Během své letní dovolené v srpnu navštívil velvyslanec Martin Vávra doktora Michala Gibodu, významného československého parazitologa žijícího v malebné vesnici za Prahou v domku s krásnou vyhlídkou. Skutečně československého, protože se narodil a vystudoval na Slovensku, ale většinu svého pracovního života prožil v Čechách. Ačkoli zanedlouho již 84letý, je doktor Giboda stále svěží, aktivní a vykazuje zdravou dávku optimismu a smyslu pro humor, jakkoli je možné, že v zahraničí byly výsledky jeho práce více doceněny než doma. A to nejen v jihovýchodní Asii, ale i ve Střední a Jižní Americe, přičemž jeho objevy byly honorovány i na Západě. Ale tak už to někdy bývá, že ne každý je doma prorokem.

Jaký byl však důvod setkání? Československo podporovalo Kambodžu od dosažení její nezávislosti a s výjimkou 70. let poskytovalo významnou humanitární a rozvojovou pomoc. Po pádu polpotovského režimu tak třeba na vlastní náklady postavilo a poté provozovalo nemocnici ve městě Takeo ve stejnojmenné provincii na jihu země, kam byl v roce 1983 na rok vyslán i pracovník Parazitologického ústavu Československé akademie věd v Českých Budějovicích, aby spolu s dalšími lékaři a biology léčil místní obyvatelstvo a přitom se snažil vzdělávat a předávat zkušenosti místním zaměstnancům. Michal Giboda. Určen vedoucím laboratoře, ve které vyšetřoval tropické parazity, zejména malárii. Pracovní a životní podmínky byly složité, protože Kambodža byla tehdy pro nás nepředstavitelně zbídačená, infrastruktura zničená a v zemi panovala prekérní bezpečnostní situace, takže i lékařský tým musel mít svoji ochranku. Navzdory všemu však uspěl.

Tento úspěch vynesl doktoru Gibodovi nejen přezdívku mezi místními „doktor Takeo“, ale i pozvání kambodžské vlády, aby přijel v roce 1985 ještě jednou a zabýval se situací v místních malarických centrech a účinností různých léků.

Své zážitky a zkušenosti z prvního pobytu doktor Giboda zpracoval ve čtivých a mnoha směrech nadčasových vzpomínkách Léčit a přežít s podtitulem V kambodžské nemocnici po Pol Potovi. V nich se projevil jako bystrý pozorovatel a poutavý vypravěč, který plně zúročil svůj flirt z mládí s novinářským řemeslem. Vzhledem k tomu, že Česká republika převzala od Československa štafetový kolík poskytování humanitární a rozvojové pomoci, kniha by měla být povinnou četbou nejen pro diplomaty vyjíždějící do Kambodži, ale i pro pracovníky nevládního sektoru realizující předmětné projekty tamtéž.

Protikovidová opatření sice znemožnila návštěvu velvyslance před jeho odjezdem do Kambodži počátkem roku 2021, ale nyní byla pro obě strany přínosnější, protože mohlo dojít na skutečnou výměnu názorů a zkušeností jak ohledně běžného života v Kambodži, tak i poskytování rozvojové a humanitární pomoci. Zvláště milé je, že doktoru Gibodovi bylo možné po 40 letech předat pozdravy a kontakty na některé pamětníky jeho působení v Takeo.

Lidem jako je doktor Giboda patří velký dík a uznání za jejich práci, protože v nelehkých podmínkách šířili a šíří dobré jméno vlastní země v zahraničí a jsou tak její nejlepší vizitkou.     

Autor: Mgr. Martin Vávra