česky  english 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Wikipedie
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Kambodža se mění v moderní ekonomiku

Povědomí o Kambodži je často omezeno na obraz zaostalé země, trpící rozšířenou korupcí a nedostatečným stavem ochrany lidských práv. I přes přetrvávající problémy v uvedených oblastech však nelze přehlédnout, že se země na plné obrátky modernizuje a prochází významnou ekonomickou i sociální transformací.

Kambodža dosud patří mezi nejméně rozvinuté země světa a díky tomu po dlouhá léta těží z preferenčního přístupu na vyspělé trhy. Růst ekonomiky v předchozích letech byl tažen především sílícím exportem zboží oděvního a obuvního průmyslu. Podstatná zlepšení byla zaznamenána v oblasti infrastruktury, zatímco slabinou zůstávaly náklady na podnikání, logistiku a energie, nepružný trh práce a nedostatečná úroveň technického a odborného vzdělávání, které je z hlediska kvality pracovní síly klíčové.

Iniciativy zaměřené na dynamický ekonomický rozvoj

Příliv velkých zahraničních investic v nedávné době směřoval převážně do infrastruktury, výroby a cestovního ruchu, nicméně i investice do odvětví finančních technologií a elektronického obchodování v Kambodži byly ve skutečnosti poměrně silné. Dá se říci, že rovněž situace s nemocí Covid-19 do značné míry eskalovala význam elektronického obchodování pro životy jednotlivců a podniků a proto není náhoda, že digitální a high-tech sektory jsou zahrnuty do nových vládních iniciativ, tak aby Kambodža byla schopna uspokojit potřeby měnícího se globálního obchodního prostředí i nové trendy.

V souladu s vládním plánem hospodářské obnovy po koronavirové pandemii začínají být realizovány zásadní strukturální reformy. Nově přijaté zákony o investicích, na ochranu hospodářské soutěže a na ochranu spotřebitelů, národní strategie elektronického obchodu a rámec politiky digitální ekonomiky a společnosti na období 2021–2035, nedávno podepsané dohody o volném obchodu s Čínou, resp. Jižní Koreou, a též vznik volné ekonomické zóny v rámci Regionálního ekonomického partnerství (RCEP)  by měly do budoucna zajistit zvýšený příliv přímých zahraničních investic do země, průmyslovou diverzifikaci, napojit zemi na regionální a globální výrobní řetězce a posílit rozvoj moderních technologií a průmyslu založeného na znalostech. Během několika málo příštích let by se tak Kambodža měla z kategorie nejméně rozvinutých států již definitivně vymanit.

Sociální a environmentální rozměr

V souladu s ekonomickým pokrokem se v kambodžské společnosti mění i vnímání dříve pomíjených témat jako jsou vliv hospodářského růstu na životní prostředí a kvalitu lidského života. Mnozí zahraniční investoři a podniky se již dříve dobrovolně rozhodly po vstupu na kambodžský trh dodržovat globální standardy a řídit se normami ESG (Environmental, social, and corporate governance) platnými v jejich domovské jurisdikci. Například v oděvním průmyslu výrobci zavedených zahraničních značek často povzbuzují své továrny, aby získávaly elektřinu z obnovitelných zdrojů, aby značka mohla plnit své vlastní globální cíle ESG. Na uvedené trendy se snaží reagovat i vláda, která v tomto ohledu již podniká legislativní kroky s tím, že je nezbytné respektovat práva zaměstnanců, prosazovat čistou energii ve výrobním procesu a podněcovat dodavatelské řetězce, aby splňovaly environmentální, sociální a správní normy a cíle udržitelného rozvoje OSN.

Brána do jihovýchodní Asie

Kambodža v roce 1999 přistoupila ke sdružení ASEAN, které se po vzoru evropské integrace zaměřuje na úzkou regionální spolupráci v ekonomické, ale i sociální a politické oblasti.  Členské země patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám na světě, avšak mezi evropskými společnostmi často není dostatečně vnímán potenciál, který ASEAN představuje. Když už se evropská firma rozhodne expandovat do této oblasti, přirozeným reflexem se pak často obrátí nejprve na ty země, které mají díky své populaci velký vlastní trh. Relativně malá velikost Kambodže, která může v první fázi odrazovat, je však do značné míry kompenzována regulačním prostředím, které je zvláště příznivé pro zakládání zahraničních společností. Nedoceněnou výhodou je i její geografická poloha mezi dvěma významnými trhy, Thajskem a Vietnamem. Kambodža se tak do velké míry ocitá v podobném postavení, v jakém se v kontextu EU ocitla ČR. Stejně jako se česká ekonomika v uplynulých desetiletích stala cílovou destinací pro celou řadu významných zahraničních investic s přesahem na celý evropský kontinent, může i Kambodža nabídnout svou relativně otevřenou a svobodnou tržní ekonomiku a prezentovat se jako konkurenceschopná země a efektivní brána pro export do zemí sdružení ASEAN a obecněji do celé Asie. Tyto skutečnosti by měly být českým firmám blízké a mohly by ovlivnit jejich rozhodování při plánování expanze na asijské trhy.

 

Roman Seidl, zástupce velvyslance, Velvyslanectví ČR v Kambodžském království