Francouzský výzkumný a inovační systém stál ve druhé polovině 20. století za celou řadou významných technologických a ekonomických úspěchů. Ať už se jedná o francouzský high-tech letecký průmysl, vysokorychlostní vlaky TGV či francouzský civilní jaderný program - věda, výzkum a inovace sehrály v poválečném vývoji francouzské ekonomiky a společnosti významnou roli a patřily ke světové špičce. Následné strukturální změny francouzské ekonomiky a snížení její konkurenceschopnosti vedly k tomu, že Francie o svou pozici technologického a inovačního lídra přišla.

Přitom již v roce 2010 spustila francouzská vláda národní investiční program “Investice pro budoucnost”. Cílem programu bylo podpořit z veřejných financí inovační projekty ve strategických oborech, zvýšit růstový potenciál francouzské ekonomiky a tím přispět ke zvýšení zaměstnanosti. Investice směřovaly do vzdělávání, zejména vysokoškolského, vědy a výzkumu s cílem zajistit co nejlepší zhodnocení technologických objevů. V roce 2021 bylo představeno již 4. pokračování programu Investice pro budoucnost s navýšením o dalších 20 miliard eur určených na podporu prioritních odvětví - digitální technologie, lékařský výzkum, zdravotnictví, nízkouhlíková energetika, odpovědné zemědělství, potravinová soběstačnost, udržitelná města a mobilita, digitální vzdělávání, kulturní a kreativní odvětví.

Pandemie Covid-19 odhalila nebezpečnou závislost na dovozech výrobků a komponentů ze vzdálených oblastí světa a zapůsobila jako určité varování, že je potřeba změnit dosavadní přístup a zajistit si soběstačnost v klíčových a strategických oborech. Francouzskou reakcí na tuto situaci  bylo představení dalšího vládního investičního plánu France 2030 na podporu návratu výroby a rozvoje průlomových technologií pro urychlení digitální a ekologické transformace v klíčových sektorech francouzské ekonomiky: energetika – vývoj a výroba menších inovativních jaderných reaktorů, výroba „zeleného“ vodíku jako nového, nízkoemisního zdroje; automobilový průmysl – podpora výroby automobilů na elektrický a hybridní pohon a výroba baterií; biotechnologie – vývoj a výroba bioléčiv a vývoj a výroba inovativních zdravotnických prostředků, využívání umělé inteligence a kvantových technologií. Více informací o plánu France 2030.

Motivace pro soukromý sektor

Dvě třetiny výdajů na aktivity R&D ve Francii připadají na soukromý sektor. Veřejná podpora inovací ve Francii zahrnuje nepřímou fiskální podporu, přímou finanční podporu i nefinanční podporu inovačního ekosystému s cílem vytvoření vazby a propojování veřejného výzkumu se soukromým sektorem. V roce 2021 dosáhly veřejné výdaje na podporu inovací v soukromém sektoru 10 miliard eur. Třetinu těchto výdajů tvoří daňová úleva na výzkum (tax credit research), která je určená podnikům a firmám bez ohledu na jejich odvětví či velikost. Výše úlevy je závislá na výši investice – základní sazba daňového zvýhodnění na výzkum a vývoj činí 30 % pro výdaje R&D do výše 100 milionů eur a následně klesá na 5 % pro výdaje nad tuto prahovou hodnotu. Dle srovnání OECD nabízí Francie pro daňové úlevy na výzkum a vývoj jedny z nejštědřejších podmínek ze členských zemí.

Veřejná investiční banka Bpifrance pak plní roli státního subjektu poskytujícího přímou podporu inovací a veřejné banky, která poskytuje dotace a úvěry na založení, rozvoj a růst inovativních firem.

Podpora spolupráce mezi veřejným výzkumem a soukromým sektorem

Důležitým aspektem podpory vědy, výzkumu a inovací je zhodnocování získaných poznatků v praxi, transfer technologií a podpora spolupráce mezi veřejným a soukromým výzkumem. Ve Francii došlo v posledních letech k uvolnění pravidel pro spolupráci výzkumných pracovníků veřejného sektoru se soukromými firmami a pro zakládání společností výzkumnými pracovníky. Na podporu transferu technologií směrem k soukromým subjektům vzniklo označení „Carnot“, které je udělováno veřejným výzkumným zařízením a laboratořím, jež spolupracují se soukromým sektorem. Pracoviště „Carnot“ dostávají od státu finanční podporu, jejíž výše se vypočítává podle objemu jejich partnerské činnosti s firmami. V současné době existuje přibližně 40 takových zařízení, které ročně uzavřou na 9 500 smluv, z nichž přibližně polovina připadá na malé a střední podniky. Státní subjekty také vyhlašují výzvy k předkládání společných projektů, na kterých se podílejí veřejní a soukromí výzkumní partneři.

Ve Francii existuje síť “společností pro urychlení transferu technologií”, které jsou zodpovědné za zhodnocování výsledků a poznatů veřejného výzkumu a výběru těch, které mají potenciál pro následnou ekonomickou činnost. Na výběru projektů se podílejí zástupci soukromho sektoru, kteří posuzují komerční potenciál vynálezů vzešlých z veřejných výzkumných pracovišť. Společnosti pro transfer technologií jsou spojovacím článkem mezi akademickým výzkumem a tržním prostředím.

Výzkumné týmy z tuzemska a Francie dlouhodobě úspěšně spolupracují v celé řadě oblastí. Příkladem je spolupráce na poli umělé inteligence mezi Českým institutem informatiky a robotiky při ČVUT v Praze a pařížským institutem PRAIRIE (Paris AI Research Institute), který je jedním ze čtyř francouzských institutů umělé inteligence vytvořených jako součást francouzské národní strategie pro oblast AI v roce 2018. Vzájemnou česko-francouzskou vědeckou spolupráci a výměnu pomáhá posilovat také Platforma CEFRES, součást Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách, který byl založen již v roce 1991 na podporu vědeckých výměn mezi Francií a střední Evropou.