Tabulka –    Základní makroekonomické ukazatele (údaje k měsíci květnu/2. čtvrtletí roku 2017)

Indikátor	2012	2013	2014	2015	2016	1-5/2017
Růst reálného HDP (%)	1,7	2,2	2,5	1,2	1,5	3,7
Nominální HDP (tržní ceny, mld. CAD)	1 893,01	1 894,0	1 976,0	1 981,0	2 068,0	2 007,0
HDP/obyvatele (USD)	52 489	52 037	50 577	52 287	56 879	50 231
Roční inflace (%)	1,5	0,9	2,0	1,1	1,5	1,3
Nezaměstnanost (%)	7,3	7,1	6,9	7,1	6,9	6,5
Vývoz zboží (mld. CAD)	463,1	479,3	528,6	523,6	521,3	48,7
Dovoz zboží (mld. CAD)	474,3	486,5	523,7	547,3	547,3	49,8
Obchodní bilance (mld. CAD)	-33,8	-30,2	-17,9	-23,7	- 48,1	-1,1
Bilance BÚPB (mld. USD)	-65,7	-59,7	-44,9	-65,7	-56,7	-14,1
Saldo státního rozpočtu/HDP (%)	-3,6	-3,2	-2,3	-3,3	-3,7	-2,7

Zdroj: Statistics Canada (2017, s dopočty ZÚ Ottawa)

Nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti se v Kanadě oproti minulému čtvrtletí mírně snížila, a to z 6,7 % v březnu, na současných 6,5% v měsíci květnu t. r., ve srovnání s předešlými roky se nezaměstnanost mírně snižuje. Ve druhém čtvrtletí t. r. se zaměstnanost zvýšila o 0,6 % (tj. o 103 tis. více zaměstnaných) a jedná se tak již o čtvrtý po sobě jdoucí období růstu, zároveň jde o největší čtvrtletní nárůst od roku 2010. Zaměstnanost se nejvíce zvýšila v provinciích Québec (+3,0 %) a British Columbia (+4,4 %). V provincii Alberta zůstala míra zaměstnanosti relativně stálá a nezaměstnanost poklesla o 0,4 % na současných 7,4 %, v Ontariu došlo k mírnému meziročnímu zvýšení zaměstnanosti, a to o 1,1 %. Nejvíce lidí bylo zaměstnáno v technickém a vědeckém sektoru (+4,7 %, především v oblasti designu systémů pro PC), zemědělském sektoru, snížení nastalo v oblasti obchodu, stavebnictví i jiných podpůrných službách (-3,0 %). O 1,9 % se zvýšila zaměstnanost v privátním sektoru, ve veřejném sektoru došlo k navýšení o 2,9 %.

Inflace – index spotřebitelských cen

Míra inflace se snížila na 1,3 % a jedná se tak o nejnižší míru inflace od listopadu loňského roku (v lednu 2017 inflace činila 2,1 %). Podle Statistics Canada (Statistický úřad Kanady, www. statcan.gc.ca) ceny klesly na polovinu v osmi hlavních dílčích složkách indexu. Ceny oblečení a obuvi se snížily a cena benzínu se jen mírně zvýšila oproti předešlým měsícům, a tím výrazně přispěla ke zpomalení růstu inflace.   Náklady na bydlení se od dubna zvýšily o 1,9 %, měsíčně se ceny elektřiny snížily v květnu o 3,3 %, nejvíce v provincii Ontario.

Mezinárodní obchod

Kanadský mezinárodní obchod dosáhl v posledních měsících poměrně rekordních čísel, celkové obchodní aktivity dosáhly v květnu t. r. až na 99 mld. CAD. Oproti stejnému období minulého roku to představuje 13,8 % nárůst. Obchodní bilance v květnu t. r. činila -1,1 mld. CAD.  Kanadský dovoz vzrostl o 2,4 % na 49,8 mld. CAD, což je šestý po sobě následující měsíční nárůst. 

To dokazuje, že se ekonomice daří, poptávka roste a existují tak příležitosti pro zahraniční/české exportéry. Příčinou je především větší dovoz letadel (+46 %), motorových dopravních prostředků a dílů (+3,7 %), které zaznamenávají nárůst již pět po sobě jdoucích měsíců či energetických produktů (+6,5 %) – vyšší poptávka po zahraničních ropných produktech byla zapříčiněna především plánovanou údržbou kanadských rafinerií. Objem vzrostl o 1,8 % a ceny o 0,6 %, meziročně se kanadský vývoz navýšil o 10,2 %. Nárůst dovozu byl zaznamenán i z USA, které jsou kanadským největším obchodním partnerem, dovoz se zvýšil o 3,6% na rekordních 33 mld. CAD – hlavní obchodní komoditou v tomto období byly letadla a motorová vozidla.

Od dubna do května mírně poklesl kanadských dolar zhruba o 10 centů vůči americkému dolaru, nižší hodnota kanadského dolaru by měla napomoci růstu vývozu. Od té doby kanadský dolar posiluje, v současné době se cena USD pohybuje kolem 79 centů za 1 CAD (v pondělí 24.7.2017 kanadský dolar – loonie – dokonce překonal hranici 80 centů, což je vůbec největší hodnota za poslední dva roky).

Vývoz vzrostl o 1,3 % na 48,7 mld. CAD, a to z důvodu vyššího vývozu surového zlata. Velkým důvodem byl i vyšší vývoz motorových vozidel (+3,6 %), a to na hodnotu 8,5 mld. CAD, z motorových vozidel se pak jednalo o nárůst vývozu osobních automobilů a lehkých nákladních automobilů (+3,0 %). Vývoz těchto dvou typů vozidel dosáhl 5,8 mld. CAD. Další významnou vývozní komoditou byly kovové/nekovové minerální výrobky (+11,1 %), cena vývozu dosáhla v květnu rekordních 6,2 mld. CAD. Kanada také vyvezla do Velké Británie velké množství surového zlata (drahé kovy a slitiny drahých kovů v hodnotě 731 mil. CAD), většinou ve formě převodu aktiv v bankovním sektoru. Naopak vývoz energetických produktů poklesl, především vývoz ropy a surového asfaltu, a to o celých 9,0 %, celkově ceny těchto komodit poklesly o 8,2 % a objem vývozu klesl o 0,9 %.

Do zemí EU vyvezla letos Kanada od ledna do května zboží v hodnotě téměř 17 mld. CAD, což je zhruba o 1 mld. CAD více než za stejné období v minulém roce. Naopak dovoz z EU dosáhl za stejné období hodnoty 27 mld. CAD (25 mld. CAD za 1-5/2016). Za rok 2016 mířilo nejvíce kanadského zboží do Velké Británie (18 mld. CAD), SRN (4,4 mld. CAD), Nizozemska (3 mld. CAD), Francie (3,5 mld. CAD), Itálie (2,5 mld. CAD) a Belgie (3,3 mld. CAD).

ČR k měsíci květnu vykazovala při vzájemném obratu 213 mil. USD kladné saldo obchodní bilance s Kanadou ve výši 14,7 mil. USD, a to po záporné bilanci zaznamenané během prvního čtvrtletí t. r. Hodnota dovozu z Kanady se ve srovnání se stejným obdobím minulého roku výrazně zvýšila, a to na 99 tis. USD. Stejně tak i vývoz z ČR do Kanady se zvýšil zhruba o 10 % a za prvních pět měsíců t. r. činil 114 mil. USD, nejčastější vývozní položkou byly stroje a dopravní prostředky, průmyslové spotřební zboží, železo, ocel a syntetický kaučuk, konstrukční materiál pro železnice nebo kolejnice ze železa a oceli.

Statistika vzájemného obchodu mezi ČR a Kanadou (2012/2017, 1-5/2017, tis. USD)

	2012	2013	2014	2015	2016	2017 (leden-květen)
Vývoz	253 816	280 325	257 618	260 684	207 907	114 080
Dovoz	165 014	196 864	177 202	163 803	167 375	99 306
Obrat	418 830	477 262	434 820	424 488	375 282	213 386
Bilance	88 803	83 533	80 415	96 880	40 533	14 774

Zdroj: ČSÚ (2017, s dopočty ZÚ Ottawa)

Statistika vzájemného obchodu mezi ČR a Kanadou (2012 /2017 1-5/2017, tis. CZK)

	2012	2013	2014	2015	2016	2017 (leden-květen)
Vývoz	4 974 493	5 483 877	5 350 545	6 420 599	6 105 715	2 849 383
Dovoz	3 236 044	3 858 265	3 674 585	4 038 346	4 909 082	2 485 533
Obrat	8 210 537	9 342 142	9 025 130	10 458 945	11 014 796	5 334 916
Bilance	1 738 450	1 625 612	1 675 960	2 382 252	1 196 633	363 851

Zdroj: ČSÚ (2017, s dopočty ZÚ Ottawa)

Zvýšení úrokové sazby

Kanadská centrální banka začátkem července t. r. poprvé za sedm let zvýšila střednědobou úrokovou sazbu, a to z 0,5% na 0,75%. Největší banky v Kanadě již zareagovaly na tuto intervenci tím, že zvýšily své základní sazby o čtvrtinu procentního bodu na 2,95 %. Sazby ovlivňují náklady na půjčky s pohyblivou sazbou, včetně hypoték s proměnlivou úrokovou sazbou a studentských půjček. Tento zásah pomohl i posílení kanadského dolaru na současných 80 centů, protože se předpokládá, že investoři se budou v nadcházejících měsících snažit o další zvýšení sazeb. Předešlá nižší úroková sazba měla Kanaďany povzbudit k hypotečním půjčkám, které určovaly ceny domů, výstavby, a to především v oblasti Toronta a Vancouveru. Nová vyšší sazba by tak měla zklidnit trh s bydlením a zbrzdit nákupy automobilů a jiných spotřebních položek.

Canadian Free Trade Agreement (CFTA)

Dne 1.7.2017 vstoupila v platnost Dohoda o volném obchodu mezi kanadskými provinciemi. Cílem CFTA je odstranit obchodní bariéry mezi jednotlivými provinciemi. Týká se mezi-provinčních omezení prodeje alkoholických nápojů, rozdílných značení potravin, jiných regulací na splnění podmínek bezpečnosti produktů nebo rozdílných certifikací výrobků. Je nutné zmínit, že tato omezení však významně zvyšují ceny zboží na trhu. Kanadské provincie si v průběhu času totiž vytvářely svá vlastní autonomní pravidla, která posléze výrazně znesnadnila obchodní transakce s ostatními provinciemi. Nová dohoda by měla tyto rozdíly odstranit a zároveň pomoci provinciím se připravit a usnadnit konkurenceschopnost po uplatnění dohody o volném obchodu s EU. V současné době jsou však pohledy na tuto dohodu spíše skeptické a dohoda nepřináší žádné okamžité změny, je však brána jako dobrý začátek pro další uvolňování vnitřního trhu. V tomto dlouhém dokumentu je stále uváděno mnoho výjimek pro jednotlivé provincie, které mají nárok si nadále regulovat svá specifická odvětví. Novinkou je např. otevření smluvní vztahů pro „Crown Corporations“ z energetického průmyslu, které nyní budou moci konkurovat i mezi provinciemi, v rámci připrav na platnost CETA se budou mimo provinční společnosti moci ucházet o veřejné zakázky nad 25 tis. CAD, což je výrazně nižší práh než ten, který je nastaven pro evropské firmy.

NAFTA

V současné době se Kanada připravuje na složitá vyjednávání a změny Dohody o volném obchodu s USA a Mexikem NAFTA. Dne 17.7.2017 USA uveřejnily seznam více než stovky bodů/cílů nového vyjednávání o této více než 30 let staré Dohodě o volném obchodu mezi USA, Kanadou a Mexikem. Americká administrativa má povinnost uveřejnit cíle vyjednávání 30 dní předem, aby měl Kongres dostatek času k projednání všech návrhů, vyjednávání by tak mohla začít již v půlce srpna t. r. Lze říci, že podané návrhy se nevěnují obchodu jako celku, nýbrž se zaměřují na konkrétní segmenty. Některá kontroverzní témata se více nespecifikovala, což podle expertů značí fakt, že USA budou muset u těchto sektorů (zemědělství a pravidla o původu produktů) vyjednávat s větší opatrností a nechávají si tak větší prostor k „manévrům“ při pozdějším vyjednávání.

Mezi hlavní požadavky uvedené v tomto seznamu především patří: Vylepšení obchodní bilance, velkou změnou by pak bylo navýšení částky, za kterou si Kanaďané mohou koupit v USA zboží, aniž by museli platit cla, a to ze současných 20,- USD na 800,- USD. To by především pro Kanadu znamenalo levnější nákupy na internetu, ale zároveň i mnohem vyšší konkurenci pro kanadské obchodníky. Přísnější pravidla pro původ součástí produktu, která specifikují, jaký má být procentuální podíl výrobku vyrobený v zemích NAFTA, tak aby byl produkt vyjmut z povinnosti platit vývozní a dovozní cla. Tato změna by se mohla dotknout především automobilového průmyslu. Dalším požadavkem je zvýšení přístupu k americkým zemědělským produktům, v tomto bodě však nebyl zmíněn kanadský kontroverzní „Supply Management System“, tj. systém stanovující fixní cenu u mléčných výrobků, vajec a drůbeže, ke kterému mají USA velké výhrady. To pravděpodobně znovu naznačuje, že si USA nechávají větší prostor k pozdějšímu vyjednávání a specifika zatím nechtějí zveřejňovat.

Kanadská Ministryně zahraničí Ch. Freeland připomněla důležitost Kanady pro ekonomiku USA s tím, že Kanada je pro USA největším „zákazníkem“ a partnerem. Zároveň zmínila, že fakt, že Kanada nakupuje od USA více zboží než Čína, Japonsko a UK dohromady. V Ottawě zatím panuje nejistota, co budou opravdu USA vyžadovat při dalších vyjednáváních.

CETA

Během nedávného setkání skupiny zemí G20 v Hamburku se potvrdil závazek Kanady a EU vůči mezinárodnímu obchodnímu systému a bylo stanoveno datum pro zahájení prozatímního provádění dohody CETA na 21. září 2017. Tento termín podle kanadské strany dává čas k přijetí všech nezbytných prováděcích opatření. Samotná dohoda pak vstoupí v definitivní platnost ve chvíli, kdy parlamenty všech členských zemí EU ratifikují znění dohody podle svých vnitrostátních ústavních požadavků.

Josef Dvořáček, ekonomický diplomat
Velvyslanectví ČR v Ottawě