Podle očekávání by kanadská ekonomika měla v roce 2017 vzrůst o 2,5% a v letech 2018 a 2019 by měl růst HDP dosáhnout necelých 2%. Zvláště dobré výsledky zaznamenal sektor průmyslové výroby, kde došlo k nárůstu o 1,9%. V sektoru spotřebního zboží došlo k nárůstu až o 1,1% a oblast hornictví a těžby ropy a plynu se v lednu vrátila z prosincového snížení na 0,5% k nárůstu o 1,9%.

Míra nezaměstnanosti se na federální úrovni oproti předcházejícímu čtvrtletí mírně snížila a v březnu 2017 dosáhla 6,7% (v říjnu roku 2016 to bylo 7%, v prosinci 2016 6,9%). K nejznatelnějšímu poklesu nezaměstnanosti došlo mezi muži ve věku 25 až 54 let, u ostatních demografických skupin zůstala hladina nezaměstnanosti téměř stejná. K 1.1 2017 v Kanadě žilo 36,503,097 obyvatel. Pracovní síla v Kanadě představuje 65,9%  populace, tj. 24 mil. obyvatel země. K nejvýraznějšímu meziročnímu snížení nezaměstnanosti došlo v provincii Nový Brunswick (pokles o 2,3%), Quebec (pokles o 1,3%) a Britská Kolumbie (pokles o 1,2%). V provincii Newfoundland a Labrador se naopak nezaměstnanost meziročně zvýšila o 2,3% a v provincii Alberta došlo k nárůstu o 1,1%. V ostatních provinciích se nezaměstnanost mírně snížila.  

Roční míra inflace v únoru 2017 dosáhla úrovně 2%. Oproti minulému čtvrtletí tedy došlo k jejímu mírnému zvýšení z 1,5%. Inflace je pod kontrolou centrální banky a i v následujících měsících by se měla pohybovat okolo 2%. Z kanadských provincií zaznamenala nejvyšší meziroční nárůst cen provincie Newfoundland a Labrador (4,2%), k nejnižšímu nárůstu cen naopak došlo v provincii Quebec (1,2%).  Kombinovaný federální a provinční vládní dluh by měl za rok 2017 dosáhnout úrovně 1,4 bil. CAD, což je nejvyšší částka v historii. Podíl státního dluhu na HDP tak činí 67,5% a v přepočtu na obyvatele se jedná o 37 476 CAD. Deficit státního rozpočtu by měl za fiskální rok 2017-2018 dosáhnout 28,5 mld. CAD (V roce 2016-2017 dosáhl deficit hodnoty ve výši 23 mld. CAD). V březnu představený federální rozpočet následně počítá s poklesem deficitu na 18,8 mld. CAD v roce 2021-2022.

Mezinárodní obchod

Celkový objem dovozu zboží do Kanady činil za rok 2016 547,2 mld. CAD, vývoz představoval 521,1 mld. CAD a saldo obchodní bilance dosáhlo -26,1 mld. CAD. V lednu 2017 ovšem bilance vystoupala do kladných čísel na hodnotu 0,9 mld. CAD. Vývoz se zvýšil o 0,5% a to zejména díky nárůstu exportu motorových vozidel a řepkového oleje. Jen za leden představoval celkový objem vývozu 46.5 mld. CAD, což je rekordně vysoká hodnota. Meziročně se objem vyváženého zboží zvýšil o 1,8%. Dovoz zboží se v lednu 2017 snížil o 0,3%, zejména kvůli poklesu zájmu o import surového zlata.

Objem exportu do USA, jenž představuje 3/4 celkového vývozu Kanady, v lednu narostl o 2,3% na 34,6 mld. CAD. Tento nárůst podpořil zejména zvýšený zájem americké strany o dovoz osobních a lehkých nákladních automobilů. Dovoz z USA se mírně zvýšil o 0,3% na 30,1 mld. CAD. V důsledku toho se tradičně aktivní saldo obchodní bilance Kanady v obchodě s USA zvedlo z 3,8 mld. CAD v prosinci 2016 na 4,5 mld. CAD v lednu 2017. Kanadský dolar (loonie) na počátku roku vůči americkému dolaru nepatrně posílil, v průběhu prvního čtvrtletí však opět oslaboval a nyní se pohybuje na úrovni 74 centů za 1 CAD. Pozitivním vedlejším efektem oslabení kanadského dolaru by mělo mít posílení růstu kanadského exportu (v letech 2011-2015 díky oslabenému dolaru kanadský obchod narostl o 3,4%). Slabší kanadský dolar by také měl nepatrně podpořit nárůst cestovního ruchu do Kanady (v roce 2016 Kanadu navštívilo 19 979 334 turistů, což je o 10% více než za rok 2015).

Vývoz do ostatních zemí v prvním čtvrtletí roku 2017 se naopak o 4,8% snížil. Objem importu zboží z ostatních zemí také v prvním čtvrtletí mírně poklesl, a to o 1,3%. Druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem Kanady je EU, do které míří 9,5% celkového kanadského exportu. Za rok 2016 vyvezla Kanada do EU zboží v hodnotě 41,83 mld. CAD, oproti roku 2015 se tak export do zemí EU zvýšil o 6,6%. Ze zemí EU Kanada vyváží nejvíce zboží do Velké Británie (17,96 mld. CAD), SRN (4,42 mld. CAD), Francie (3,51 mld. CAD) a Belgie (3,29 mld. CAD). Objem dovozu ze zemí EU se v roce 2016 o 1,3% snížil na 52,29 mld. CAD. Nejvíce zboží Kanada dovážela ze SRN (14,58 mld. CAD), Velké Británie (7,59 mld. CAD), Itálie (5,64 mld. CAD) a Nizozemska (4,82 mld. CAD). Celkově Kanada v obchodu s EU vykazovala negativní saldo obchodní bilance ve výši 10,46 mld. CAD (v roce 2015 to bylo -3,85mld. CAD).

Co se týče obchodní výměny mezi ČR a Kanadou, za první 2 měsíce roku 2017 vyvezla ČR do Kanady zboží v hodnotě 39, 8 mil. USD (to je téměř o 2 mil. USD více než za stejné období loni – 38 mil. USD). ČR vykazuje od roku 2011 ve vzájemném obchodu s Kanadou aktivní saldo bilance, která dosáhla nejvyšších hodnot v roce 2015 (96 880 tis. USD) a od té doby se mírně snižuje. Meziročně se objem českého exportu do Kanady snížil o necelých 11 mil. USD. Na objem vzájemného obchodu mají vliv změny v cenách ropy (které jsou letos relativně stálé) a dalších komodit. V prvních dvou měsících roku 2017 vykazovala ČR při obchodu s Kanadou záporné saldo obchodní bilance (-1 445 tis. USD), podle předpovědí ekonomů by ovšem měla bilance i v letošním roce dosáhnout kladných hodnot.

Statistika vzájemného obchodu mezi ČR a Kanadou (2012/2017-2, tis. USD)

	2012	2013	2014	2015	2016	2017/2
Vývoz	253 816	280 325	257 618	260 684	249 997	39 813
Dovoz	165 014	196 864	177 202	163 803	200 893	41 258
Obrat	418 830	477 262	434 820	424 488	450 890	81 070
Bilance	88 803	83 533	80 415	96 880	49 104	-1 445

Zdroj: ČSÚ (2017, s dopočty ZÚ Ottawa)

Statistika vzájemného obchodu mezi ČR a Kanadou (2012/2017-2, v tis. CZK)

	2012	2013	2014	2015	2016	2017/2
Vývoz	4 974 493	5 483 877	5 350 545	6 420 599	6 105 715	1 012 260
Dovoz	3 236 044	3 858 265	3 674 585	4 038 346	4 909 122	1 048 59
Obrat	8 210 537	9 342 142	9 025 130	10 458 945	11 014 837	2 060 85
Bilance	1 738 450	1 625 612	1 675 960	2 382 252	1 196 593	-36 334

Zdroj: ČSÚ (2017, s dopočty ZÚ Ottawa)

Hlavní české vývozní komodity zahrnují výrobky ze železa a oceli (kolejnice, lité výrobky), obráběcí centra a stroje, produkty specializovaného strojírenství (generátory, turbíny, pěchovací stroje atd.) a mikroskopy. V posledních letech také významně vzrostl podíl vývozu pneumatik, léčiv pro maloobchod a umělých střev. Dále je v Kanadě zájem o dovoz skla, piva, zbraní a střeliva a kaučuku.

ČR z Kanady nejvíce dovážela letadla a díly pro letecký průmysl (letadla a vrtulníky), elektronická zařízení, léčiva a potravinářské přípravky, hliník a jeho slitiny, optické přístroje, stroje pro automatizované zpracování dat a krmiva pro psy a kočky.

Níže uvedená tabulka ukazuje kanadské statistiky.

Statistika vzájemného obchodu mezi Kanadou a ČR (2012/2016, v tis. CAD)

	2012	2013	2014	2015	2016
Vývoz	116 889	133 826	129 210	192 002	173 547
Dovoz	411 921	447 277	498 932	583 231	542 208
Obrat	528 810	581 103	628 142	775 233	715 755
Bilance	-295 031	-313 451	-369 722	-391 229	-368 661

Zdroj: Statistics Canada (2016, s dopočty ZÚ Ottawa)

Nejdůležitější domácí ekonomické aktivity

Na počátku roku 2017 podpořila federální vláda rozsáhlý projekt vlády provincie Québec na výstavbu příměstské vlakové dráhy v Montrealu. Šedesát sedm kilometrů dlouhá vlaková linka, jež má propojit centrum města s předměstími a s mezinárodním letištěm Montréal–Pierre Elliott Trudeau, by podle předběžných plánů měla zahájit provoz již v roce 2020. Federální vláda počítá s financováním výstavby zejména z prostředků od soukromých investorů získaných prostřednictvím projektu Kanadské infrastrukturální banky, který vláda představila již v roce 2016. Kanadská infrastrukturální banka by měla v následujících deseti letech poskytnout až 35 mld. CAD z prostředků federální vlády na podporu velkých infrastrukturních projektů částečně financovaných ze soukromých zdrojů.

Výstavba Montrealské vlakové dráhy by se tak mohla stát jedním z pilotních projektů financovaných právě touto cestou. Dalším významným projektem v rámci dopravní infrastruktury je návrh částečné privatizace mezinárodního letiště Pearson International Airport v Torontu, které má za cíl se proměnit na dopravní megahub, schopný ročně odbavit více než 50 milionů pasažérů (v roce 2016 letiště odbavilo téměř 44 milionů cestujících). Vedení letiště vypracovalo detailní strategický plán, podle něhož by částečná privatizace mohla přinést až 12,6 miliard dolarů na vybudování vysokorychlostního železničního spojení mezi Torontem a okolními městy, které by snížilo poptávku po krátkých vnitrostátních letech, což by zvýšilo kapacitu letiště pro dálkové mezinárodní lety.

Ve snaze přilákat zahraniční investory poskytne oblast Velkého Toronta (Toronto, Mississauga, Brampton a další okolní města) společně s federální vládou a vládou provincie Ontario v následujících třech letech více než 19,5 mil. CAD na založení regionální agentury na podporu investic. Agentura, nazvaná Toronto Global, jež bude vedena bývalým komisařem Kanadské fotbalové ligy Markem Cohonem, má za cíl především posílit ekonomický růst v regionu, zvýšit jeho konkurenceschopnost a vytvořit nové pracovní příležitosti zejména v oblasti specializované výroby, informačních technologií, finančních služeb a life sciences. Tato iniciativa je součástí plánu kanadské vlády (Government of Canada’s Innovation Agenda) na podporu hospodářského růstu, jehož hlavním cílem je podpora vysoce kvalifikované pracovní síly a vznik nových pracovních míst a příležitostí pro kanadské občany.

Kanadská federální vláda se již v roce 2016 zároveň zavázala poskytnout v následujících pěti letech 218 mil. CAD na přilákání zahraničních investic prostřednictvím národní agentury pro podporu investic Invest in Canada.

Za účelem usnadnění pohybu zboží a služeb plánuje kanadská vláda s vládami jednotlivých provincií uzavřít dohodu o meziprovinčním volném obchodu Canadian Free Trade Agreement. Dohoda, jež má vést ke značné liberalizaci obchodu mezi provinciemi, který byl doposud, i přes existenci Dohody o vnitřním obchodu (The Agreement on Internal Trade – AIT) z roku 1995, omezován velkým množství vnitřních překážek, by měla vstoupit v platnost v den 150. výročí založení Kanady 1. července 2017. Kromě zjednodušení pohybu zboží, služeb a pracovní síly po Kanadě dohoda také slibuje zavést poměrně striktní sankce za její porušení ve výši až 10 milionů kanadských dolarů. Přijetí Canadian Free Trade Agreement má navíc značně usnadnit proces řešení obchodních sporů a zjednodušit možnost účasti ve výběrových řízeních na vládní zakázky pro zájemce napříč provinciemi. Dokument ovšem také obsahuje velké množství výjimek, které tvoří až jednu třetinu jeho textu. Většina provinčních vlád si tedy i nadále zachová své dosavadní pravomoci v oblasti energetiky, lesnictví, výroby a prodeje alkoholických nápojů a finančních služeb. Přesto nová dohoda představuje značný posun vpřed ve snaze o harmonizaci kanadských vnitrostátních obchodních vztahů.

V březnu předložil ministr financí Bill Morneau rozpočet pro rok 2017-2018, který má za cíl zvýšit konkurenceschopnost Kanady v globální ekonomice a podpořit příliv zahraničních investic a vysoce kvalifikované pracovní síly. Dokument, který počítá s nárůstem schodku státního rozpočtu 28,5 mld. CAD v roce 2018, slibuje více peněz na péči o dítě, sociální bydlení a podporu rozvoje a inovací. Federální vláda se zároveň zavázala k poskytnutí dlouhodobého financování celé řady programů souvisejících s podnikáním v oblastech jako lidské zdroje a rozvoj dovedností, podpora výzkumu, komercializace nových technologií a zelená infrastruktura.

Kanada a situace v USA

V souvislosti se záměrem prezidenta Donalda Trumpa znovu projednat dohodu o Severoamerické zóně volného obchodu (NAFTA) se federální vláda snaží pro Kanadu zajistit co nejsilnější pozici pro budoucí vyjednávání.

Vzhledem k tomu, že jsou Spojené státy pro Kanadu nejvýznamnějším obchodním partnerem, představují navrhované změny dohody NAFTA a další reformy, jež mohou zahrnovat zejména zavedení hraniční daně na importované zboží, zmírnění regulací vývozu amerických zemědělských výrobků a zrušení tribunálu, který doposud poskytoval členským státům NAFTA půdu k řešení obchodních sporů, pro kanadské hospodářství značné riziko. Prioritou kanadské vlády tedy je snaha zajistit, aby plánované změny měly na kanadskou ekonomiku co nejnižší negativní dopad a aby byla zachována konkurenceschopnost Kanady ve světě. Kanadská ministryně zahraničí Chrystia Freeland navíc opakovaně zdůraznila, že jedním z hlavních cílů liberální vlády při projednávání nové dohody bude také zachování pracovních místo pro Kanaďany a celkové zajištění lepších podmínek než těch, které z účasti v NAFTA vyplývají v současnosti.

V reakci na zamýšlené změny v dohodě NAFTA se premiér Trudeau rozhodl na jaře tohoto roku vyslat vládní ministry do 11 amerických států za účelem posílení postavení Kanady vůči Spojeným státům a získání spojenců pro následná vyjednávání. Vláda vybrala čtyři nejlidnatější státy USA, jimiž jsou New York, Kalifornie, Florida a Texas a dále strategicky důležité státy jako je např. Iowa, která má s Kanadou významné obchodní vztahy zejména v oblasti zemědělství a výroby, Wisconsin, odkud pochází současný předseda Sněmovny reprezentantů Ryan Paul, Kentucky, kde sídlí vůdce většiny v Senátu Mitch McConnell a Indiana, jež je domovským státem amerického viceprezidenta Mikea Pence. Strategie premiéra Justina Trudeau je zaměřená zejména na to, získat na svou stranu zákonodárce a média z jednotlivých států, což má v budoucnu usnadnit vyjednávání se samotným Washingtonem. Jednání o dohodě se navíc zúčastní i bývalý konzervativní premiér a dlouholetý přítel Donalda Trumpa Brian Mulroney, jenž bude vystupovat jako prostředník mezi kanadskou vládou a představiteli trumpovy administrativy. Mulroney k tomu uvedl, že je ještě příliš brzy na to odhadnout, jakých výhod by se při nadcházejících jednáních musela Kanada případně vzdát, protože americká strana zatím nepředložila jasnou vizi budoucího uspořádání severoamerických obchodních vztahů. Přesto zdůraznil, že ačkoliv budou vyjednávání vyžadovat značné úsilí, je pravděpodobné, že se Kanadě všechny problémy spojené se změnou NAFTA podaří úspěšně vyřešit. 

Ministryně zahraničí Ch. Freeland navíc uvedla, že se Kanada žádném případě nechystá při vyjednávání obejít Mexiko a uzavřít dohodu pouze se Spojenými státy. I přes zrušení NAFTA by ovšem zůstala v platnosti Dohoda o volném obchodu mezi Kanadou a Spojenými státy z roku 1989, která odstranila většinu celních tarifů mezi oběma zeměmi. K výraznějšímu narušení obchodních vztahů mezi Kanadou a USA by tak ani v případě úplného opuštění dohody NAFTA okamžitě nedošlo. Proces vyjednávání navíc ještě formálně nezačal. Vláda Spojených států musí 90 dní před zahájením jednání svůj záměr oficiálně oznámit Kongresu, což se ještě nestalo. Podle americké legislativy je navíc nutné, aby vláda pravidelně po celou dobu procesu konzultovala se zákonodárci, což může jednání značně zpomalit.

Kromě snahy o změnu dohody NAFTA navíc USA podnikají další kroky, které mohou pro kanadské hospodářství přinést negativní důsledky.

Josef Dvořáček, ekonomický diplomat
Velvyslanectví ČR v Ottawě