Vážení a milí krajané,

Naši předkové, kteří vymýšleli jména měsíců, zcela jistě nepočítali s existencí Jižní polokoule. Jinak by se totiž listopad nemohl jmenovat listopad, ale při nejmenším „listopadopuč“, protože tady u nás listí momentálně nepadá, ale zároveň s květy pučí. Nebo kdyby bydleli v Pretorii, tak by se tento měsíc mohl jmenovat třeba „jakarandar“ podle krásných jakarand v plném květu. Ale nebylo tomu tak, takže nezbývá, než akceptovat stávající jméno a pod pojmem listopad si představovat krásné léto a listy držící pevně na větvích........a samozřejmě nové číslo Krajanských informací, na které, jak doufáme, se už alespoň trošku těšíte.

Poté, co se seznámíte s novinkami na české politické, ekonomické a kulturní scéně, se můžete vypravit za poznáním do menšího jihoafrického města Neilspruit. Připomeneme si další česká přísloví a pan Schubert vás jako obvykle pobaví svým vytříbeným humorem v Ptákovinách z Blumfontejna. Tentokrát se dozvíte, jak to pokračovalo s Hubertem a Mineolou, a kdybyste si snad už nepamatovali jak to začalo, otiskujeme fejetony oba. 

Dále si můžete počíst o čaji, kde se tu vzal a jak se stal oblíbeným nápojem na všech světadílech. Z českých osobností se trošku blíže seznámíte se spisovatelem Karlem Čapkem, pozveme vás do divadla na jeden z nejpopulárnějších baletů vůbec – na Louskáček.

Věřili byste tomu, že je to letos v listopadu už 20 let, co v Československu vypukla sametová revoluce? Jak ten čas letí! Na události roku 1989 zavzpomínáme otištěním několika hesel a vtipů, kterými se tenkrát skvěly výkladní skříně obchodů, zdi domů, veřejné nástěnky a vůbec všechno, kam se dalo něco napsat či pověsit. Náš příspěvek je určen především těm z vás, kteří, ať už z jakýchkoli důvodů, u toho nemohli být osobně a tu krásnou atmosféru na vlastní kůži nezažili.

A jako obvykle přidáme pár nezávislých vtipů a nějaká ta česká gramatická cvičení.

Dobře se bavte.

Vaše redakce

Listopad 1989 v Československu

- z knihy Očanské fóry, vydané Českou expedicí a nakladatelstvím Odeon, v jejímž úvodu se píše:

     „Kdyby se přívlastky něžná a sametová měly vytratit a zůstalo by jen strohé a nevlídné slovo revoluce, byla by to škoda ´s nedozírnými následky´, jak se o jiných věcech ještě donedávna vyjadřovali ti nahoře, když nás chtěli zastrašovat. Vždyť právě humanismus prvních dnů po 17. listopadu, kdy se děly změny tak převratné, jaké snad naše novodobé národní dějiny dosud nepoznaly, zůstává stále tím čím se mohou Češi a Slováci poprávu chlubit. Evropa, ba i celý svět kroutí hlavami, jak jsme dokázali změnit  společenské poměry klidně, rozhodně a plni vtipného espiritu.......

     .....Občanské fóry jsou obrazem prvních hodin a dnů po 17. listopadu 1989. Knížka byla hotova začátkem prosince. Nastavili jsme v ní zrcadlo výtvarným ´samizdatům´ umělců, ale hlavně lidí, kteří se sami vyslovovali svými hesly, kresbami a vtipy ke všemu, co bylo. Kéž by nám ten smysl pro humor zůstal i v příštích všedních dnech, abychom si to nerozházeli ani u Haška, ani u V + W, o Janu Masarykovi ani nemluvě.“

o       Kromě UV stávkují všechna divadla!!!

o       Ostříhat všichni na Havla

o       Právo ano, Rudé ne

o       Horolezci FTVS UK odstraní zdarma symboly staré doby z vyšších míst

o       Dejte do tisku, že nechceme žít v útisku!

o       Máme nové heslo, Jakeš ztratil křeslo!

o       Čtyřicet let v sedle, jak jsou dneska vedle!

o       Dnešní heslo – předat veslo

o       Předpověď počasí: „Zítra bude na území celé naší republiky všem jasno.“

o       Televize lže, jako když Rudé právo tiskne

o       ČS soubor písní a tanců už nebude tančit jak kdo píská!

o       1. pád JAKEŠ

2. pád BEZ ŠTĚPÁNA

3. pád VŠEMU LIDU

4. pád NOVOU VLÁDU

5. pád SVOBODO!

6. pád O NÁRODU

7. pád S OBČANSKÝM FÓREM

o       Paní učitelko, už nebudete muset lhát!

A na závěr ještě citát Jana Masaryka: „Jsem šťasten, když se lidé smějí a jsou kapku šťastni ... My jsme nejlepší, když je nám nejhůř.“

 

Inzeráty

• Data konání pravidelných měsíčních střeleb klubu v Pelindabe (každou poslední neděli v měsíci) pro rok 2009. Střelby se konají od 9.00 do 13.00, poté následuje bring and braai.

29. března  2009, 26. dubna 2009, 31. května 2009, 28. června 2009, 26. července 2009

30. srpna 2009, 27. září 2009, 25. října 2009, 29. listopadu 2009, 27. prosince 2009

Václav Tvardek, 0828152272

Naučte se šít jako profesionálové a oblékejte se podle svých představ. KURZY ŠITÍ pro začátečníky i pokročilé Individuální přístup a zdokonalení vašich dovedností jsou u nás zaručeny.

Specializujeme se také na DESIGN A ZAKÁZKOVÉ ŠITÍ svatebních šatů; večerních, business a vycházkových oděvů.

Najdete nás v Centurion.

VOLEJTE 0834484795 – Petra

• Cestovní kancelář Czechafrica Travel hledá nové profesionální průvodce(tour guides) pro své české zákazníky. Veškeré informace na T:011-4782513
• Výuka češtiny a angličtiny od začátečníků až po velmi pokročilé, od dětí až po důchodce. Individuální přístup. Kontakt: Radka Hejmalová-Millar, mobile 0824681401, phone 011 4681401, e-mail RadkaHej@gmail.com
• Kvalifikovaná soudní překladatelka nabízí vypracování překladů z češtiny do angličtiny a z angličtiny do češtiny (případně z a do ruštiny a němčiny). Kontakt: Radka Hejmalová-Millar, mobile 0824681401, phone 011 4681401, e-mail RadkaHej@gmail.com
• Personal Assistant (Věk 21-45let)

Guesthouse a Inženýrsky-konzultanská společnost (sekretářské služby pro 2 nezávislé firmy)

-                      Recepce, concierge

-          pozdní check-iny

-          běžná administrativa

-          jízdy pro firmy

Požadavky:

-          zkušenosti v oblasti turismu, ubytování, kancelářské služby,pohostinství

-          vhodné vystupování

-          řidičský průkaz

-          R4 000 pm + max R2000 bonus.

Zašlete prosím životopis na klara@villaklara.co.za či fax 086 512 6464

• Villa Klara B&B nabízí ubytování v luxusně vybavených pokojích  v srdci Johannesburku v Northcliffu.Guesthouse je vhodně situován velmi blízko nákupního střediska Cresta.

Ideální pro byznysovou klientelu díky své poloze. (CBD 15minut, Sandton 20minut, N1 7 minut, nemocnice 10 minut)

Pokoje mají :WiFi spojení

Pro více informací navštivte naši webovou stránku.www.villaklara.co.za

Rezervace: klara@villaklara.co.za    či  011 478 2513. Denně od: 08:00 do 17:00.

At Villa Klara, the customer always comes first.

 

• SUSPENSION WAREHOUSE & CAR SERVICE CENTER                            Please call us for all your car needs! For the best service in town. We are situated at 447 Church Street, Pretoria West. Tel: 012 327 7020/1; Fax 012 327 6489

 

 

 

 

 

 

 

 

 

KULTURA

 

YDCT Performs Nutcracker at State Theatre Drama in November

 

 

YDCT is very excited about our upcoming season at the State Theatre Drama Theatre from the 19- 21 November.  This is the first time YDCT will be performing at the State Theatre in the seven years of its existence.  The company will be performing for the first time the full length new production of “The Nutcracker”.   YDCT artistic and management team, Sue Kirkland (director) and Tanja Graafland and Christopher Montague (assistant directors) have choreographed a new spectacular production for the company.  In keeping with the Christmas theme and the 18^th century style this will be the event of the year and will bring the Christmas spirit to everyone’s hearts.

Nigel Hannah, South Africa’s well known character artist will be grace the audiences once again as the well loved Dr Drosselmeyer.  Also performing with the company is dancers from The University of Technology.  Helena Montoya has also come on board to choreograph the Spanish divert and dancers from the Montoya company will perform with YDCT.  It promised to be a sparkling event of collaboration.

YDCT will also be hosting events at the performances so gear yourself up for a fabulous weekend.  Firstly on the Friday evening 20 November YDCT will be having a glittering Gala event.  The draw for the wonderful prize of R25 000 gift cards at Flight Centre, Brooklyn, will be drawn at the end of the performance.   YDCT has been running this raffle as a fundraising event for the last month and if you have not purchases a ticket, please call Marian on 079 174 2221.  to buy a ticket.

YDCT is also having for the first time an 11h00 performance on Saturday 21 November. This will be the event to be t for our younger audiences as YDCT will be hosting a Sugar Plum fairy party during the Interval.  Nedine Blom of “Supercool” hs expressed a very soft heart for the children of Timeos and with YDCT have come together to bring joy to these children during the festive season.  Even though YDCT survives year to year on donations and ticket sales, YDCT feels that this is a wonderful time to give back and to host these children at the Sugar Plum Fairy party.  The charity drive during the season will be that audience members are asked to bring a gift with them to the performance, wrapped, and to put under the tree so that the gifts can be given to the children of Timeos at Christmas.

We hope that you will come and join us during the fun-filled exciting season and that you will leave with the feeling of festive cheer and goodwill in your hearts as our young dancers entertain you in the world of dance.

Performances

Thursday      19 November 19h30          Opening Night                             Ticket price: R80

Friday              20 November 15h00                                                          Ticket price: R80

Friday              20 November 19h30  

Gala Performance with complimentary cheese and wine                                                                                                                                          Ticket price: R120

Saturday          21 November  11h00

Sugar Plum Fairy Party Performance                           Ticket price: R120

Saturday          21 November 15h00                                                              Ticket price: R80

 

Bookings @ Computicket.

Call for Block Bookings 10 tickets or more receive 10% discount contact Marian on 079 174 2221.

Jihoafrická města

N E L S P R U I T

Když byla v roce 1892 dostavěna východní železnice (Eastern Line), táhnoucí se kolem Krokodýlí řeky, pro zbudování jedné ze stanic byla vybrána farma, patřící tehdy rodině Nel. Zastávce se brzy začalo říkat Nelspruit (Nel´s stream) a její okolí se stalo centrem místního obchodu. Obchodníci nelenili, dali se do díla, a postavili si zde své stánky. Také další farmáři na sebe nenechali dlouho čekat. Přilákala je sem úrodná půda a její jednoduché zavlažování z protékající Krokodýlí řeky.

Do oblasti se přistěhovali šikovní obchodníci jako například pan Hugh Hall. Hallova farma, jménem Riverside, se stala vzorem úspěšného podnikání. Pro název svých produktů si pan Hall vymyslel jméno Tomangos, které je kombinací názvů dvou hlavních plodin, které pěstoval – rajčata (tomatoes) a manga, a je známé dodnes.

Město Nelspruit se stalo druhým největším producentem citrusových plodů v Jižní Africe, hned po Zebediele. Pěstují se zde ale také ořechy, tabák, litchi, manga, avokáda, papáje, zelenina, chová se skot a v neposlední řadě se tu v místních lesích těží velké množství dřeva.

V začínajícím městě ale nebylo všechno jenom růžové, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ve svých začátcích se Nelspruit potýkal s „kletbou“ malárie. Tuto nemoc se podařilo dostat pod kontrolu v třicátých letech dvacátého století. Teprve potom nastal v údolí Krokodýlí řeky opravdový a převratný rozvoj.

Dnes je Nelspuit hlavním městem provincie Mpumalanga. Malebné město, jehož ulice jsou zdobeny krásnými alejemi kvetoucích stromů. V prosinci a lednu se doslova koupe v jasně červené záři tisíců květů poinciana.

V Nelspuitu sídlí vládní Institut pro výzkum citrisů a subtropického ovoce a velmi známá a navštěvovaná je místní botanická zahrada.

Za zmínku stojí také budova městské radnice. V její zahradě jsou velké sluneční hodiny ve tvaru vozového kola, které mimo to, že ukazují čas, slouží také jako památník panu Louis Trichardovi a jeho objevitelské cestě do Lourenco Marques, kterou uskutečnil v roce 1837.

Rozvoji turistice ve městě napomáhá také blízkost Krugrova národního parku. 

Nelspruit byl nedávno přejmenován na Mbombela, tak se nedejte zmást, když do těchto jihoafrických končin, které jistě stojí za zhlédnutí, zavítáte.

Zpracovala Radka Hejmalová-Millar

FEJETONY

Ptákoviny z Blumfontejna

 

 

HUBERT

Nevím jak se to stalo ale Hubert je můj opravdový přítel, takový jakých mnoho nemáme. Na druhé straně, já jsem pravděpodobně, jeho jediný přítel, protože Hubert nikdy nebyl mezi přáteli oblíben. Jsme dvě naprosto odlišné povahy i osobnosti Hubert je vážný, vtipu nerozumí, řekl bych, že až je suchar. Jednou jsem mu vyprávěl anekdotu o Róze a Editě, obě v domově důchodců. Seděly vedle sebe na lavičce a povídaly si, když se najednou Róza zeptá „Prboha Edit, proč máš v uchu čípek ?“ „Moc ti děkuju“, odpověděla Róza. Teď alespoň vím kde mám svůj naslouchací přístroj!“. Hubert na to odpověděl „To jí ale v tom uchu ten čípek musel bolet, jseš si jistej, že to takhle bylo?“

Jak jsem řekl, legrace s Hubertem není, proto byl ve svých 42 letech stále svobodný a bydlel ještě s maminkou. Lidé si oněm myslí, žs je trouba ale omyl ! Hubert je velice inteligemtní a jako kamarád solidní a upřímný.

Před půl rokem Huberta potkalo neuvěřitelné štěstí a to hned dvakrát: v mezinárodní křížovkové soutěži vyhrál milion dolarů a o tři dny později, věřme tomu nebo ne, potkal první lásku svého života, dvaadvacetiletou dlouhonohou modelku- Mineolu.

Za dva týdny se s ní oženil a byl šťasten.

Koupil hezký byt v druhém patře novostavby ve Střešovicích. Stavba byla z brusu nová, -ještě tam bylo lešení- a voněla čerstvou omítkou

Hubert byl ještě chvíli šťasten, leč brzy červ pochybnosti začal hryzat jeho důvěru. Zdálo se mu absurdní, že by mu Mineola byla nevěrná ale když ona se v poslední době chovala tak divně!.

Zcela se roztřásl když byl poslán na 4 dny do Vídně na Mezievropskou konferenci tvůrců křížovek. Dokud bydleli u maminky tak to bylo jiné. Teď tu Mineola bude sama!

Před odjezdem na konferenci Hubert chodil křížem krážem po staveništi, marně se snaže vymyslet plán, jak tomu přijít na kloub, když najednou ...

... najednou spatřil starého Krumlu, který to staveniště v noci hlídal. Rázem Hubertovi blesknul v hlavě vynikající nápad: podplatí starého Krumlu aby s v noci vyšplhal na lešení a oknem se podíval co se tam vlastně s Mineolou děje.

Strej Krumla byl s nápadem víc než spokojenej.

Když se Hubert po čtyřech dnech vrátil, nešel hned domů ale nejdřív ke starému Krumlovi, který tam na staveništi bydlel v dřevěném domku.

Starej Krumla, vědom si důležitosti svého svědectví, začal řečnickou pauzou, zbytečně dlouhou. Pak si dal do pusy dřevěnou fajfku a pomaloučku začal vyprávět „Tak první večer tam přišel chlap. Měl kytku a kabát. Kytku dal milostpaní, kabát si sundal, pověsil na hák na dveřích, sednul si ale hned za chvíli políbil milostpaní ruku, vzal si kabát a odešel.“

„Děkuju vám, pane Krumla, já jsem to hned věděl, že v tom nic není“ vykřikl Hubert, strkaje Krumlovi další stokorunu.

„Počkat mladej, ne tak zhurta! Von přišel druhej den zasejc!“ napomenul jej Krumla. „Měl kytku a kabát, kytku dal milostpaní, kabát pověsil na hák sednul si a milostpaní mu uvřila kafe. Když kafe dopil, zvednul se, políbil milostpaní ruku, pak tvář, vzal si kabát a odešel“.

„Díky bohu“ oddechl si Hubert.

Starej Krumla mu do toho skočil, „Moc si, mladej, nevoddychujou, von přišel včera večer zasejc. Tentokrát měl navíc flašku vína a milostpaní byla jen v župánku. Kytku a flašku dal milostpaní a ta hned nalila dvě skleničky a sedla si pánovi na klín“

Hubert už nemohl dále vydržet rozvláčnost vyprávění starého Krumly, proto jej přerušil „No a co pak?“

„Pak už nevím, tady vono to prasklo!“

„Co proboha prasklo?“

„To lešení. Dokavád nás tam bylo šestadvacet, tak to bylo fajnový. Když se tam ale vyškrábali Mizera, Pouch a Štuflíř, lešení už to nevydrželo. Plčman je eště furt ve špitále!“

Hubert mi napsal do Afriky a barvitě mi popsal celou příhodu. Dopis zakončil přiznáním:

„Ty jseš Honzo, můj jedinej přítel. Řekni mi prosím Tě, co mám dělat abych se dozvěděl pravdu. Já v té strašné nejistotě už žít nemůžu!“

Dosud jsem neměl to srdce mu po pravdě odpovědět!

ZE ŠOKU DO ŠOKU

Po prvním, nedořešeném dopisu mi Hubert brzy napsal znovu:

Tak Tě asi Honzo, budu pořádně šokovat ale nebudeš jediný! Já jsem se totiž, dozvěděl pravdu: Mineola mne doopravdy podváděla. Řekl mi to starej Krumla a řemeslníci kteří tady pracují na novostavbách, mu to potvrdili. Ten pán se stal stálým návštěvníkem mojí ženy.

Uhodil jsem na Mineolu tak prudce, že neměla čas si něco vymýšlet a řekla mi pravdu. Díky bohu k ničemu vážnému mezi nimi nedošlo, říkala, že kdyby jo, že by mi to řekla. Prohlásila, že ten pán se jmenoval Gaston a že prý se s ním tak jako tak, rozešla.

Nicméně, došlo mezi námi k velice prudké hádce, po které jsem se málem odstěhoval a Mineolu opustil. Když jsme se však oba uklidnili, uprosil jsem ji a ona mne tady nechala bydlet dál.

Po této scéně se zdál být v našem životě klid, kterého jsem si – za daných okolností – nesmírně vážil.

Nedávno jsem se neočekávaně vrátil domů a otevřel mi Gaston, oblečen v mém županu...!

To bylo na mne trochu moc - srdce se mi zastavilo a já jsem ztratil vědomí. Přišel jsem k sobě až po dvou týdnech, v nemocnici; prý jsem zažil mocný šok..! Z nemocnice mne propustili minulý týden s tím, že mám zůstat ležet ještě alespoň týden.

Dnes už je mi podstatně lépe, takže mohu sedět o trochu déle, dost na to, abych Ti napsal.

Jediná věc mne trochu udivuje a totiž ty elektrické šoky, kterými mne přiváděli k životu. Já jsem na šoky zvyklý, Mineola mi je dává po celou dobu, takže dnes už bych měl být imunní. Jenomže její šoky jsou spíše vhodné k přivádění do bezvědomí, než k životu. Největší šok mi dala nedávno : po celou hodinu nepromluvila ani slova. Trvalo mi chvíli, než jsem si uvědomil, že jsem vůbec neohluchnul.

Po té jsem se rozhodl odplatit ji stejným...

Stalo se: včera jsme k večeři přišli spolu s Gastonem, drže se za ruce, oba oblečeni v našich růžových punčocháčích.

Sám jsem zvědav co bude holka říkat až se probere...!

Jsem rád, že mezi Mineolou a Gastonem nedošlo, jak Mineola říká, k ničemu vážnému. Já bych asi žárlil...!

Z dílny pana Honzy Schuberta

ČESKÁ  PŘÍSLOVÍ – od pana Jirouta

 

Co chvály hodno, tomu netřeba trub

čili jinak: dobré se chválí samo. Toto přísloví strefuje se do chvástalů a chlubilů, nebo také těch, kteří s příliž velkým halasem nabízejí své zboží. Obvykle to nebývá zboží prvotřídní kvality. Vzpomeňme si například na dřívější pouti a jarmarky, kde u svého stánku nejvíce a nejhlasitěji křičel ten, kdo „obchodoval“ spíše s lidskou naivitou a důvěřivostí, nežli s poctivým tovarem. A tak se zde za květnatých tirád až do nebe vynášela zázračná lepidla, zaručeně nerozbitné hrnky, divotvorné pomády a masti, elixíry, pilulky – a to ani nemluvíme o stanech, kde jste mohli uvidět mořskou panu, ženu s plnovousem či muže-lidoopa. I náš známý Kecal v Prodané nevěstě velmi vzletně uměl nabízet Vaška. V „troubení a bubnování“ zvláště ovšem vyniká „barmunská“ reklama – třeba jen na Coca-colu.

 Komu se nelení, tomu se zelení

ví nejlépe zahrádkář, rýpající se ve svém záhonku už hned v prvním bledém předjarním slunku. Přesto, že je zem ještě ztuhlá a zmrzlá, že přitom sám prokřehne – přesto všechno dobře ví, co činí. Soused, který v tom čase pohodlně lenošil u televize nebo se hřál u teplých kamen, nesmí potom blednout či rudnout závistí, až ho spatří šťastně řezat první hlavičky salátu, tahat ředkev nebo jinou, tělu prospěšnou vitamínovou posilu – zatím co je u něho samého na zahrádce ještě dlouho jen pustý úhor. A když už jsme u té zelené barvy: bývá jí víc třeba také ve výplatní obálce u těch, kteří nelenili. „Zelenit“ se mohou například i pustiny nových sídlišť, tam, kde včas a předvídavě vzali lidé do rukou rýče a lopaty.

Pýcha předchází pád

 

je zkušenost prastará a praxí nesčíslněkrát potvrzená. Ti, o nichž naši předkové přiléhavě říkali, že jsou „větší než narostli“ nebo také, že „mozek nad kloboukem nosí“, dříve nebo později klopýtnou právě proto, že se dívali příliž zvysoka na své okolí. Pýchu – jako jednu z nejhorších, ale také nejsměšnějších lidských vlastností – odjakživa tepou i pohádky. Klasická je sutuace ve známé pohádce Andersonově, kde pyšný a fintivý císař jde nakonec v průvodu docela nahý. V jedné z rozkošných českých pohádek namyšlené kráse na plese nemotorný dvořan zase přišlápne vlečku – a pod utrženou krásnou suknicí objeví se dvě velice křivé nožky. Sami jsme však v běžném denním životě byli jistě nejednou svědkem, jak se takový hrdopýšek „odrovnal“ a „odkopal“ právě ve chvíli, kdy měl nosík pořádně nahoře.

Zábava

a)    ČEŠTINA

Zůstaneme u párových souhlásek a dnes si „promrskáme“ H a CH.

Doplňte H / CH, popřípadě Ď / Ť:

Narýsuj kru-. Oráč má plu-. Plavčíku, ho- kotvu do vody. Poj- se mnou na bře-. Ho- si sedl na ze-. V potůčku je pstru-. Venku padá sní-. Ptáci letí na ji-. Tady je ale nějaký pu-. Na rynku je hodně mu-. Dostal jsem po-valu. Máme ten popru-. Vojtě- rozlouskl oře-. Poj- se mnou za ro- na tr-. Překročil jsem prá- domu. Uhradíš svůj dlu-? Za vesničkou shořel sto-. Máme doma tvaro-? Nemám stra-. Le-ni si na me-. Na cestě je pra-.

Jsem le-tivá. Ja-ta brázdí hladinu moře. Hledám tady nocle-. Ku-tík peče bu-ty. Jsem tvůj oddaný dru-. Napřá-ni ruku. Zajdi na tr- a kup pět metrů barevný- stu-.

Zpracovala Radka Hejmalová-Millar

b)    ČESKÉ OSOBNOSTI

PhDr. Karel Čapek

NAROZENÍ: 9. ledna 1890 Malé Svatoňovice
UMRTÍ: 25. prosince 1938 Praha

Jeho rodiště jsou Malé Svatoňovice, poté se přestěhoval do Úpice. Jeho křtiny proběhly 13. ledna roku 1890. Studium probíhalo v Hradci Králové na gymnáziu.Karel Čapek organizoval protirakouský spolek a následně byl  odhalen a nemohl dostudovat a proto šel do Brna. Poté studoval na fakultě filosofie UK v Praze do roku 1915 . Následovně se vrhnul na studium filosofie v Berlíně a Paříži.Protože byl nemocen nemusel bojovat v první světové válce, ovšem i tak ho tato válka velmi ovlivnila. Když Karel Čapek ukončil studium stal se vychovatel v rodině šlechtice(byl domácím učitelem Prokopa Lažanského v roce 1917 na zámku v Chýši), brzy se z něj však stal novinář. Vychovatele dělal pouze 3 měsíce. Redaktorem byl v časopisech: Nebojsa, Národní listy, Lidové noviny

Byl dramaturgem divadla na Vinohradech od roku 1921 do 1923. Poté v letech od 1925 do 1933 se stal předsedou PEN klubu Československa. Na sklonku života (26. srpna 1935 na vinohradské radnici) se oženil s jeho známou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou.  Tři roky ke konci života trávil ve Staré Huti u Dobříše. Dodnes zde nalezneme jeho památník. Zemřel na zápal plic chvíli před plánovaným zatčením gestapem. Jeho hrob leží na hřbitově vyšehradském v Praze.

Zajímavosti :

 Karel Čapek byl neobvykle dobrým amatérský fotograf. Fotil například známé fotografie v Dášence, ale nejen to. Existuje spousty dochovaných snímku slavných lidí(např. prezident ). Kupodivu Karel Čapek byl autor nejprodávanější publikace plné fotografií období první republiky Dášeňka čili Život štěněte. Vyšla roku 1933 v mnoha vydání. Méně známé je to, že měl rád etnickou hudbu a zájem o cizí kulturu. Karel byl přední sběratel. Dědicům se dochovala sbírka a v r. 1981 jí věnovali Náprstkovému muzeu (bylo to kolem 500 gramofonových desek a 115 světoznámých katalogů gramofonových firem. Nahrávky byly po roce 1990 digitalizovány a vydány na pěti CD.

Dílo :

Psát začal před začátkem první světové války. Na začátku vytvářel s bratrem Josefem, který doplňoval jeho díla obrázky. Jeho tvorba byla ovlivněna filosofickým a estetické vzděláním. Velmi ho zaujala vědeckotechnická revoluce, poté o ní psal v záporném smyslu bál se že technika ovládne člověka. Pro jeho díla je typické použití velmi rozmanitého slovníku, použití méně známých slov, mnohonásobných větných členů a obřích souvětí. Karel Čapek využíval výborně jazyka českého a zvláštností jeho. Slovo „robot“ neřekl první Karel jak se mnoho lidí domnívá, ale jeho bratr Josef. Proslavilo se divadelní hrou R.U.R. která slovo rozšířila po světě. K. Čapek uplatňuje ve svých dílech individualistický přístup. Z toho vyplývá uznání silných jedinců. Neuznává jednoznačnou pravdu. Na pravdu se dívá z pohledu jednotlivce. Díla Čapka byla ovlivněna první světovou válkou a později se blížící se druhou světovou válkou.

Čapkovo rozsáhlé dílo můžeme dělit na dvě základní části:

1. část se zabývá se životem jedince člověka. Karel Čapek zkouší zkoumat variace i hranice poznání lidského, více-četnost pohledů na realitu, věnuje se noetice(noetická trilogie, Boží muka, …).
2. část je utopická –řadíme sem romány a dramata utopické, kterými Karel Čapek kritizoval problémy v kompletní moderní společnosti. Frekventovaně se zde objevuje obavu zneužití techniky vůči člověku a je zde poznat i obava z přicházejícího fašismu. Kvůli těmto dílům se K. Čapek považoval za jednoho z prvních skoro sci-fi autorů.

Velmi zajímavá je jeho činnost novináře. Novinařina ovlivnila celkově jeho tvorbu. Působil především v Lidových novinách, kde se dá říct, že navázal na Nerudu. Je autorem obrovského množství fejetonů. Později vyšly v různých souborech. Také se vyjadřoval k aktuálním problémům ve formě sloupků. Tento žánr vymyslel a první ho začal používat. Protože byl přítel s T. G. Masarykem, stal se zapisovatelem v Hovorech s TGM.

c)     RECEPTY

Cheesecake

Doba přípravy: 40 minut

Budete potřebovat:

250 g  sušenek,150 g másla,300 g čerstvého smetanového sýra,80 g moučkového cukru,1 lžičku vanilkového aroma,250 ml smetany ke šlehání,1 balíček čirého dortového želéovoce podle chuti (jahody, maliny...)

Postup:

1. Kuchyňským robotem rozsekejte sušenky na drobné kousky. Přidejte k nim změklé máslo a zpracujte na hmotu. Tu rovnoměrně rozprostřete do kulaté dortové formy.

2. Smetanový sýr, vanilkové aroma a moučkový cukr utřete do hladkého krému. Ze smetany ušlehejte šlehačku a vmíchejte ji do něj.

3. Připravenou náplň rozetřete stěrkou na hmotu ve formě a dejte ji asi na hodinu do ledničky.

4. Po hodině ztuhlý dortový základ vyndejte a poklaďte nakrájeným ovocem. Podle návodu na obalu si připravte dortové želé a polijte jím ovoce. Dort dejte minimálně na tři hodiny ztuhnout do ledničky.

d)    ZAJÍMAVOSTI                                                                                                                                                                                                                        

Historie čaje  - Čína

Podle legendy objevil čaj čínský císař a léčitel Šen Nung, když mu do kotlíku s vřící vodou spadlo několik lístků z keře, pod kterým seděl. Mytologie je v tomto případě neobvykle přesná. K objevení čaje prý došlo v roce 2737 př. n.l.

Pravdou je, že staří Číňané znali
čaj mnoho století před naším letopočtem. Za západní dynastie Čou (1100-771 př. n.l.) byl čaj předkládán jako obětina bohům. Čajové listy byly také konzumovány jako zelenina, používány v lékařství a za dynastie Chan (220 př.n.l-206 n.l.) se rozšířilo pití léčivého nápoje připraveného z vařením čajových lístků ve vodě.
Za dynastie Tchang (618-907 př.n.l.) se pití čaje rozšířilo nejprve jako ušlechtilý požitek v aristokratických kruzích a posléze i v širších vrstvách, až bylo prohlášeno jedním ze sedmi základních prvků správného každodenního života. Ze stejné doby pochází také  první monografie o čaji Čcha-ting (Klasické pojednání o čaji) od autora Lu Jü (733-804), která pojednává o pěstování, výrobě i pití čaje.

V těchto dobách se výroba čaje výrazně lišila od současnosti. Sklizený čaj se ošetřoval napařením a lisoval do koláčů nebo cihel. Čajové cihly byly před přípravou nálevu rozdrceny v kamenném hmoždíři a tento čajový prášek byl pak zalit horkou vodou nebo se ve vodě vařil.

Obliba čaje pokračovala i za dynastie Sung (960-1279), kdy byla vynalezena příprava práškového čaje našleháním bambusovou metličkou a kdy se čaj stal důležitým vývozním zbožím. Stejně jako u hedvábí Číňané dodávali na trh hotové zboží a metodu výroby čaje úzkostlivě tajili. Avšak r. 1191 propašoval japonský buddhistický mnich Eisei vracející se ze studií v Číně čajová semínka do své domoviny a zasloužil se tak o rozšíření čaje v Japonsku. Spolu se semeny přinesl i metodu šlehaného práškového čaje a pravidla čajového obřadu, který se stal důležitou součástí japonské kultury a uchoval se zde do dnešní doby, i když v mateřské Číně dávno vymizel.

Navzdory velké popularitě čaje v Číně se o něm Marco Polo ve svém Miliónu vůbec nezmiňuje. Je možné, že se s ním nesetkal, protože v tu dobu vládnoucí mongolská dynastie Jüan (1271-1368) nedbala a vyvyšovala se nad zvyklosti porobených čínských poddaných.

K znovuobnovení slávy čaje došlo až za dynastie Ming (1368-1644). V tu dobu se také rozšířil nový způsob přípravy čaje. Již od poloviny 13. století začaly být čajové lístky místo lisování praženy a drceny, a tak daly vzniknout sypaným čajům, jak je známe dnes. Když byl v r. 1391 vydán císařský dekret, podle kterého směl být císařskému dvoru dodáván čaj pouze v sypané formě, došlo k zvýšení produkce a nárůstu obliby tohoto typu čaje i mezi širokými vrstvami obyvatelstva.

Veškerý čaj konzumovaný ve starověké a středověké Číně, byl čaj zelený. Fermentace, při níž vzniká černý čaj nebo oolong, byla vynalezena v jižní Číně až v 17. století kvůli zahraničnímu obchodu, protože nefermentovaný čaj špatně snášel dlouhé cesty. V ostatních částech Číny byl tento způsob výroby čaje neznámý.

Původ názvů „tea“ a „čaj“

V dávných dobách se čaji říkalo „tu“ [tchu] (např. ve starém klasickém díle Shi jing [Š' ťing] (Kniha písní). V dalším staročínském díle z období dynastie Chan Er Ya je čaj nazýván též „jia [ťia]“ s vysvětlením, že „jia je hořkým tu“. Z ťia se později stalo ča [čcha], což dalo za vznik slovanskému (ale i indickému) slovu čaj. Z původního „tu“ posunem výslovnosti vzniklo „te“ [tche], ze kterého se vyvinulo anglické tea, německé Tee a další obdoby tohoto slova.

Historie čaje - Evropa a západ

Evropané se s čajem setkali poprvé pravděpodobně prostřednictvím Arabů, protože v 10.-12. století se čaj z Číny hojně dovážel do zemí jižní Asie i do Afriky. Marco Polo ve svém popisu cesty po Asii čaj nezmiňuje, první zmínka v evropské literatuře pochází až z r. 1559 z pera Giovanniho Battisty Ramusia v díle Delle Navigatione et Viaggi.

Podle některých zdrojů  dovezli čaj do Evropy poprvé holandští obchodníci v r. 1610, podle jiných to byli Portugalci. Velká Británie, později tak proslulá svým vztahem k čaji za těmito zeměmi z počátku zaostávala. Obliba pití čaje se zde rozšířila až po r. 1660 díky Kateřině Portugalské, manželce Karla II., která si jednak přivezla z domova truhlu svého oblíbeného nápoje, jednak manželovi přinesla věnem Bombaj, kterou zadlužený král obratem pronajal Britské východoindické společnosti.

Východoindická společnost měla monopol na dovoz čaje (jakožto i jiného zboží) do Británie a udržovala jeho vysokou cenu. Život obchodníkům Společnosti ztrpčovali pašeráci, kteří podkopávali její monopol a připravovali ji tak o zisky. Finanční krizi Společnosti v druhé polovině 18. století nijak nepomohlo ani to, že obyvatelé britských kolonií v Americe bojkotovali vysoce zdaněný dovážený čaj a raději se spokojovali s místními náhražkami, takže během několika let koncem 60. let 18. století poklesl prodej čaje v amerických koloniích z 145 000 kg na 240 kg.

Z důvodu zvýšení zisků požádala v r. 1773 Východoindická společnost britskou vládu o výhradní právo dodávat čaj do amerických koloniích včetně distribuce bez amerických obchodníků a bez placení amerických daní. Přestože tím cena čaje v amerických koloniích poklesla, místní obyvatelé byli touto monopolizací natolik rozhořčeni, že dříve než mohla být první dodávka čaje pod novými zákony v Bostonu vyložena, naházeli 16. prosince 1773 američtí patrioté převlečení za Indiány celý lodní náklad čítající 45 tun čaje do moře. Tato událost vešla do dějin jako Boston Tea Party a patřila mezi první jiskry, které rozdmýchaly americkou revoluci.

V r. 1834 skončil monopol Východoindické společnosti nad obchodem a na její místo nastoupila řada menších společností, mezi kterými začal konkurenční boj. Loď, která přivezla tohotoroční sklizeň čaje do Anglie jako první, ho mohla prodat za mnohem vyšší cenu. V té době tvořily většinu obchodního loďstva objemné indiamany, které sice pojaly velké množství nákladu, ale byly pomalé, takže jim cesta z Číny do Anglie jim zabrala téměř rok. Koncem 40. let vstoupili na scénu Američané, kteří jako první vsadili na rychlost proti objemu. Když v r. 1850 přistál v Londýně americký klipr po 97 dnech plavby (třetině oproti britským lodím), Britové se v rámci konkurenčního boje také vrhli do stavby štíhlých, rychlých kliprů namísto těžkých, pomalých indiamanů. Následujících dvacet let bylo svědky mnoha závodů, o to, kdo přiveze čínský čaj  do Anglie jako první. Toto poslední zlaté období plachetnic ukončilo otevření suezského průplavu v r. 1869, který zvýhodnil dopravu parníky.

Zatímco byl do západní Evropy čaj dopravován výhradně po moři, do východní Evropy, jmenovitě Ruska, se čaj dostal po souši. Čaj byl poprvé u carského dvora představen jako jeden z darů od čínského císaře v r. 1618 a v r. 1689 byla otevřena pravidelná karavanní stezka z Číny do Ruska.

V 2. polovině 19. století se ale čaj do Evropy nedopravoval již pouze z Číny. Od r. 1839 začínali britští kolonizátoři zakládat čajové plantáže v Indii a po r. 1867, když houbová nákaza zničila cejlonské kávovníkové plantáže, se rozšířilo pěstování čajovníku i na Cejlonu (Srí Lance).

e)    HUMOR