Nejběžnějším typem farmářství je produkce olejnatých semen (řepka) a zrna (32,9 %) a chov dobytka (24,1 %). Do statistiky počtu farem na provincii je již tradičně v popředí provincie Ontario (49,6 tis.), poté Alberta (40,6 tis.), Saskatchewan (34,5 tis.), Québec (28,9 tis.), Britská Kolumbie (17,5 tis.) a Manitoba (14,8 tis.). Farmy se čím dál častěji stávají legitimními podniky, a tak v roce 2016 byla jedna ze čtyř farem oficiálním podnikatelským subjektem.  Počet zemědělských podniků, které uvádějí tržby ve výši 1 mil. CAD nebo více, vzrostl od roku 2011 o 8,2 % celkem na 14,741 farem v roce 2016, tyto farmy pak vygenerovaly 60,3 % celkového prodeje. Sektor zemědělství a lesnictví vzrostl v roce 2016 o 3,8 % (3,6 % v roce 2015, pokles ve výši -5,8 % v roce 2014) a odvětví generuje hrubý prodej více než 51 mld. CAD a přímo spojuje národní a mezinárodní zpracovatelské a spotřební řetězce.

Stabilní obchodní a sociální podmínky na různých trzích nadále budou atraktivní pro producenty v EU. Kvalitní a udržitelné systémy výroby potravin v EU jsou zajímavé pro uspokojení rostoucích požadavků v Kanadě. Nedávno uzavřená dohoda o volném obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) představuje pro vývozce z EU nejvyšší úroveň přístupu na kanadský trh poskytnutému kterémukoli ze svých obchodních partnerů a bude odrazovým můstkem pro další růst a úspěch výrobců v EU.

Kanadský vývoz zemědělských produktů dosáhl v roce 2016 32 mld. CAD, a představuje pokles 1,2 %, naopak objem vývozu narostl o 0,8 % oproti předešlému roku. Největší nárůst zaznamenal vývoz do Mexika, a to o 14 %, do zemí EU o 6,6 %. Pokles o 1,2 % byl zaznamenán u vývozu do USA. Zemědělský dovoz stoupl o 3,9 %, a to na 15 mld. CAD, objemy dovozu stouply o 5,1 %, celkově dovoz poklesl nejvíce z Číny o -3,5%, z EU o -1,5% (52 mld. CAD). Obrovský nárůst dovozu zemědělských produktů byl z Jižní Koreje, a to o 45 %, z Japonska o 9 %. Největšími kanadskými obchodními partnery se zemědělskými produkty, potravinami a mořskými živočichy s hodnotou obchodu více než 65 mld. CAD jsou USA a Mexiko, tato suma představuje nárůst o 282 % od podepsání Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) v roce 1994. Kanadský vývoz do USA a Mexika je velmi rozsáhlý a představuje téměř 80 % celkového vývozu zpracovaných potravin/výrobků.

Čína je druhá největší světová ekonomika a zároveň druhý největší kanadský obchodní partner. V roce 2016 byly kanadské zemědělské vývozy do Číny oceněny na 4,9 mld. CAD. Koncem roku 2017 se chystá kanadský ministr zemědělství L. MacAulay spolu s přibližně stovkou kanadských zástupců zemědělského sektoru do Číny, kde se sejdou s vládními úředníky a zástupci čínských zemědělských podniků aby probrali další možnosti obchodní výměny v tomto sektoru a udrželi stávající podíl kanadského exportu do Číny. Nejčastější vývozní surovinou do této země je řepné semeno, sójové boby, kanolový olej, pšenice a sušený hrách.

Evropská unie je pro Kanadu zásadním obchodním partnerem a čtvrtou největší exportní destinací v oblasti zemědělsko-potravinářského průmyslu. V roce 2016 tvořil zemědělský export z Kanady do EU více než 3 mld. CAD, naopak hodnota dovozu z EU do Kanady činila téměř 5,5 mld. CAD. Komplexní hospodářská a obchodní dohoda (CETA) mezi Kanadou a EU by měla mimo jiné posílit konkurenceschopnost kanadských subjektů na evropském trhu.

Dovozy některých produktů do Kanady podléhají kontrolám tzv. Canada’s Export and Import Permits Act (EIPA) a zároveň jsou podrobeny tzv. kvótovým sazbám – Tarif Rate Quotas (TRQ), v rámci Zákona o ochraně příjmů zemědělců (Farm Income Protection Act). Jedná se o hovězí, telecí, kuřecí maso a kuřecí produkty, mléčné výrobky (včetně sýrů), vejce a výrobky z vajec, margarín, burákové máslo, vepřové a krutí maso a výrobky z něho, výrobky obsahující cukr, pšenice/ječmen a jejich produkty. I po implementaci CETA vláda potvrzuje svůj závazek ke kanadskému Supply Management (systém kvót, omezující množství, které může každý zemědělec produkovat, a který je nastaven podle velikosti domácího/provinčního trhu, ceny pro zemědělce jsou nastaveny tak, aby odpovídaly výrobním nákladům), který napomáhá chránit kanadský průmysl před mezinárodními konkurenty. Tento systém sice zajištuje spravedlivé ceny pro zemědělce a podporuje kvalitu výrobků, ale na úkor konečného spotřebitele, který si za tyto výrobky zaplatí podstatně vyšší cenu.

V posledních letech se rozmohl trend bezlepkových výrobků, který spolu se zvýšeným povědomím o kvalitě výživy mění preference spotřebitelů v Kanadě. Podle Ministerstva zemědělství až 10 mil. kanadských spotřebitelů nakupuje pravidelně bezlepkové produkty, předpokládá se, že tento trend bude nadále narůstat, a tak budou bezlepkové výrobky v Kanadě stále v relativně vysoké poptávce. Překvapivé je, že pouze malé procento konzumentů bezlepkových produktů uvádí jako důvod celiakii (nesnášenlivost lepku), nejčastějším důvodem je trávení, nutriční hodnota či ztráta hmotnosti. Velký prostor je tedy na kanadském trhu pro výrobky z pohanky, rýžové mouky či jiné alternativní produkty. Kanadští spotřebitelé jsou zároveň opatrní při nákupu produktů s konzervačními látkami, umělými přísadami, produktů obsahující barviva a raději upřednostňují produkty označené jako přírodní nebo organické.

Kanadský dovoz potravin a zemědělských produktů z ČR v loňském roce podle údajů Ministerstva pro inovace, vědu a hospodářský rozvoj Kanady činil pouhých 1,8 mil. CAD (tj. 0,012 % celkového importu do Kanady).

Josef Dvořáček, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Ottawě