Očekává se, že za rok 2016 kanadská ekonomika vzroste o 1,1 %, v letech 2017 a 2018 ekonomové předpokládají, že se HDP zvýší o 2 %. Na ekonomiku měl vliv i rozsáhlý požár ve Fort McMurray v Albertě v květnu minulého roku. Z důvodu požáru došlo k poklesu produkce ropy o 970 tis. barelů denně, což představuje 760 mil. CAD (celková denní těžba v Kanadě je přes 3,9 mil. barelů, z toho jen v provincii Alberta činí přes 3 mil. barelů). Náklady na obnovu zničeného území dosahují téměř 9 mld. CAD a mají přímý vliv na pokles HDP Kanady až o -0,5 % HDP.

Vládní dluh (kombinovaný federální a provinční čistý dluh) by měl za rok 2016 dosáhnout úrovně 1,3 bil. CAD (historicky nejvyšší dluh). V přepočtu na obyvatele jde o částku 35827,- CAD. Ekonomy znepokojuje především vysoký poměr čistého dluhu vůči HDP, který činí 64,8 %. Deficit státního rozpočtu by se měl v nadcházejících letech zvyšovat, vyrovnaný rozpočet se očekává až v letech 2021-2022. Za rok 2016 by měl deficit státního rozpočtu činit 25,1 mld. CAD a za fiskální rok 2017-2018 by měl činit 27,8 mld. CAD.

Míra nezaměstnanosti se na federální úrovni k listopadu 2016 dostala na úroveň 6,8 %, tzn. je zaměstnáno 18 171 000 pracovníků, oproti říjnu se nezaměstnanost snížila o 0,2 %. K nepatrnému snížení nezaměstnanosti došlo i v energetické provincii Alberta (nezaměstnanost ve výši 9 % zde je však nejvyšší od roku 2010), v Novém Skotsku nezaměstnanost vzrostla na 8 %. V Ontariu bylo 6,3 % nezaměstnaných a v Québecu 6,2 %. Roční míra inflace v listopadu 2016 meziročně činila 1,5 %. Inflace je pod kontrolou centrální banky, měla by se i nadále pohybovat kolem 1,5 %.

Kanada se ze 159 zemí řadí na 6. místo co se týče ekonomicky nejsvobodnějších zemí na světě (první je Hongkong, následuje Švýcarsko, Nový Zéland, Irko a Dánsko, USA je na 23. místě, ČR je v žebříčku 31.). V Kanadě žilo k 1.10.2016 celkem 36 443 632 obyvatel.

Tabulka - základní makroekonomické ukazatele (k 3. čtvrtletí 2016):

Indikátor	2011	2012	2013	2014	2015	2016
Růst reálného HDP (%)	3,1	1,7	2,2	2,5	1,2	3,5 (3. Q)
Nominální HDP (tržní ceny, mld. CAD)	1 770,0	1 83,01	1 894,0	1 976,0	1 981,0	2034,2 (3. Q)
HDP/obyvatele (USD)	51 850	52 489	52 037	50 577	52 287	55 438 (3. Q)
Roční inflace (%)	2,9	1,5	0,9	2,0	1,1	1,5 (10/2016)
Nezaměstnanost (%)	7,5	7,3	7,1	6,9	7,1	6,8 (11/2016)
Vývoz zboží (mld. CAD)	456,6	463,1	479,3	528,6	523,6	579,7 (3. Q)
Dovoz zboží (mld. CAD)	456,0	474,3	486,5	523,7	547,3	576,8 (3. Q)
Obchodní bilance (mld. CAD)	-21,2	-33,8	-30,2	-17,9	-23,7	-2,9 (3. Q)
Bilance BÚPB (mld. USD)	-49,1	-65,7	-59,7	-44,9	-65,7	-56,7 (3. Q)
Saldo státního rozpočtu/HDP (%)	-2,1	-3,6	-3,2	-2,3	-3,3	-3,7 (3. Q)

Zdroj:  Statistics  Canada, IMF

Mezinárodní obchod

Kanadská ekonomika je silně závislá na mezinárodním obchodě. Ten je pro otevřenou ekonomiku klíčový, tvoří 45 % HDP země. Oslabení kanadského dolaru (loonie) vůči US dolaru (kurz se nyní pohybuje kolem 75 centů/USD) by mělo stimulovat kanadský vývoz (během let 2011 – 2015 oslabený kanadský dolar pomohl růstu kanadského obchodu o 3,4 %), v loňském roce loonie vůči USD posílil o 10 %. Pro porovnání EURO vůči kanadskému dolaru oslabilo o 5,95 % a CZK o 5,96 %). Obchodní deficit Kanady se dramaticky zvýšil v říjnu díky nárůstu importu do Kanady. Deficit činil 22 mld. CAD (to však bylo způsobeno jednorázovým dovozem modulu pro off-shore platformu v Hebronu v New Foundlandu z Jižní Koreji ve výši 3 mld. CAD).

V rámci principiální Kanadské dohody o volném obchodu, která má podpořit růst obchod a pracovní mobilitu mezi jednotlivými kanadskými provinciemi a teritorii, byla ustanovena i pracovní skupina k alkoholickým nápojům. Ta by měla zlepšit velmi komplikovaný obchod s alkoholem v zemi (existence provinčních monopolů). Od 1.1.2017 vstoupila v platnost Dohoda o novém západním partnerství (New West Partnership Agreement), která v oblasti alkoholických nápojů garantuje vznik jednotného ekonomického regionu (v teritoriu Britské Kolumbie, Alberty a Saskatchewanu).

Kanadský export do USA představuje 3/4 celkového vývozu (4 % do Číny, 12 % do EU – z toho 3% do Velké Británie, 2 % do Japonska a 1 % do Mexika), ke konci listopadu roku 2016 vývoz meziročně dosáhl 326,1 mld. CAD. Naopak, dovoz z USA představuje 53 % celkových importů do Kanady (12 % z Číny, 11,5 % z EU – z toho 3 % ze SRN, 6 % z Mexika, 3% z Japonska a 23 % představuje zbytek světa). Za prvních 11 měsíců t. r.  činil 234,1 mld. CAD, Kanada zaznamenala za stejné období kladné saldo obchodní bilance ve výši 92,1 mld. CAD. V případě zemí EU za stejné období obchodní deficit Kanady činil 1,83 mld. CAD. Celkový kanadský vývoz do zemí EU v roce 2015 činil 37,8 mld. CAD (7,2 % celkového kanadského exportu), dovoz 61,4 mld. CAD (11,5 % celkového kanadského importu), Kanada při vzájemném obratu 99,2 mld. CAD tak zaznamenala negativní saldo obchodní bilance ve výši 23,6 mld. CAD. Za prvních 11 měsíců roku 2016 vývoz z Kanady do zemí EU činil 32,3 mld. CAD (oproti stejnému období v loňském roce jde o nárůst ve výši 3,9 %), dovoz z EU představoval 51,7 mld. CAD (pokles o -0,6 %).

Co se týče vzájemného obchodu ČR – Kanada, za prvních 10 měsíců roku 2016, ČR vyvezla do Kanady zboží v hodnotě téměř 208 mil. USD (což je o 32 mil. USD méně než ve stejném období loni). Od roku 2011 ČR vykazuje v obchodní výměně s Kanadou aktivní saldo bilance, která za rok 2015 byla nejvyšší (96 880 tis. USD). Na vzájemný obchod měl a má vliv pokles cen ropy a komodit, v letošním roce bude podle analýz zaznamenán vyšší dovoz z Kanady, než v předcházejících letech. Viz podrobněji tabulky níže (pro úplnost jsou uvedeny statistiky v amerických dolarech, českých korunách i kanadských dolarech).

Statistika vzájemného obchodu mezi ČR a Kanadou (2010-10/2016, v tis. USD)

	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016 (1 -10/2016)
Vývoz	149 303	260 411	253 816	280 325	257 618	260 684	207 907
Dovoz	176 396	193 960	165 014	196 864	177 202	163 803	167 375
Obrat	325 699	454 371	418 830	477 262	434 820	424 488	375 282
Bilance	-27 093	66 451	88 803	83 533	80 415	96 880	40 533

Zdroj: ČSÚ (2016, s dopočty ZÚ Ottawa)

Mezi hlavní české vývozní komodity ve zmíněném období patřily výrobky ze železa a oceli, mechanické stroje a přístroje, kaučuk, sklo, pivo, zbraně a střelivo, pneumatiky, trubky, spínací obvody, motory a generátory.

Z Kanady jsme letos nejvíce dováželi letadla a dopravní zařízení, elektronická zařízení, nápoje, lihoviny, tabákové výrobky a dále byly dovezeny farmaceutické výrobky, optické přístroje, hliník a výrobky z něho, motorová vozidla, plasty, reaktory a přístroje elektronického záznamu zvuku.

Níže uvedená tabulka ukazuje kanadské statistiky.

Statistika vzájemného obchodu mezi Kanadou a ČR (2011-10/2016, v tis. CAD)

	2011	2012	2013	2014	2015	2016 (1 -10/2016)
Vývoz	120 998	116 889	133 826	129 210	192 002	144 961
Dovoz	372 937	411 921	447 277	498 932	583 231	451 833
Obrat	493 935	528 810	581 103	628 142	775 233	596794
Bilance	-251 939	-295 031	-313 451	-369 722	-391 229	-306 872

Zdroj: Statistics Canada, Industry Canada (2016, s dopočty ZÚ Ottawa)

CETA

Kanada velmi uvítala podpis dohody Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi Kanadou a EU (CETA), její uzavření bylo pro Kanadu velkou prioritou. Ministryně obchodu Christina Freeland spolu se zmocněncem Pierrem Pettigrew navštívili Evropu několikrát, než CETA byla nakonec po složitých závěrečných jednáních na summitu EU-Kanada v Bruselu dne 30.10.2016 podepsána. CETA byla do kanadského Parlamentu předána hned následující den po jejím podpisu s tím, že se neočekávají žádné potíže s její ratifikací a předběžné provádění smlouvy bude efektivně zahájeno na jaře roku 2017.  Historická dohoda bude mít pozitivní vliv na kanadský průmysl, Kanada si od CETA slibuje, že budou vytvořeny nové pracovní příležitosti, dojde k citelnému prohloubení obchodních vztahů a zvýší se hospodářský růst země. Obchod s EU bude snadnější, budou odstraněny celní sazby (Kanada eliminuje cla ve výši 400 mil. EUR), podstatně se zvýší přístup do sektoru veřejných zakázek, kanadské i evropské firmy (SME) ocení odstranění testování a certifikátů, uznávání kvalifikací.

Co se týče dohody Trans-Pacific Partnership (TPP představuje trh 12 zemí s 800 mil. obyvatel, 40 % globální ekonomiky s úhrnným HDP ve výši 28,5 bil. USD), je i v Kanadě považována za překonanou (přístup nové americké administrativy), a i kdyby ji všechny ostatní země ratifikovaly (tak jako nedávno Japonsko), nemůže vstoupit v platnost bez podpory USA. Kanaďané vidí asijský trh jako velmi důležitý, očekávali, že TPP zemi dlouhodobě přinese příjem ve výši 4,3 mld. CAD, zatímco nevstoupení dohody v platnost však povede ke ztrátám ve výši 5,3 mld. CAD. Zrušení TPP je tedy pro Kanadu negativní. Na příkladu Japonska, třetí největší světové ekonomice, je zmiňována určitá frustrace Kanaďanů - bez TPP bude velmi těžké držet krok s konkurenčními výhodami, které má v Asii např. Austrálie. Vláda se rovněž zaměřovala na obchodní vztahy s Čínou a Indií.

J. Trudeau Čínu navštívil v srpnu t. r., čínský premiér Li naopak cestoval do Ottawy v září, obě země mají zájem zdvojnásobit vzájemný obchod (nyní obrat představuje 86 mld. CAD) a v budoucnu vytvořit bilaterální dohodu o volném obchodu.

Nejdůležitější domácí ekonomické aktivity

Od srpna roku 2016, kdy byla ve Vancouveru zavedena pro cizince, kteří nakoupí nemovitosti, daň ve výši 15 % a daň za nevyužívání nemovitosti ve výši 1 % její ceny, se ceny na trhu nemovitostí relativně stabilizovaly. Toto opatření by mělo zabránit spekulativním nákupům nemovitostí (cizinci, především z Asie, ve Vancouveru vlastní 10 % všech nemovitostí).

Během schůzky premi

J. Trudeau s provinčními premiéry v listopadu t. r. vláda schválila prodloužení kontroverzního (ale pro ekonomiku důležitého) ropovodu Trans Mountain (Kinder Morgan, Inc.), který povede z oblasti Edmontonu v provincii Alberta do města Burnaby na pacifické pobřeží Britské Kolumbie a plynovodu Line 3. Díky ropovodu Trans Mountain se navýší kapacita na 1,1 mil. barelů denně, náklady na projekt budou činit 6,8 mld. CAD a především umožní tankerový prodej surové ropy dalším zahraničním partnerům (do Číny a Indie). Plynovod Line 3 společnosti Enbridge, Inc. povede z Alberty přes Saskatchewan a Manitobu do Wisconsinu v USA, náklady na jeho vybudování by měly být 7,5 mld. CAD. Proti projektu rázně v celé Kanadě vystupují aktivisté klimatických změn, byl zaznamenán odpor původních indiánských obyvatel i názory některých odborníků, že existuje dostatek ropovodů a že se tím zvýší doprava tankerů s ropou až o 700 %.

TransCanada Corp. rovněž oznámila prodloužení plynovodu Nova Gas Transmission Ltd. v severozápadní Albertě ve výši 655 mil. CAD. Tzv. Saddle West Expansion Project zahrnuje dalších 29 km plynovodu s 5  kompresorními jednotkami, což navýší denní kapacitu systému o 355 mil. ftᶾ (krychlových stop). Výstavba by měla být zahájena v roce 2018 a o rok později by měl plynovod začít fungovat (federální vláda podmínečně schválila prodloužení plynovodu o 230 km a vybudování 2 kompresorních stanic v celkové výši 1,3 mld. CAD). I to by mělo přispět k tomu, aby se provincie Alberta dostala z jedné svých nejhorších ekonomických recesí, kterou nyní zažívá (to však bude ještě několik let trvat, nejenom kvůli květnovému požáru ve Fort Murray). Nezávislé výzkumné organizace i pro rok 2017 předpovídají jen malý růst (ekonomika provincie však musí reálně růst minimálně o 2,2 % ročně). V této souvislosti Conference Board o Canada uvítala výsledky nedávných prezidentských voleb v USA a věří,  že se na americký a další zahraniční trhy dostane více kanadské ropy. Vláda však nedala zelenou plynovodu Northern Gateway společnosti Enbridge, Inc., který měl vést přes Great Bear Rain Forest v Albertě do Kitimat v Britské Kolumbii.  Právně se nyní řeší nedostatečné konzultace s indiány, vláda navíc uvalí moratorium na dopravu ropy tankery na severním pobřeží provincie Britská Kolumbie.

Federální vláda ve spolupráci s ontarijskou a michiganskou vládou schválila infrastrukturní stavbu rozšíření mostu Gordie Howe International Bridge přes řeku Detroit z Windsoru do Detroitu (náklady činí 4,8 mld. CAD). Most, který spojuje Kanadu (Windsor) s USA (Detroit) je jednou z nejvytíženějších komerčních komunikací mezi Kanadou a USA vůbec (ročně se po stárnoucím mostě Ambassador Bridge přepraví zboží za více než 100 mld. CAD). Projekt má být od doby výběru dodavatele, dokončen během 18 měsíců a uveden do provozu v roce 2020. Účastní se ho kanadské a americké stavební firmy, nový most o délce 2,5 km, bude mít 6 pruhů.

V listopadu ministr financí Bill Morneau vydal Podzimní ekonomické prohlášení vlády, které počítá v období let 2017-2028 s dalšími 81 mld. CAD. Návrh zahrnuje investice do veřejné dopravy, do oblasti zelené a sociální infrastruktury, do dopravní infrastruktury, podporuje obchod, venkov a komunitu v severních provinciích. Vznikne „infrastrukturální banka“, která by měla klást větší důraz na privátní investice. Deficit státního rozpočtu by se tak měl v nadcházejících letech nadále zvyšovat a až někdy v letech 2021-2022 by se mohl stát vyrovnaný. Vládní dluh by měl na konci této dekády dosáhnout až 58 mld. CAD. Za rok 2016 by měl deficit státního rozpočtu činit 25,1 mld. CAD a za fiskální rok 2017-2018 by měl činit 27,8 mld. CAD.

Ministryně obchodu Ch. Freeland v prosinci oznámila, že by v Kanadě měl vzniknout nový investiční hub, na který vláda během příštích pěti let vyčlení 218 mil. CAD. Měl by zvýšit investice, které pomohou vytvořit pracovní příležitosti a zajistit růst střední třídy. Jedná se o bezprecedentní financování investiční agentury na podporu investic (v Kanadě stále funguje v rámci Global Canada Invest Canada). Agentura by měla vzniknout letos s cílem většího přilákání nových zahraničních investorů do země a to lepším a jednodušším provádění investic. Investorům bude poskytovat plnou odbornou podporu (marketing, pozitivní ekonomická a investiční prezentace země v zahraničí, obchodní průzkum, služby a následný po-investiční servis). Kanada se podle ministryně musí stát „...the world´s location of choice for investors...“. Má napomoci usměrnit a koordinovat existující aktivity jednotlivých provinčních vlád, regionů a měst, federální vlády a privátního sektoru. Potenciální zahraniční investice by měly být větší a více strategicky zaměřené a Kanada by měla být uznána a brána jako nejlepší lokalita pro investice na světě vůbec s tím, že investoři by oceňovali vysokou kvalitu vzdělané pracovní síly a ještě lepší přátelské investiční a obchodní prostředí. Jedno ze stávajících osmi pracovních míst v Kanadě vzniklo právě díky zahraničním investicím, zahraniční firmy/investoři v Kanadě dnes zaměstnávají přes 2 mil. pracovníků, což je 12 % všech pracovních míst v Kanadě a 30 % všech pracovních míst ve výrobě.

Byly rovněž zaznamenány úspěchy programu/inciativy CanExport, která byla spuštěna  přesně před rokem (viz náš TIC, č. j.: 6/2016-Ottawa ze dne 6.1.2016). Více než 500 SME díky finanční podpoře vlády již dosáhlo na pro ně nové mezinárodní trhy (CanExport poskytuje kanadským SME stejnou výši příspěvků jako samotné firmy ve výši 10 – 100 tis. CAD nákladů na export na nové trhy, což k dnešnímu dni představuje 15,2 mil. CAD).

Volby v USA a jejich vliv na Kanadu

Zvolení D. Trumpa prezidentem USA přináší určitou nejistotu ve vztahu k politice, kterou by Kanada měla vůči svému nejdůležitějšímu partnerovi uplatňovat. Kanaďané se obávají některých možných restriktivních protiobchodních prohlášení a opatření ze strany USA, neočekávají však, že by se dohoda NAFTA nějak zásadně přehodnotila, jak D. Trump několikrát zmínil (primárně ve vztahu k Mexiku – viz nynější zrušení projektu výrobního závodu na malé osobní automobily společnosti Ford Motor Co. v San Luis Potosi ve výši 1.6 mld. USD a jeho přesunutí do Michiganu, což D. Trump velice ocenil). Premiér J. Trudeau nicméně zmínil, že Kanada je otevřená a je připravena o možném vylepšení NAFTA jednat (vzájemný kanadsko-americký přeshraniční obchod se zbožím a službami denně dosahuje 2,4 mld. USD a kanadský obchod v rámci NAFTA představuje 68 %).  Kanaďané přivítali prohlášení D. Trumpa ohledně možnosti znovu zahájit projekt Keystone XL calgarské společnosti TransCanada Corp. Významným podporovatelem projektu Keystone je i Rex Tillerson, navržený ministr zahraničních věcí a bývalý CEO Exxon Mobil. 

Očekává se, že projekt (ropovod z provincie Alberta přes North Dakota do amerických rafinérií v Mexickém zálivu) ve výši 8  mld. USD, který B. Obama zrušil v roce 2015, bude opět obnoven.

Analytici očekávají, že na kanadskou ekonomiku bude mít vliv i jiná energetická a klimatická politika D. Trumpa (možné odstoupení od klimatického financování a nedostatečné zavádění závazků USA na základě Pařížské dohody). To vše může zkomplikovat plány J. Trudeau ohledně národního plánu tvorby cen uhlíku. K 1.1.2017 v Kanadě vstoupila v platnost uhlíková daň (obsah uhlíku ve fosilních palivech), očekává se, že se tím zvýší ceny pohonných hmot a topného oleje, vznikne však fond, který by následně měl do zelených technologických projektů ročně investovat miliardy dolarů. Plán J. Trudeau je takový, že uhlíkové ceny by se měly v roce 2022 pohybovat kolem 50 CAD za tunu (proti se vyslovil např. Bred Wall, premiér provincie Saskatchewan a jiné, protichůdné názory, než Britská Kolumbie, či Alberta, mají rovněž Ontario nebo Québec a další provincie). Kanada předpokládá, že emituje 44 megatun skleníkových plynů (GHG) nad svůj stanovený cíl v roce 2030 (523 megatun).  Vláda je otevřená možnému nákupu mezinárodních kreditů, aby svůj závazek v OSN splnila.

Kritici (Konzervativní strana) se v Kanadě obávají, že uhlíková daň prohloubí  nekonkurenceschopnost průmyslu země a díky Trumpově přístupu (snižování daní) naopak pomůže průmyslu v USA.

Nyní se rovněž dokončují přípravy otevření výrobního závodu Precision Record Pressing, Inc. na výrobu vinylových desek v Burlingtonu v Ontariu české firmy GZ Media, a. s. Loděnice, která je největším výrobcem gramofonových desek na světě. Podnik bude otevřen na začátku letošního roku a kromě kanadského trhu bude pokrývat i trh USA.

J. Dvořáček, EK Ú Ottawa (leden 2017)