditami. Důsledky revize růstového modelu jsou zvýšená volatilita měnového kurzu a hlavních akciových titulů, nepříznivě působí rovněž nejistota ohledně dalších kroků vlády. Naopak růst Indie bude nadále silný, sílí však potřeba implementace dalších strukturálních reforem. Propad Brazílie bude výraznější, než se očekávalo, nepříznivými faktory jsou politická nestabilita a vysoká míra inflace.

Rizika finanční nestability jsou výrazná, především s ohledem na současnou situaci v rozvíjejících se ekonomikách. Hlavními faktory v pozadí vývoje na globálních akciových trzích jsou obavy ohledně vyhlídek globálního růstu a nejistota spojená s vývojem měnového kurzu renminbi.

Obr.2: Prudký propad globálních akciových trhů

V mnoha rozvíjejících se ekonomikách se situace na finančních trzích za posledních 18 měsíců výrazně zhoršila. Došlo k omezení přílivu kapitálu a prudkému oslabení řady měn. Lze rovněž pozorovat nárůst rizikové prémie, zejména u státu s výraznými deficity běžného účtu či zemí se závislostí na exportu komodit. Zvýšené náklady představují problém především u států s významným zadlužením v zahraniční měně. Další významná rizika v mnoha rozvíjejících se ekonomikách představují rapidní růst zadlužení soukromého sektoru a důsledky chybné alokace kapitálu v prostředí nízkých úrokových sazeb.

Potřeba hospodářsko-politických opatření

Měnová politika ECB a japonské centrální banky je v posledních měsících stále více uvolněná, americká centrální banka, s ohledem na revizi prognóz růstu HDP, bude s normalizací úrokových sazeb postupovat velmi obezřetně. Obecně by měnová politika měla zůstat akomodativní, než budou patrné důvěryhodné signály o návratu k oficiálním inflačním cílům. Spoléhání se pouze na monetární stimuly je však v dnešní situaci nedostatečné.

Fiskální politika je v mnoha hlavních světových ekonomikách restriktivní. I přes rozvolnění tempa fiskální konsolidace zůstává v USA a eurozóně spíše neutrální fiskální pozice, v Japonsku nadále přetrvává restrikce s cílem omezit vysoké rozpočtové deficity a stabilizovat dluh k HDP. Řada rozvíjejících se ekonomik rovněž přijala restriktivní diskreční opatření. Výjimkou je Čína, která implementovala dodatečné fiskální stimuly na podporu růstu.

Obr.3: „First year effects of a ½ per cent of GDP public investment stimulus by all OECD economies“

Nutností je dle OECD vytvoření vhodného prostředí pro strukturální reformy zvyšující produktivitu. Je zapotřebí využít stávající nízké úrovně úrokových sazeb, vlády mohou získat prostředky na podporu růstu velmi levně. Závazek zvýšit veřejné investice by podpořil poptávku a umožnil - díky vysokému multiplikačnímu efektu a pozitivnímu vlivu na budoucí růst (viz obr.3) - zachovat fiskální udržitelnost. Nutným doplňkem fiskálních stimulů by pak měly být strukturální reformy. Tempo jejich implementace však ve vyspělých i rozvíjejících se ekonomikách zpomalilo, což je znepokojující s ohledem na dlouhodobý růstový výhled.