Kambodža v posledních letech patří k rychle se rozvíjejícím ekonomikám JV Asie. S tím se pojí i rostoucí energetické nároky. V letech 2010-2019 se poptávka po elektřině zvýšila více než čtyřnásobně. Po komplikovaném období s pandemií koronaviru se Kambodža vrací na trajektorii výrazného hospodářského růstu - za rok 2022 by měla ekonomika vykázat přírůstek ve výši cca 5%.

Ministerstvo hornictví a energetiky Kambodži proto s technickou podporou Asijské rozvojové banky připravilo návrh národní politiky energetické účinnosti, jehož výsledkem by mělo být do roku 2030 snížit celkovou konečnou spotřebu energie z 89 837 GWh na 72 470 GWh, tj. o 19 %. Cílem politiky je snížení celkové konečné spotřeby energie v průmyslovém sektoru o 20 % (z 38 600 GWh na 30 800 GWh), v rezidenčním sektoru o 34 % (ze 17 981 GWh na 11 826 GWh) a o 25 % v komerčních budovách, včetně veřejných budov (z 8 552 GWh na 6 431 GWh). V případě potřeby se předpokládá i možnost uzákonění podřízené legislativy, která může řešit specifické potřeby a okolnosti různých sektorů.

Záměrem  není docílit úspor energie snížením ekonomické aktivity a celkové produktivity, pohodlí a blahobytu koncových uživatelů. Cílem je naopak poskytovat minimálně stejné – nebo dokonce lepší – energetické služby s využitím menšího množství energetických vstupů. Vedle úspory energie pak může nová vládní politika vést také k vytvoření celého nového sektoru zaměřeného na energetickou účinnost, který může do roku 2030 vygenerovat až 500 000 nových pracovních míst.

Opatření na zvýšení energetické účinnosti si vyžádají investici ve výši 3 mld. USD, přičemž nejvyšší potenciál představují investice týkající se komerčních i rezidenčních budov. Značný prostor pro úspory bude např. v oblasti energeticky účinných domácích spotřebičů a energeticky účinných sporáků. Vzhledem k vysoké míře urbanizace a postupnému zvyšování úrovně příjmů budou stále více používány elektrospotřebiče s vyšší spotřebou, jako jsou chladničky nebo klimatizace, a proto bude energeticky účinný výkon těchto spotřebičů velmi důležitý. Příležitosti v sektoru budov se budou týkat hlavních energeticky náročných aplikací, vedle komfortního chlazení také osvětlení, systémů zásobování vodou, výtahů a eskalátorů. Zde všude mohou uplatnit svá kvalitní řešení i progresivní české firmy.

K možným slabinám vládního plánu patří dosavadní nedostatek odvětvových politik a předpisů na podporu investic do tohoto odvětví (např. ve formě kódů, značek a norem), nedostatek tržních mechanismů a předpisů na podporu rozvoje služeb a energetických auditů, zejména kodexu pro energetiku budov, sdružení společností poskytujících energetické služby a akreditace energetických auditorů. Další výzvou je dosavadní neexistence rámce a vynucovacího mechanismu pro měření, vykazování a ověřování spotřeby energie ve velkých spotřebitelských segmentech, včetně průmyslu a budov, a nedostupnost adekvátních dat.