Pracovní síla

Zaměstnanost za poslední dva měsíce zaznamenala růst. V listopadu loňského roku se zvýšila o 0,4 % (což představuje navýšení o 80 tis. pracovních míst) a předčila tak původní odhady, které počítaly s nárůstem o pouhých 10 tis. nových pracovních pozic. Do listopadu Kanada také zaznamenala svůj nejlepší roční výkon za posledních 10 let, co se týče nárůstu pracovních míst. Od listopadu minulého roku, tedy za posledních dvanáct měsíců, bylo vytvořeno na 390 tis. nových pracovních míst (+ 2,1 %) s tím, že jde  pouze o pozice na plný pracovní úvazek, počet pozic na částečný úvazek mírně klesl. Zaměstnanost se nejvíce zvýšila pro ženy starší 55 let, + 32 tis., (meziroční nárůst + 5,4 %), mladistvé mezi roky 15 až 24, + 30 tis. (meziroční nárůst + 2,0 %) a muže mezi lety 25 až 54, + 27 tis. (meziroční nárůst + 1,3 %). Zaměstnanost ve veřejném sektoru a počet samostatně výdělečných osob se téměř nezměnil, výrazný růst byl naopak zaznamenán v soukromém sektoru.

Největší podíl na růstu zaměstnanosti měla ve 3. čtvrtletí provincie Ontario, dále pak Britská Kolumbie, Québec a Prince Edward Island. V Ontariu se k měsíci listopadu počet pracovních pozic navýšil o 80 tis. (+ 0,4 %), míra nezaměstnanosti klesla na 5,5 %. Naopak provincie s nejvyšší mírou nezaměstnanosti je již tradičně Newfoundland a Labrador (14,4 %), Nova Scotia a Prince Edward Island (obě provincie 8,8 %). Zaměstnanost se v Kanadě plošně navýšila především v sektoru výroby (meziroční růst + 5,4 %) a velkoobchodním & maloobchodním prodeji (Wholesale & Retail, + 3,0 %). Naopak počet zaměstnaných v sektoru zemědělství se snížil o 5,8 tis. pracovníků.

Nezaměstnanost se v Kanadě ustálila na 5,9 %, z původních 6,3 % v říjnu, klesla tedy o 0,4 % a je tak nejnižší od února roku 2008 před nástupem finanční krize.

Mzdy a platy

Mzdy se zvýšily v sektoru výroby zboží (o + 1,9 %) a v odvětví služeb (+ 1,1 %). V rámci provincií k největšímu růstu platů došlo v provinciích Ontario a Québec. Provincie Ontario se od ledna t. r. stala druhou provincií v zemi (po Albertě), která novou legislativou přislíbila nárůst všeobecné minimální mzdy na 15 CAD/hod. Ze současných 11,60 CAD/hod. se bude minimální mzda zvyšovat v příštích osmnácti měsících, a to na 14 CAD/hod. v lednu 2018 a dále pak na 15 CAD/hod. od ledna roku 2019. Menší nárůst minimální mzdy zaznamenají i lidé pracující v sektoru občerstvení, studenti v kategorii pod 18 let, kteří zpravidla pracují na poloviční úvazek. Podle analytiků toto opatření může dočasně mít vliv na zaměstnanost, na kvalitu služeb i na růst cen.

Inflace a index spotřebitelských cen

Míra inflace se v měsíci říjnu loňského roku meziročně zvýšila o 1,4 %. Je pod kontrolou centrální banky, ceny se zvýšily v sedmi z osmi hlavních složek indexu, přičemž nejvíce přispěly k růstu ceny v oblasti dopravy a spotřeby domácností. Index kategorie oblečení a obuv se meziročně snížil, ceny v oblasti dopravy se meziročně zvýšily 3,0 % (meziroční růst v září 2017. +3,8 %), ceny benzínu se taktéž zvýšily, a to o 6,5 % (po rekordním růstu 14,1 % v září , a to kvůli hurikánu Harvey).

Zahraniční obchod

Kanadský deficit zahraničního obchodu činil v měsíci říjnu 1,5 mld. CAD, což je pokles o 1,9 mld. CAD v měsíci předešlém. Kanadský těžce zasažený vývozní sektor zaznamenal až v říjnu nečekaně silný nárůst (po klesající tendenci v celém 3. čtvrtletí), jedná se o první nárůst od května loňského roku, jehož primárním hnacím motorem byly vyšší vývozy do USA. Vývozy v říjnu vzrostly o 2,7 % (44,5 mld. CAD), zatímco dovoz poklesl o 1,6 % (45,9 mld. CAD), pokles byl zapříčiněn hlavně nižším dovozem motorových vozidel a dílů. Vývoz do USA se v říjnu zvýšil o 4,1 % na hodnotu 33,3 mld. CAD, hlavní surovinou vývozu bylo neopracované zlato. Dovozy do USA se snížily o 0,6 % na 28,9 mld. CAD, částečně kvůli nižším dovozům zinkové rudy. Dovoz i vývoz do i ze zemí mimo USA se v říjnu snížil, konkrétně dovoz o 3,3 % na 16,1 mld. CAD a vývoz o 1,4 % na 11,1 mld. CAD.

Ceny vývozu v říjnu vzrostly o 1,5 % a objemy o 1,2 %, meziročně vývoz vzrostl o 0,8 %. Růst byl zaznamenán u základních a průmyslových chemických produktů, plastových a pryžových výrobků (+ 12,4 %, primárně vyšší poptávka v USA po mazivech, bionaftě, topných olejích a dieselu – kvůli snížení zásob rafinovaných ropných produktů zejména na východním pobřeží USA). Došlo také k výraznému růstu kovových a nekovových minerálních produktů (+ 4,5 %), hospodářství, rybolovu a jeho meziproduktech (+ 7,7 %) a energetických produktů (+ 2,7 %). Vývoz se zvýšil i v zemědělském a potravinářském sektoru, a to o 7,7 % (na 2,8 mld. CAD). Díky vyšší poptávce z Číny, Mexika, Spojených Arabských Emirátů a Pákistánu, se zvýšil i export řepkového oleje.

K říjnovému snížení v oblasti importu došlo hlavně díky nižším dovozům motorových vozidel a jejich dílů (- 8,1 % na 8,7 mld. CAD), konkrétně se jedná o dovozy osobních automobilů, lehkých nákladních automobilů, motorů a jiných součástí. Jednou z příčin nižšího dovozu v tomto sektoru byly i plánované odstávky v automobilovém průmyslu a nižší poptávka po automobilových součástkách. Mimo jiné klesly také dovozy kovové rudy a nekovových minerálů (- 20,1 %, na 983 mil. CAD), velkým důvodem byl však nízký vývoz ostatní kovové rudy a koncentrátů (- 21,8 %). Naopak k menšímu exportu došlo díky vyššímu dovozu letadel a ostatních dílů, kde došlo k navýšení o 16,2 % na 1,8 mld. CAD.

Vzájemný obchod ČR a Kanada

ČR vykazovala ve vzájemném obchodě s Kanadou již tradičně kladnou obchodní bilanci. Vzájemný obchod od ledna do října 2017 činil 460 mil. USD. Vývozu z ČR do Kanady dominovaly reaktory, kotle a mechanické nástroje (50,4 mil. USD), kaučuk a výrobky z něj (29,2 mil. USD), výrobky ze železa a oceli (27,7 mil. USD), plasty a výrobky z nich (14,5 mil. USD). Naopak z Kanady do ČR se dovezly paliva, oleje (40,7 mil. USD), vrtulníky a jiné letouny (36,2 mil. USD) a měřící, kontrolní a analyzační přístroje (10,9 mil. USD). Pozitivní je nárůst vzájemného obratu, který ke konci října 2017 dosáhl téměř 11 mld. Kč. V roce 2017 lze také očekávat nejvyšší vývoz z ČR do Kanady, stejně tak i vysokou pozitivní obchodní bilanci ve prospěch ČR.

CETA

Komplexní hospodářská dohoda mezi EU a Kanadou má hlavní cíl zvýšení vzájemného obchodu mezi oběma regiony. Obchodní dohoda vstoupila v prozatímní platnost dne 21. 9. 2017 a v úplnou platnost vstoupí ratifikací všemi členskými státy EU, Parlamentem ČR již prošla 13. 9. 2017. Předpokládá se, že v rámci CETA se zvýší obrat obchodu mezi EU a Kanadou až o čtvrtinu. Z kanadské strany jsou reakce na dohodu zatím pozitivní, samotná kanadská ministryně zahraničí Ch. Freeland vyjádřila záměr přetvořit současnou Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) právě podle dohody CETA, jejíž komplexnost zasahuje i mimo obchodní sektor.

NAFTA

Mezi Kanadou, USA a Mexikem v současné době probíhá opětovné projednávání Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA), iniciované americkým prezidentem D. Trumpem, který dohodu napadl s tím, že znevýhodňuje USA primárně v podmínkách zahraničního obchodu. V současné době tvoří obchod v rámci této dohody 1 bilion USD ročně a v roce 2015 představovala ekonomika těchto tří zemí 28 % světového HDP. První kolo jednání o modernizaci NAFTA proběhlo 16. 8. 2017 v USA, od té doby se vyjednavači sešli už pětkrát (Washington, México City, Ottawa, Arlington) a podařilo se jim dosáhnout shody v některých méně kritických tématech (standardizace bezpečnosti potravin, digitální ekonomika a telekomunikace, snížení administrativy v zahraničním obchodu, v kapitole týkající se malých a středních firem a vstupu Mexika na trh zemního plynu a ropy). U složitějších témat se stále čeká na nalezení shody všech tří zúčastněných stran (odstranění nebo limitace kanadského mlékárenského protekcionismu, přístup k vládním zakázkám, doložka o automatickém ukončení dohody po pěti letech, pravidla původu zboží v automobilovém průmyslu a panely pro řešení sporů).

Právě díky prozatímním neshodám nad těmito tématy, visí nad celým jednáním otázka, zda nedojde k ukončení této trilaterální dohody a namísto NAFTA by byly navázány nové bilaterální dohody mezi Kanadou, Mexikem a USA. Další kolo jednání se uskuteční od 23. 1. do 28. 1. 2018 v Montréalu.

J. Dvořáček, Ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Ottawě