Pozitivní vliv na růst ve 4. čtvrtletí loňského roku byl způsoben primárně navýšením podnikatelských investic a to o 2,3 % (ve srovnání se třetím čtvrtletím) a mezičtvrtletním růstem výdajů domácností o 0,5 %. Naopak přímé zahraniční investice v Kanadě dosáhly „jen“ 33,8 mld. CAD, to je nejnižší úroveň od roku 2010.

Kanadský běžný účet platební bilance se snížil o 2,2 mld. CAD a ve 4. čtvrtletí loňského roku činil 16,3 mld. CAD. Vývoz zboží vzrostl o 0,6 %, nárůst byl veden základními a průmyslovými chemickými, plastovými a pryžovými výrobky, dále produkty lesního hospodářství a vývozem stavebních a obalových materiálů a motorových vozidel a jejich dílů. Dovoz zboží vzrostl o 1,5 %, primárně díky dovozu součástí letadel a ostatních dopravních prostředků (+ 24,6 %), dále elektronických a elektrických zařízeních (+ 6,2 %). Výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly o 0,5 %, následujíc růst v předchozím čtvrtletí o 0,9 %. Výdaje na pojištění a finanční služby (+ 1,5 %), rekreace a kultura (+ 0,9 %) a potraviny (+ 0,7 %) vzrostly, zatímco nákup vozidel zůstal relativně stálý.

K 1. 1. 2018 v Kanadě žilo 36 963 584 obyvatel, což ve čtvrtletním vyjádření představuje nárůst o 0,2 %.

Ekonomický výhled na rok 2018

Dle ekonomických předpokladů by se měl růst kanadské ekonomiky letos zpomalit na 2,2 %, jedná se však stále o relativně dobrý ekonomický růst. Jako obvykle budou hnacím motorem růstu provincie Ontario, Britská Kolumbie a Alberta a generující růst kolem 2 %. Naopak menším ekonomickým výkonem budou přispívat atlantické provincie New Brunswick, Prince Edward Island a Nova Scotia.

Kanadská otevřená ekonomika je závislá na globálním trhu. Dle odhadů ekonomů bude hnací silou růstu světového obchodu Evropa. Evropský podíl na růstu světového obchodu se vyrovnává tomu z USA a Číny. Pro Kanaďany to znamená dobrou zprávu, a to díky uzavření dohody CETA, která je průběžně prováděna a kanadským subjektům otevírá trh s více než 510 mil. lidí a jež představuje 22 % světového HDP. Na druhou stranu, kanadskou ekonomiku čeká podle nezávislých ekonomů zároveň období nejistoty, a to hlavně díky znovu projednávání dohody NAFTA, velkému vládnímu deficitu a změnám v daňové politice v USA. Ukazuje seč, že liberální vláda premiéra J. Trudeau zaznamená deficit o 8 mld. CAD vyšší, než liberální ekonomové původně předpokládali. V tomto fiskálním roce by měl rozpočtový deficit dosáhnout 22,1 mld.  CAD.

Daňová reforma v USA, jejímž výsledkem je snížení daní z příjmu právnických osob z původních 35 % na 21 %, bude mít vliv hlavně na kanadské firmy mající obchodní aktivity v USA. V současné době se analyzují a zjišťují možné scénáře vlivu americké daňové reformy na kanadské podniky. Kanadská národní banka (Bank of Canada, www.bankofcanada.ca) minulý měsíc varovala, že daňové změny mohou vést firmy k přesměrování výdajů z Kanady do USA. Kanadská federální vláda účtuje daň ve výši 15 % z příjmů právnických osob, přičemž provinční daně dávají kombinovanou sazbu kolem 27 % (v některých z hlavních provincií). Kanadští podnikatelé mohou na USA začít nahlížet jako na konkurenčnější prostředí, potenciálně rostoucí obchodní protekcionismus v USA může začít lákat kapitál a kvalifikované pracovníky z Kanady.

Otevření diskuzí o nové podobě NAFTA zanechává kanadskou ekonomiku mírně nestabilní již od poloviny roku 2017, kdy se na popud amerického prezidenta začala projednávat nová východiska dohody, tak aby byla objektivně přínosná pro všechny tři země. Jelikož z Kanady do USA putují až dvě třetiny zboží a služeb, je tedy zdárné, a pro Kanadu výhodné vyjednání nové podoby NAFTA stěžejní. Pokud by došlo k ukončení smlouvy, musely by se obě země vrátit k dovozním sazbám stanoveným WTO, které se z větší části výrazně liší od těch, které jsou v platnosti v rámci NAFTA. Kanadská ekonomika je více závislá na americkém trhu, než naopak a v případě ukončení dohody hrozí riziko oslabení kanadského dolaru (loonie), a to podle odhadů až o 5 %. To by ovšem mohlo být kompenzováno vyšší cenou vývozu.

Zahraniční obchod

Kanadský obchodní schodek v únoru t. r. činil -2,2 mld. CAD (letos v lednu -1,9 mld. CAD). Dovoz vzrostl o 1,9 %, dosáhl 48,6 mld. CAD, přičemž u obou skupin vedlo obchodování s energetickými produkty, export ve stejném období činil 45,9 mld. CAD, rostl o 0,4 % (primárně díky osobním a nákladním automobilům, letounům). Obchodní bilance za únor dosáhla -2,7 mld. CAD.

Objem dovozu ke konci minulého roku stoupl o 1 % a ceny dovozu o půl procenta. Nižší dovozy leteckých a jiných dopravních součástí (-23,4 % ve srovnání s předešlým měsícem) byly vyváženy vysokým dovozem energií (16,9 %, nárůst ceny o 8,8 % a objemu o 7,4 %) a průmyslových strojů a jejich součástí (6,3 %, jde o třetí po sobě jdoucí měsíční nárůst, který reflektuje nové emisní předpisy, platné od 1. 1. 2018, ty se týkají vznětových motorů/stojů jejichž dovoz bez splnění nové normy nebude po tomto termínu povolený). Meziročně v prosinci došlo k výraznému nárůstu dovozu hlavně kovové rudy a nekovových minerálů (41,6 %) a energií (34,0 %).

Ceny vývozu v prosinci stouply o půl procenta. Vyšší procento vývozu bylo zapříčiněno primárně vyšším vývozem energií o 6,2 % na 8,5 mld. CAD (meziroční nárůst 0,3 %), jedná se o pátý po sobě jdoucí měsíční nárůst a zároveň nevyšší nárůst od listopadu 2014, naopak vývoz spotřebního zboží se snížil o 8,4 % ve srovnání s listopadem (meziroční pokles 11,7 %).

Pro úplnost, dovoz ze zemí mimo USA se v prosinci loňského roku navýšil o 6,8 % na 18,2 mld. CAD, převážně díky dovozu osobních automobilů a menších nákladních aut z Německa a rafinovaných ropných produktů z Nizozemska. Vývoz do zemí mimo USA se také zvýšil, a to o 4,9 % na 11,6 mld. CAD. Vyvážely se hlavně letadla do Japonska, potaš do Indie, surové zlato do UK a Číny. Dovoz z USA se v prosinci snížil o 1,3 % na 31,5 mld. CAD, vývoz se snížil o 0,8 % na 34,9 mld. CAD. Kanadská kladná obchodní bilance s USA se v prosinci zvýšila na 3,4 mld. CAD. Vzájemný obchod s USA rostl i začátkem t. r., kanadský dovoz z USA se v únoru 2018 zvýšil o 3,3 % a dosáhl 32,1 mld. CAD, vývoz do USA se zvýšil o 1,9 % na hodnotu 34,6 mld. CAD. Kanadský přebytek v únoru t. r. dosáhl 2,6 mld. CAD.
 

Vzájemný obchod ČŘ a Kanada

Hodnota obratu vzájemného obchodu mezi ČR a Kanadou se v roce 2017 podle statistiky ČSÚ výrazně zvýšila na 570 mil. USD (podobný trend nárůstu obchodu je možné zaznamenat i v CZK vyjádření, stejně pozitivní je i podle kanadských statistik). Aktivní saldo obchodní bilance z pohledu ČR loni činilo 43 mil. USD.

Lze předpokládat, že i v letošním roce vzájemný obchod bude nadále růst, jsme přesvědčeni, že na zvýšení bilaterálního obchodu má významný vliv dohoda  CETA, která je nyní v úspěšné fázi průběžného provádění. Tempo růstu bude záležet i na výsledcích vyjednávání dohody NAFTA mezi Kanadou, USA a Mexikem.  Ať bude výsledek vyjednávání pro Kanadu kladní či záporný, tak či tak lze očekávat, že destinace kanadského zahraničního obchodu se budou čím dál více diverzifikovat, tak aby se limitovala závislost na nestálé zahraniční politice USA (více než 2/3 kanadského zboží putuje právě do USA). Zde existují příležitosti pro evropské (české) firmy a podnikatele, diverzifikace našich obchodních aktivit je také žádoucí.

Je to právě trh Evropské unie a CETA, která otevírá možnost bližších obchodních styků s Kanadou, ze kterých může vytěžit maximum i ČR a tím nadále zvyšovat obrat vzájemného obchodu.

V roce 2017 český vývoz do Kanady dosáhl historických 306,2 mil. USD, ve srovnání s rokem 2016 se jedná o nárůst 22,6 %, dovoz se také výrazně zvýšil, a to na 263,8 mil. USD, což je o 32,2 % více než v roce předcházejícím. Kanadská statistika při rostoucím obratu (631 mil. USD loni) vykazuje negativní saldo obchodní bilance, které v loňském roce činilo 332,3 mil. USD. Kanadské zdroje uvádí dovoz z ČR do Kanady ve výši 481,8 mil. USD, což je nejvyšší hodnota za sledované období, jde o nárůst o 17,6 % v porovnání s rokem 2016.

Zahraniční investice

Ve 4. čtvrtletí roku 2017 činily podle revidovaných statistik odchozí přímé kanadské zahraniční investice 19,4 mld. CAD, to je srovnatelné s předcházejícími dvěma čtvrtletími.Investice byly zaměřeny především na USA ve formě vlastního kapitálu v přidružených společnostech. Přímé investice do Kanady byly i v posledním čtvrtletí roku 2017 nízké (8,3 mld. CAD). Jednalo se primárně o kapitálové investice mateřských společností kanadských poboček, a to ve formě reinvestovaného zisku. Za celý rok 2017 dosáhly přímé investice v Kanadě částky 33,8 mld. CAD, to je nejnižší úroveň investic od roku 2010.

Pracovní síla a zaměstnanost

Zaměstnanost v Kanadě v závěru loňského roku rostla. Rok byl završen prosincovým růstem o 0,4 %, zaměstnáno bylo 18,6 mil. obyvatel, z čehož 15 mil. bylo na plný úvazek a 3,6 mil. na částečný. V roce 2017 se zaměstnanost zvýšila o 423 tis. lidí (+ 2,3 %), což je nejrychlejší meziroční tempo růstu od roku 2002. Zvýšila se zaměstnanost u mužů a žen ve věku 25 až 54 let (meziroční nárůst 2,5 %), stejně jako u osob ve věku 55 let a více.

U mladistvých ve věku od 15 do 24 nedošlo k výrazné změně, meziročně došlo k mírnému navýšení o 1,4 %. Meziroční nárůst zaměstnanosti je zaznamenán jak u služeb (+2 %), tak u výrobního sektoru (+3,5 %). Výraznější nárůst nastal meziročně v oblastech dopravy a skladování (+6,3 %), finančních služeb (+4,6 %) a přírodních zdrojů (lesnictví, rybolov, těžba ropy a plynu, +4,6 %). Naopak pokles byl zaznamenán v zemědělství o -2,7 %. Míra nezaměstnanosti v  Kanadě v březnu tohoto roku činila 5, 8%.

J. Dvořáček, Ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR  Ottawě