english  norsk  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: thonhotels.no
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Norská doprava bude zelenější

Snížení emisí, zvýšení efektivity, modernizace a snížení počtu nehod. To jsou nejčastěji skloňované pojmy v souvislosti s dopravními plány Norska. Geograficky je Norsko velmi specifické a pro dopravní infrastrukturu náročné. Sever je od jihu vzdálen více než 1700 km, což je téměř čtyřikrát více než vzdálenost mezi nejzápadnějším a nejvýchodnějším bodem Česka. Rozvoj silniční a železniční infrastruktury, zejména v odlehlejších oblastech, je prioritou nové vlády. Jedná se jak o budování nových úseků, tak o modernizaci stávajících, a to často v náročných terénních a klimatických podmínkách, což vyžaduje mj. stavbu mnoha mostů a tunelů. Norsko plánuje do roku 2033 investovat do dopravy 1 200 mld. NOK (3 000 mld. Kč).

programových dokumentů norského rezortu dopravy jasně vyplývá, že snížení emisí je nyní naprostou prioritou. Zelenější volby v dopravě by měly pomoci k naplnění klimatických cílů. Norsko chce být lídrem v implementaci nových digitálních dopravních řešení v oblasti automatizace a elektrifikace dopravy, nulových emisí, sdílené mobility a konektivity dopravních řídících systémů. V současné době produkuje sektor dopravy přibližně třetinu norských emisí skleníkových plynů. Klimatická část dopravního plánu předpokládá, že do roku 2030 se produkce emisí sníží na polovinu ve srovnání s rokem 2005. Vláda chce motivovat cestující k upřednostnění veřejné dopravy. Rozšíření dopravní sítě a snížení cen mají být klíčovými faktory. Připravuje se navýšení dopravních kapacit, které využívají technologie šetrnější ke klimatu. Od roku 2025 budou moci norská města pořizovat pouze takové nové autobusy, které budou mít nulové emise. Snižování emisí se bude týkat i letecké a lodní dopravy. Provoz norských letišť má být do roku 2030 bez fosilních paliv, připravuje se i bezemisní provoz vnitrostátní letecké dopravy a řady trajektových spojů.

V segmentu osobních aut bude pokračovat boom elektromobility. Probíhá rozšiřování sítě dobíjecích stanic. Do konce roku 2023 by měla být zajištěna výstavba rychlodobíjecích stanic v obcích, které ji dosud nedisponují. Do budoucna plánuje vláda ve spolupráci s Norskou správou veřejných komunikací připravit národní strategii pro dobíjení – identifikaci míst, která jsou perspektivní pro vybudování dobíjecích stanic a zlepšení sítě stávající.

Připravuje se či již probíhá také rozšiřování páteřních silničních komunikací, např. spojující Oslo s Bergenem či Stavangerem (E16 a E134), dále v oblasti západních fjordů (E39 a E136) či za polárním kruhem (E6). V oblasti železniční infrastruktury se pozornost soustředí zejména na zkapacitnění vytížených tratí Vestfold, Dovre a Østfold a tratí směřujících z Oslo do Bergenu či Hamaru. Elektrifikace čeká menší tratě v regionu Trøndelag. Diskutuje se také o výstavbě zcela nového vlakového spojení za polárním kruhem, a to od města Bodø (poblíž Lofotských ostrovů) směrem na sever do Narviku a dále do Tromsø a Švédska. Kromě uvedených projektů pak probíhá modernizace silničních a železničních tunelů na celém území či výstavba řešení na ochranu před sesuvem půdy. Dalším sektorem, do kterého vláda plánuje investovat, je modernizace stávajících dopravních řídících systémů a vývoj nových inovativních, technologických a digitálních řešení. Např. na dvou železničních tratích má na konci r. 2022 dojít k instalaci nového signalizačního systému ERTMS, který by se následně do roku 2034 měl rozšířit na celou norskou železniční síť. V současné době jde o jeden z největších ICT projektů v Norsku.

Předpokládaný finanční rámec rozvoje dopravní infrastruktury v následujících deseti letech je velmi štědrý, Norsko plánuje do roku 2033 investovat do dopravy 1 200 mld. NOK (3 000 mld. Kč). Přibližně 550 mld. NOK (1 400 mld. Kč) je vyčleněno na silniční síť, 400 mld. NOK (1 000 mld. Kč) na výstavbu a modernizaci železničních tratí, 80 mld. NOK (200 mld. Kč) na rozvoj městské infrastruktury a zbytek peněz bude rozdělen mezi letiště, přístavy a investice do nových technologií.

O zakázky spojené s rozvojem dopravní infrastruktury v Norsku se mohou ucházet české stavební, logistické, dopravní a IT firmy. Důraz je kladen na klimaticky přívětivá řešení. České subjekty se mohou ucházet např. o zakázky na stavbu či údržbu tunelů či mostních konstrukcí, mohou dodávat související technologie (razící stroje, zpracování suti, apod.), uplatnění najdou také stavební řešení poskytující zvýšenou ochranu proti sesuvům půdy. Zvýšení kapacity drah v  Norsku vyvolá potřebu nových hnacích vozidel i vagonů pro veřejnou dopravu. Příležitosti existují také v oblasti dodávek konstrukčních materiálů pro stavbu železničních a tramvajových tratí a jejich součástí či signalizačních zařízení. Samostatnou kapitolou jsou pak příležitosti v oblasti inteligentních dopravních systémů, digitálních řešení, elektrifikace hromadné i osobní dopravy (např. rozšiřování sítě dobíjecích stanic pro elektromobily) či senzorových technologií.

Související tendry jsou průběžně zveřejňovány na norském portálu veřejných zakázek Doffin. Státní dopravní společnosti, které za projekty zodpovídají, pořádají tematické webináře za účelem prezentace jednotlivých infrastrukturních projektů.

Autoři: Ondřej Fiala, zástupce velvyslance, zastupitelský úřad ČR v Oslo

              Zuzana Parthonová, stážistka, zastupitelský úřad ČR v Oslo