Deska byla umístěna na dům, kde Martinů žil a skládal, z iniciativy profesorky Julie Fady z mezinárodní sekce Collège Mignet. Slavnostní události se zúčastnila řada rodičů a žáků. Dům na adrese 5 cours Orbitelle sloužil jako přístřeší skladateli a jeho ženě Charlotte po dobu šesti měsíců během druhé světové války od srpna 1940 do ledna 1941. Martinů zde složil svou Sonata da camera H. 283, Fantazie a toccato H. 281 a hlavně symfonii, kterou nazval „svým posledním darem pro Francii“, Sinfonietta giocosa pro klavír a orchestr H. 282.