česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Červen

Tak už je to opravdu tady! Dlouho očekávaný červen 2010 a s ním Mistrovství světa ve fotbale, jehož pořádání bylo tentokrát svěřeno Jihoafrické republice. Celou zemi zachvátila fotbalová horečka a tak ani my v Krajanských informacích nemůžeme zůstat pozadu a velkou část tohoto vydání věnujeme právě fotbalu. Máme pro vás něco z historie tohoto sportu, celou řadu zajímavostí a v českých osobnostech nikoho jiného než legendárního československého brankáře Františka Pláničku.

Škoda, že český tým se na MS nekvalifikoval. Ale kvalifikoval se slovenský, takže komu fandit máme. Slováci a Bafana Bafana hip hip hurá!!!

Pro hospodyňky, které fotbal asi zase tak moc zajímat nebude, tu máme recepty z chřestu a povídání o soli.

Chybět nebudou ani pravidelné rubriky Ptákoviny z Blumfontejna, kde si tentokrát přečtete, jak se náš vrchní fejetonista pan Schubert dívá na stáří. Svérázně, jak jinak.

Pozveme vás na balet, pobavíte se u výroků známé české konferenciérky Haliny Pawlowské, připomeneme si další česká přísloví a české zvyky a obyčeje a můžete si zase vyzkoušet svou znalost češtiny.

Za příspěvek tentokrát mnohokrát děkujeme panu Pavlovi Peškovi, který nám poslal fejeton o tom, jak on sám viděl volby.

V neposlední řadě se s vámi podělíme o radost, kterou nám přinesl krajan pan Jan Drahota. Pan Drahota dne 30. dubna 2010 převzal z rukou ministra zahraničních věcí České republiky Jana Kohouta cenu Gratias Agit. Více o ceně se dozvíte v těchto KI v sekci Zajímavosti.

Hezké čtení

Vaše redakce

Sdělení Zastupitelského úřadu ČR v Pretorii

 

Zastupitelský úřad ČR děkuje všem krajanům, kteří se zúčastnili voleb do Poslanecké Sněmovny Parlamentu České Republiky!

Výběr zpráv (květen 2010)

Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny České republiky (viz.: www.volby.cz):

Výsledky hlasování za územní celky
Strana Platné hlasy
číslo název celkem v %
1 OBČANÉ.CZ 13 397 0,25
2 Liberálové.CZ 260 0,00
4 Věci veřejné 569 127 10,88
5 Konzervativní strana 4 232 0,08
6 Komunistická str.Čech a Moravy 589 765 11,27
7 Koruna Česká (monarch.strana) 4 024 0,07
8 Česká strana národně sociální 295 0,00
9 Česká str.sociálně demokratická 1 155 267 22,08
10 NÁRODNÍ PROSPERITA 186 0,00
11 Sdruž.pro rep.-Republ.str.Čsl. 1 993 0,03
12 Moravané 11 914 0,22
13 Strana Práv Občanů ZEMANOVCI 226 527 4,33
14 STOP 3 155 0,06
15 TOP 09 873 833 16,70
16 EVROPSKÝ STŘED 522 0,00
17 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 229 717 4,39
18 Volte Pr.Blok www.cibulka.net 24 750 0,47
19 Česká str.národ.socialistická 1 371 0,02
20 Strana zelených 127 831 2,44
21 Suverenita-blok J.Bobošíkové 192 145 3,67
22 Humanistická strana 552 0,01
23 Česká pirátská strana 42 323 0,80
24 Dělnic.str.sociální spravedl. 59 888 1,14
25 Strana svobodných občanů 38 894 0,74
26 Občanská demokratická strana 1 057 792 20,22
27 Klíčové hnutí 1 099 0,02

V tabulce výše jsou barevně označeny strany, které překonaly 5% hranici podpory potřebnou pro vstup do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Volby vyhrála ČSSD, druhou nejsilnější stranou je ODS. Na dalších místech je to dále TOP 09, KSČM a VV. Do PSP ČR se poprvé nedostala KDU-ČSL, ze Sněmovny též vypadla Strana zelených. V současnosti vedou rozhovory o zformování nové koaliční vlády zástupci ODS, TOP 09 a VV, které ve 200 členné Sněmovně disponují většinou 118 hlasů.

Seznamy agentů StB jsme do zahraničí nepředali, tvrdí lidé z tajných služeb

velikost textu:

Odborníci na tajné služby odmítají, že by Česko vydalo kompletní seznamy zahraničních agentů StB. S informací přišel německý časopis Focus, podle nějž seznamy v roce 1999 získalo třeba Německo. V cizině mohli získat jednotlivá jména, ale nikdy kompletní seznam, tvrdí bývalí šéfové tajných služeb. 

Aféru rozpoutala kauza Detlefa Prinze, spolupracovníka někdejšího německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera. Prinz prý pracoval v druhé polovině 80. let pro československou rozvědku a jeho jméno mělo být právě na takovém seznamu. Jeho předání údajně inicioval někdejší ministr zahraničí Jan Kavan. Informaci považuje za nesmyslnou Petr Zeman, který stál v čele české rozvědky v době, kdy se mělo předání uskutečnit. Některá jména cizinců pracujících pro StB lze už nyní najít ve veřejně přístupných seznamech.

 

Civilní rozvědka - Úřad pro zahraniční styky a informace shromažďuje pro vládu a další ústavní činitele zpravodajské informace z ciziny. Její předchůdkyní byla I. správa StB, která řídila komunistické agenty v cizině.

Civilní kontrarozvědka (BIS)působí na území České republiky a získává informace o terorismu, extremismu, nelegálním obchodu se zbraněmi, ale také o činnosti cizích zpravodajských služeb v Česku.

Vojenské zpravodajství nyní pracuje v zahraničí i ČR a zabezpečuje především informace o vojenském ohrožení. Jeho předchůdcem byly dvě komunistické tajné služby. VKR (vojenská kontrarozvědka) fungovala na území ČSSR a ZS-GŠ (zpravodajská služba generálního štábu) jako rozvědka v zahraničí.

Tradiční londýnské taxi možná bude jezdit v Praze

velikost textu:

Slavné londýnské černé taxíky možná budou jezdit v Praze. Jen ve žlutém provedení. Britská společnost The London Taxi Company zahajuje kampaň na prodej svých automobilů v České republice.  "Chystáme se i v Praze nabídnout nejkvalitnější osobní dopravu na světě," řekl Matthew Cheyne, zodpovědný pro zahraniční rozvoj společnosti London Taxi Company. Podle něj nabízí vyhlášené londýnské taxíky nejlepšíslužby vůbec.

London Taxi Company nechce v Praze provozovat přímo taxi službu. Hledá partnery v řadách dovozců nebo dealerů, kteří by zde taxíky prodávali a oslovuje hlavně podnikatele v automobilovém průmyslu. Vozy značky London Taxis International vyrábí londýnská společnost Manganese Bronze Holdings. Posledním modelem je TX4, který přišel na svět v roce 2006. Auta se prodávají za cenu790 tisíc a více.

---------------------------------------------------

Inzeráty/Oznámení

  • Paní Iveta Kuchová hledá svého dědečka pana Pavla (Paul) Sýkoru, který emigroval do JAR v roce 1969. Paní Kuchovou je možné zastihnout na e-mailu i.kuchova@gmail.com, nebo na mobilním čísle +420728323587.
  • Jsem studentem České zemědělské univerzity v Praze a přihlásil jsem se na výměnný semestrální pobyt na Free State University, SA. Rád bych sehnal kontakt na nějakého krajana z Bloemfontein, který by mi mohl poradit ohledně města, dopravy a věcí, které by se mi mohly před cestou hodit. Díky moc, Martin Kozák. martin130@atlas.cz
  • Výuka češtiny a angličtiny od začátečníků až po velmi pokročilé, od dětí až po důchodce. Individuální přístup. Kontakt: Radka Hejmalová-Millar, mobile 0824681401, phone 011 4681401, e-mail RadkaHej@gmail.com
  • Kvalifikovaná soudní překladatelka nabízí vypracování překladů z češtiny do angličtiny a z angličtiny do češtiny (případně z a do ruštiny a němčiny). Kontakt: Radka Hejmalová-Millar, mobile 0824681401, phone 011 4681401, e-mail RadkaHej@gmail.com
  • paní Hana Rezkováhledá svoji kamarádku Dr. Milenu Baxa, která žila/žije v Pretorii. Prosím kontaktujte ji na adrese hana.rezkova2004@volny.cz

Naučte se šít jako profesionálové a oblékejte se podle svých představ.

KURZY ŠITÍ pro začátečníky i pokročilé

Individuální přístup a zdokonalení vašich dovedností jsou u nás zaručeny.

 

hej

Specializujeme se také na DESIGN A ZAKÁZKOVÉ ŠITÍ svatebních šatů; večerních, business a vycházkových oděvů.

Najdete nás v Centurion.

VOLEJTE 0834484795 – Petra

  • SUSPENSION WAREHOUSE & CAR SERVICE CENTER - Please call us for all your car needs! For the best service in town. Call 0710746445.
  • Villa Klara B&B nabízí ubytování v luxusně vybavených pokojích  v srdci Johannesburku v Northcliffu. Guesthouse je vhodně situován velmi blízko nákupního střediska Cresta.

Ideální pro byznysovou klientelu díky své poloze. (CBD 15minut, Sandton 20minut, N1 7 minut, nemocnice 10 minut)

Pokoje mají WiFi spojení.

Pro více informací navštivte naši webovou stránku www.villaklara.co.za

Rezervace: klara@villaklara.co.za    či  011 478 2513. Denně od: 08:00 do 17:00.

At Villa Klara, the customer always comes first.

  • Pan Miroslav Doskočil z Brna hledá svého kamaráda pana Alexe Suma (*1945, Brno). Pan Sum žil dlouhá léta v Pretorii (asi od roku 1969?), byli spolu v pravidelném kontaktu, ale v posledních pár letech se přestal ozývat.

Jakékoliv informace o panu Sumovi pošlete prosím na adresu                                                                                 doskocil.miroslav@seznam.cz

 

FEJETONY

Ptákoviny z Blumfontejna

 

STÁŘÍ

Jenom jednu životní zkušenost si my, veteráni budeme vždycky pamatovat: Je mnoho, mnoho lidí, kteří žijí jen proto, že je to protizákonné je zabít.

Čím více lidi poznávám, tím mám raději svoje psy.

Vždycky jsem býval přesvědčen, že stáří je obecně respektováno a ceněno coby zdroj moudrých zkušeností.

Prožili jsme toho hodně. Byli jsme u toho, když začala druhá světová válka. Byli jsme u toho, když byl sestrojen první computer. Máme opravdu o čem hovořit a naše zkušenosti bychom rádi předali mladým.

Jenže on nás nikdo nechce poslouchat..

Na druhé straně ovšem, je to snad dobře: my sice o svých zkušenostech dobře víme, ale vůbec si je nepamatujeme.

Tady se křižuje logika české popisnosti s daleko logičtější verzí anglickou. V angličtině se nám říká „old timers“, což logicky znamená něco jako „člověk starých časů“, kdežto v češtině jsme „pamětníci“! My, kteří si nic nepamatujeme.

To víte, když je jeden zasaženej tou smrtelnou nemocí, které se lidově říká „stárnutí“, je ten náhled na život trochu jinej.

Jenomže já se stárnutím problém nemám – ten mají ti kolem mne.

Já mám problémy docela jiného druhu. Ku příkladu, ta osoba, která se uhnízdila ve všech mých zrcadlech! Najednou, zcela nečekaně. Já ani nemám příležitost tam zahlédnout sám sebe. Jakmile se jenom přiblížím k zrcadlu, hop! už je tam! Kdyby na něj alespoň byl příjemnej pohled. Já nejsem žádnej krasavec, ale celej život mi nebylo nepříjemný, podívat se do zrcadla na svoji usměvavou tvář. A teď najednou bum! A já se musím dívat do tváře tomu ošklivému, zamračenému starci!

Jenomže problémy máme všichni, tak Vás nebudu otravovat těmi mými.

Mimo tahle dilema, jsem sám se sebou docela spokojenej a tím pádem vůči sobě daleko méně kritickej.

S úsměvem pozoruju svoje rostoucí bříško, na jehož štíhlost a pevnost jsem býval pyšný.

Mírumilovně akceptuju, že jsem nahnutej dopředu jako „hrbáč z Xenemünde“...(nebo to byl blbec?)

Tajně se chechtám svojí zapomětlivosti, která moji manželku přivádí k šílenství.Když jsem jí přečetl tenhle článek, prohlásila, že trpím měknutím mozku. Nemá pravdu! Já tím netrpím, já si to užívám! Já si, ku příkladu, sám schovávám svoje Velikonoční vajíčko. Ta radost, když ho pak najdu, je nepopsatelná.

Já totiž dobře vím, že u Mileny - mé manželky - to není nic jiného než žárlivost, že ty hlasy mluví výhradně ke mně...!

Plně si vážím svého štěstí, že si mohu na zahradě a v domě kutit to, co mne baví. Dělám to pomalu, se skutečným gustem.

Jsem perfektně spokojenej trávit 90% času doma – ta potřeba chodit na flámy a návštěvy už tady není. Tohle přiznání mne také do značné míry zbavuje nošení na zádech té těžké cedule s mojí adresou, pro případ, že bych se náhodou ztratil...!

Zkrátka, stáří zbavené bolesti v zádech, kloubech, svalech a zejména zbavené vysokého věku, by byla úplná fantasie.

Z dílny pana Honzy Schuberta

 

ČESKÁ  PŘÍSLOVÍ – od pana Jirouta

 

CHUTĚ DO TOHO, PŮL JE HOTOVO

můžeme si připomenout už hned při ranním vstávání. Jestliže se při zvuku budíku pouze nerudně obrátíte a znovu se zachumláte do peřin, až do chvíle, kdy je nezbytně nutné vyskočit z postele – bude patrně celý den “nazadrmo” jak se pěkně říkávalo a dodnes ještě někde na našem venkově říká o dnech černých, smolných a neveselých. Ano, všechny naše denní úkoly a povinnosti nejsou zajisté jenom příjemné. Kdyby tomu tak bylo, byl by život jenom pouhým nezávažným dětským skotačením a určitě by nás brzy znudil a omrzel. Docela tak, jako stále stejná, byť sebevybranější strava. Naše přísloví nám tedy předává věkovitou zkušenost, že právě ty věci, “méně chutné”, méně příjemné – zkrátka ty, do kterých se nám nechce, je dobré zvládat s elánem.

POZDĚ BYCHA HONIT

říkává se těm, kteří teprve po činu rozvažují, co vlastně měli činit. Obvykle to nebývá dobrý a správný postup – proto ani výsledek neodpovídá záměru. “Kdybych to byl věděl…”, “kdybych byl měl…”, “kdybych byl znal…” či “kdybych býval mohl…” není už nic platné, jestliže jsme například špatně volili životního partnera, uzavřeli špatnou koupi, pustili se do věcí, jež jsou nad naše síly, šli tam, kam jsme raději chodit neměli, nechali se napálit, riskovali nebo si též nechali ujít příležitost, atd. atd. “Bych” z našeho přísloví prostě utekl všem, kteří jednali unáhleně, nerozvážně a lehkomyslně, bez rozmyslu i znalosti věci. A někdy i těm, kteří naopak neměli odvahu.

NENÍ NA SVĚTĚ ČLOVĚK TEN, ABY SE ZACHOVAL LIDEM VŠEM

vystihuje plnou pravdu o různosti lidského pokolení, o šíři a pestrosti jeho zájmů, potřeb, požadavků, názorů a návyků. Bylo by to určitě také docela zajímavé téma pro televizní hry. Své by tady jistě řekli novomanželé a novomanželky, přicházející do rodiny s četným příbuzenstvem, prodavači z obchodů i zaměstnanci komunálních služeb, střediskoví lékaři, průvodčí či poštovní doručovatelky, lidé od různých přepážek, kde přicházejí denně do styku s přebohatou škálou lidských typů a povah. Dovedete si sami představit takový typ “vzorného” člověka, který by stoprocentně vyhovoval všem a všude? Musel by to asi být buď kybernetický robot nebo někdo na způsob mnohoruké a mnohotvářné indické hospodyně. A nebo také – což je nejhorší – člověk dočista bezpáteřný.

Příspěvek od pana Pavla Pešky – Parlamentní volby

Včera jsme byli splnit občanskou povinnost na vyslanectví v Pretorii. Volební místnost byla vyklizena, jenom urna, zpovědnice a stůl, za stolem se usmíval jeho excellence, paní excellencová a konzulka Minaříková, která hraje výborně na housle. Asi se nudila, protože celá úřadovna vypadala sterilní, čistě vybílená, jako čekárna nebo kobka v kriminále. Kromě nich tam byl ještě pan prezident, ale ten visel tiše na zdi. Byli jsme tam s nimi ještě 2 nadšení voliči, to bylo pro ně jistě povyražení, jelikož tam museli sedět od 2 do 10 večer. Nehrála muzika, nebyly buřty ani pivo. Zato jsme oba každý dostali hrst volebních lístků, některé prostě s kandidáty strany (ODS, ČSSD), jiné srandovní, jako třeba Pirátská strana nebo absurdní jako Pravý blok, který svou kandidátku ozdobil asi 50ti hesly vhodnými do školy pro blbečky. Zajímavá je kandidátka Občané.cz, kde z počtu 22 kandidátů za onu stranu je jen jediný členem, ostatní bez politické příslušnosti. Nad nimi vítězí pouze Evropský střed, kde není členem ani jeden, zato Konzervativní strana má člena celkem jednoho a ten se přirozeně cítí kandidátem. Představuji si jak stojí osamocen v opozici zbytku parlamentu a horlí proti všem, aby zachránil vlast proti pokrokářům. Pozastavil jsem se nad názvem Dělnické strany sociální spravedlnosti, s malou obměnou ČSNS, potažmo NSDAP. K mému zklamání mi vysvětlili, že to nejsou nutně fašisti. Tím pádem mi zbylo volit pana knížete, ale dověděl jsem se, že ještě nekandiduje na pozici krále českého, že dokonce máte jen jednu monarchistickou stranu „KČ“. Ta je tak nepatrná, že se na ni nevyplatilo tisknout volební lístek, tak mi zase sklaplo. Nakonec jsme přece jen volili, z vůle osudu za kraj jihočeský a věříme, že se nám podařilo ovlivnit politickou scénu staré vlasti. Děkujem oběma excellencím a slečně Minaříkové za jejich čas, přátelské přijetí a přesné leč nestranné pokyny, které přispěly ke stoprocentnímu úspěchu parlamentních voleb.

Pavel Peška, Germiston

 

České zvyky a obyčeje

 

LETNICE (květen – červen)

Na svatý Duch, do vody žbluch!

Jak už samotný název napovídá, jedná se o svátky spadající na začátek letního období. Církev slaví v té době svatodušní svátky, které jsou pro křesťany pokračováním Velikonoc a patří k nejvýznamnějším v roce. Také se jim říkalo rozálie, to podle množství květin, hlavně růží, kterými se bohatě zdobily oltáře v kostelích.

Svatodušní svátky patří mezi pohyblivé a jejich termín je závislý na datu Velikonoc. Interval mezi nimi je 50 dnů, takže mohou připadnout na dny mezi 10. květnem a 13. červnem. Po Velikonoční neděli se počítá sedm týdnů, na poslední neděli pak připadá slavnost Seslání Ducha svatého.

K lidovým obyčejům tohoto období patří jízdy králů, královničky, ale take obcházení polí a hranic obcí, čištění studánek a další, související s vodou a deštěm. Některé jsou známé i dnes, jiné už patří minulosti. Ještě v první polovině 20. století patřily letnice mezi významné a oblíbené svátky.

Židovské letnice

Ve starém zákoně se připomínají jako den, kdy Mojžíš na hoře Sinaj obdržel Desatero. Bylo to v souvislosti s nejvýznamnější událostí v dějinách izraelského národa, který se pod vedením proroka Mojžíše vracel z egyptského zajetí zpět domů do Palestiny (tzv. Exodus). Tato cesta byla plná nebezpečí a překážek, s jejichž překonáváním  Židům pomáhal Bůh – hořící mrak ukazoval cestu přes poušť, Rudé moře, které bylo pro ně největší překážkou, se rozestoupilo, aby mohli projít po suché zemi, a hned za nimi se voda zavřela a pohřbila faraonovy vojáky, kteří je pronásledovali. Na hoře Sinaj na jihu Palestiny převzal Mojžíš od Boha kamenné desky s deseti přikázáními, která se stala základem křesťanské mravouky. Židé tuto událost oslavují v rámci svátku zvaného šavuot. Řecky se nazývá pentekoste (padesátý den), protože převzetí Desatera na Sinaji se uskutečnilo právě padesátý den po vysvobození z egyptské poroby.

SVATODUŠNÍ SVÁTKY

Seslání Ducha svatého

Svatodušní svátky nebo-li svátek Seslání Ducha svatého je už křesťanská záležitost, která se odehrála o mnoho let později a oslavuje události z doby po Kristově smrti a po jeho zmrtvýchvstání. Proto také v rámci křesťanských svátků navazuje na Velikonoce a výpočet termínu je na nich přímo závislý.

Kristus nejdříve vstoupil na nebesa (svátek Nanebevzetí Páně), což se stalo čtyřicet dnů po velikonočním Božím hodu. Jeho žáci – apoštolové – se sešli v Jeruzalémě na oslavu židovských letnic a přemýšleli, co budou dělat dál. Vtom se domem prohnal silný vichr. Učednící vyšli do ulic plných místních lidí i cizinců, kteří se sjeli na sváteční oslavy, a začali kolemjdoucím vyprávět o Ježíši Kristu, který přišel zachránit svět. Ale nejen to, apoštolové náhle uměli mluvit všemi cizími jazyky, takže ke každému mohli promlouvat jeho vlastní řečí. Někteří jim nevěřili a vysmívali se, mnoho lidí však apoštoly následovalo, dali se pokřtít a stali se prvními křesťany. Proto také den Seslání Ducha svatého považuje církev za výročí svého vzniku. Apoštolové se pak rozdělili a každý z nich po zbytek života putoval po okolních zemích a získával nové věřící. Všichni dohromady se už nikdy nesešli.

Svatá trojice

Není jednoduché pochopit, co je vlastně Duch svatý. Řada církevních filozofů a teoretiků se snažila jeho podstatu vysvětlit a jejich diskuse a spory se prolínají celým středověkem. Jde vlastně o třetí součást božské trojice, kterou tvoří spolu s Otcem a Synem, tedy Bohem a s Ježíšem Kristem. Křesťané tomuto jevu říkají Nejsvětější Trojice neboli trojjediný Bůh. Na základě odlišného výkladu tohoto pojmu se dokonce vydělovaly celé církve a vznikala kacířská hnutí. Pro křesťany ve středověku byla otázka Boží Trojice skutečně zásadní.

Průběh církevních svatodušních svátků

První ověřená zpráva pochází až ze 3. století, ale svátek slavili staří křesťané určitě i dřív. O sto let později byl připojen ještě další den – svatodušní pondělí.

Zatímco svatodušní neděle měla vždycky ráz církevních oslav, jejichž vyvrcholením byla bohatě navštěvovaná mše, pondělí lidé oslavovali spíše po svém. V sobotu před svátkem se celé stavení uklízelo, zdobilo zelenými větvičkami a květinami, zvláštní péči věnovaly hospodyně výzdobě svatých obrázků v koutě světnice nad stolem. Lidé měli vždycky tendenci představovat si náboženské symboly po svém, a tak věřili, že výzdobu připravují pro Ducha svatého, který k nim na druhý den přilétne v podobě holubice. V neděli po mši býval slavnostní oběd, odpoledne se tancovalo.

LIDOVÉ LETNICE

Letnice pokračovaly v tradici předkřesťanských svátků, kdysi se pravděpodobně vázaly k letnímu slunovratu. Nejstarší zprávu z Čech zapsal kronikář Kosmas, když popisuje konání knížete Břetislava II. (roku 1092). Ten prý vyháněl ze země čarodějníky a věštce, zakazoval vesničanům nosit o letnicím ke studánkách dárky, zabíjet zvířata a obětovat je zlým duchům. To všechno byly pohanské obyčeje a vládnoucí Přemyslovci se snažili o jejich potlačení.

Z dalších století se zase dochovaly protesty mnoha mravokárců proti bujarým oslavám letnic.

Teprve postupně se církvi podařilo překrývat zbytky starých obřadů svými svátky.

Obcházení mezí

Podobně jako o filipojakubské noci se leckde zaháněly čarodějnice a další zlé síly zejména hlasitým práskáním biče. Na mnoha místech se konaly obchůzky mezí a hraničních kamenů, které vyznačovaly území obce. Konaly se různé magické obřady, které měly zajistit dobrou úrodu.

Koláčové svátky

I tak se někde letnice nazývaly. To proto, že jako na další významné svátky i na letnice se připravovalo dobré jídlo, a hlavně pečivo. Původně sloužilo zřejmě jako obětiny házené do studánek a pramenů, nosilo se také jako dárky na hroby zemřelých. Mnohé písně a říkadla, které pronášeli koledníci při obchůzkách s králem či královnou, obsahují zmínky o koláčcích, buchtách nebo hnětýnkách.

Střílení ku ptáku

Ve staročeských městech se na letnice provozoval zvláštní zvyk, který přišel z ciziny, k nám pak s německým obyvatelstvem. Nicméně v Čechách po husitských válkách byla tato zábava velmi oblíbená. Na dlouhé dřevěné bidlo se upevnil pták, nejprve živý a teprve později dřevěný, a konaly se závody v jeho sestřelení. Střelci z kuší a později z pušek byli členy cechů, které zábavu organizovaly.

Církev tento zvyk pokládala za urážku svatého Ducha, zpodobňovaného jako holubice.

Zpěv vodního ptáka

Tento obyčej byl populární mezi německým obyvatelstvem na Šumavě a přinesli ho zřejmě přistěhovalci z Bavorska. V noci z neděle na svatodušní pondělí se sešli chlapci za vsí a zvolili “vodního ptáka” neboli předzpěváka. Pak šli společně dům od domu a pod okny prozpěvovali žertovné posměšky na jednotlivé členy rodiny. Ti však už byli přichystáni s vědry na půdě, a když chlapci dozpívali, vylili na ně vodu z věder. Teprve pak směli mokří zpěváci dovnitř a dostali výslužku. Když obešli celou vesnici, sušili se v hospodě a z vajec, mléka, špeku a všeho co dostali, si uspořádali hostinu.

JÍZDA KRÁLŮ

Hýlom, hýlom poslúchajte…

Jízdy králů, známé dodnes z některých obcí na moravském Slovácku, mají pravděpodobně velmi dlouhou tradici a jsou zaznamenány i z mnoha dalších evropských zemí. Historické doklady svědčí nejen o značném rozšíření tohoto obyčeje, ale také o jeho přísném zakazování ze strany vrchnostenských i církevních úředníků. Odpor církve byl pochopitelný, protože takový způsob slavení letnic neměl vůbec nic společného se svatodušními svátky.

Ve všech zemích, kde se obyčej objevoval, měl některé shodné rysy. Mládež se přestrojovala za krále, královnu a jejich družinu, vyjednávala svatbu, hledala ženicha pro královnu nebo naopak nevěstu pro krále. Na koních nebo pěšky pak chodíval nazdobený průvod po domech a pronášel chválu nebo jízlivé vtipy na adresu hospodáře a jeho rodiny a čeledi. Často slavnost končívala divokou jízdou na koních při pronásledování utíkajícího krále, nebo závodem.  

Dnešní králové

Dodnes se jízdy králů pravidelně pořádají například ve Vlčnově, v Uherském Hradišti, v Hluku….Většinou jsou spojovány s programem pro tisíce návštěvníků – s hudbou, vystoupením folklórních souborů, jarmarkem apod. Ne vždy se konají v termínu svatodušních svátků. Mnozí lidé již tento obyčej s oslavami letnic ani nespojují, stal se samostatnou slavností.

Ze současných je nejznámější jízda králů ve Vlčnově. Její tradice je po mnoho let nepřerušená, a tak se v roce 2009 volil už v pořadí dvoustý král. Souvislá řada nebyla dokonce přerušena ani v době německé okupace, i když bylo velmi odvážné jít požádat na velitelství gestapa o povolení. Každý rok musí být za krále zvolen někdo jiný. Bývají to velmi mladí chlapci ve věku 10 – 11 let. Všichni, kteří jednou vystupovali v roli krále, pořádají dokonce svá setkání. Poslední se uskutečnilo v roce 2008, další bude po 18 letech. 

KRÁLOVNIČKY

Obchůzky královniček patřily k zábavám děvčat. V době letnic chodívaly skupinky dívek převlečené za královnu a její družinu a ozdobené spoustou květů a pentlí. Zpívaly písně o tom, jak královna hledá krále, nejen humorné, ale i vážné milostné. Jedna z dívek nosila košík na dary “pro královnu”, někdy i ozdobenou májku. Z vybraných potravin si pak uspořádaly hostinu.

BOŽÍ TĚLO (červen)

Na Boží tělo den je jasný – celý rok šťastný…

Brzy po svatodušních svátcích se slaví průvodem mladší svátek Božího těla. Koná se vždy ve čtvrtek po svátku Nejsvětější Trojice. Odvozuje se od vidění sv. Juliány v roce 1209, v němž ji Bůh vyzval, aby se snažila o zavedení svátku ke cti Nejsvětější svátosti. Tou byl původně chléb, později zvláštní oplatka, zvaná hostie. Ta se během mše při přijímání mění na tělo Krista.

Procesí

Církev sice tento svátek zavedla, ale v jednotlivých křesťanských zemích se šířil postupně. V Praze se například první procesí Božího těla konalo až roku 1355, doklady z Brna hovoří o roce 1380. Základem oslavy byly průvody věřících, které obcházely čtyři oltáře, postavené obvykle v rozích náměstí. Lidé motlitbami prosili za příznivé počasí před nastávajícím létem a za ochranu před přírodními katastrofami. Oltáře symbolizovaly čtyři evangelia, z nichž se četly různé úryvky. Největší nádheru vtiskla průběhu oslav barokní doba, hlavně zásluhou jezuitů, kteří svátky Božího těla organizovali.

Oblíbená slavnost

Postupem času se svátek Božího těla přeměnil na důležitou společenskou akci, typickou spíš pro města než pro venkov. Konal se ve znamení záplavy květin, které zdobily náměstí a připravené oltáře. Plné květů byly také košíčky malých holčiček, které je nesly k posvěcení. Tak si Boží tělo připomínají pamětníci a tak ho známe z mnoha románů. V 19. a ještě v první polovině 20. století byl pro obyvatele měst příležitostí k slavnostní přehlídce místních spolků, které k parádním uniformám přidaly i staré cechovní prapory.

Na Boží tělo se těšily všechny malé dívky ve městě i jejich maminky, protože si mohly obléci nové bílé šaty.

JAN KŘTITEL (24. červen)

Milý Jene, svatý Jene, prosím tebe poníženě,

pověz ty mně sám, za koho se vdám?

Svatojánská noc, předcházející svátku narození Jana Křtitele, je plna zázraků. Po celé generace se v tuto noc chodilo na sběr bylinek do léčivých nebo kouzelných lektvarů. Všichni toužili nalézt alespoň jednou pověstný květ kapradí. Poblíž vesnic se zapalovaly obřadní ohně. Důvod nebyl jen v tom, že slavil svátek jeden z nejvýznamnějších křesťanských světců. Vrcholilo zároveň období letního slunovratu. A to byly významné dny v životě našich pohanských předků, doprovázené vždy mnoha magickými obřady.

Křtitel

Jan se narodil pouhých šest měsíců před Ježíšem, jeho otcem byl jeruzalémský kněz Zachariáš a matkou Alžběta, příbuzná Panny Marie. Po dovršení třiceti let se stal poustevníkem. Žil na poušti u Mrtvého moře, oblékal se do šatů z velbloudí srsti a jedl kobylky upražené na kamenech. Pak odešel k řece Jordán, kde se brzy stal známým a oblíbeným kazatelem. Předpovídal příchod Krista – Vykupitele a řadu svých posluchačů přesvědčil, aby se dali pokřtít vodou z řeky a tím se očistili od všech hříchů. K Jordánu přišel i Ježíš a Jan ho také pokřtil. Touto významnou událostí začala podle Bible Ježíšova činnost jako vyvoleného Božího syna.

Salome

Stále rostoucí popularita Jana Křtitele však provokovala vládce Galileje Heroda Antipu. V čase, o němž vyprávějí tyto legendy, ovládali Palestinu Římané a ti dosazovali na trůn místní krále. Prvním byl Herodes Veliký, známý tím, že ze strachu před Ježíšem dal krátce po jeho narození vyvraždit všechny malé chlapce v Betlémě.

Jedním z jeho nástupců se stal Herodes Antipás. Vzal si za manželku ženu svého bratra. Jan Křtitel jej začal veřejně kritizovat, protože takový sňatek považoval za nemorální. A tak král a jeho žena Herodiada připravili Janu Křtiteli smrt, která se později stala námětem mnoha divadelních her. Hlavně Herodiada se chtěla přísného kazatele zbavit a využila k tomu svou dceru Salome. Ta zatančila svému nevlastnímu otci tak svůdně, že jí král unáhleně slíbil splnit jakékoli přání. A Salome si podle rady své matky přála hlavu Jana Křtitele, který byl v té době už ve vězení královského paláce. Její přání bylo splněno a Jan Křtitel sťat.

Křesťanský křest

Význam Jana Křtitele tkví v tom, že právě on zavedl křest vodou, jeden z nejdůležitějších rituálů, jímž jsou noví věřící přijímáni mezi křesťany.

Jan Křtitel se stal patronem Malty, francouzských krajů Burgundska a Provence. Také mnoho řemesel a profesí má tohoto světce za ochránce – mezi jinými tkalci, krejčí, kožešníci a koželuzi, barvíři, vinaři a hospodští, také hudebníci, tanečníci a zpěváci, ale i majitelé biografů.

Letní slunovrat

V předkřesťanských dobách byl slunovrat svátkem nastávajícího léta. Lidé věřili, že slunce obracející se na své pouti oblohou ztrácí na chvilku svou moc nad magickými silami země. Ty se dostávají na povrch a mohou ovlivnit kouzelnou moc rostlin či otvírat poklady. Komu se podařilo najít kvetoucí kapradí, mohl se stát neviditelným, rozuměl řeči zvířat a stromů, mohl věštit budoucnost, nacházet ukryté poklady a vůbec měl už navždy štěstí.

Svatojánská noc

Prastaré obyčeje měly velmi tuhý život. Církvi se nepodařilo je vytlačit ani ustavením svátku sv. Jana Křtitele. Lidé si obojí spojili, a tak se postupem času legenda o křesťanském mučedníkovi prolnula se starodávnými pověrami. Bylinám, natrhaným v předvečer svátku nebo časně ráno se začalo říkat svatojánské koření. Přidávaly se do směsí, které se podávaly jako lék proti nemocem, nebo se z nich vyráběly kouzelné nápoje, používané v lidové magii.

Dívky si dávaly věnečky uvité z devatera bylin na noc pod hlavu, ráno je hodily do vody a věřily, že jim Jan Křtitel ukáže tvář jejich budoucího ženicha.

Svatojánské ohně

Velmi rozšířené pálení ohňů v období letního slunovratu, kdysi pravděpodobně spojené i s oběťmi pohanským bohům, se udrželo donedávna. Původní ochranné a magické vlastnosti ohně byly zapomenuty a z pálení velkých hranic se stala zábava hlavně pro mládež.  

Zpracovala Radka Hejmalová-Millar

 

 

Zábava

a)    ČEŠTINA

V minulém čísle jsme nakousli příčestí minulé aneb shodu podmětu s přísudkem, a protože je to gramatický jev poměrně složitý, budeme v něm ještě chvíli pokračovat.

Na úvod zase trošku teorie:

Několikanásobný podmět

Věty, které mají více podmětů různých rodů

  1. Jsou-li ve větě podměty rodu mužského životného a ženského, má přednost rod mužský. V koncovce příčestí minulého bude –i.

Muži a ženy šli do divadla.

Prodavačky a prodavači nabízeli ovoce.

Učitelky a učitelé vyprávěli dětem zajímavé příběhy.

Slepice a kohouti pobíhali po dvoře.

  1. Jsou-li ve větě podměty rodu mužského životného, ženského a středního, má přednost rod mužský. V koncovce příčestí minulého bude –i.

Kohouti, slepice a kuřata spali v kurníku.

Husy, kačeři a housata byli na pastvě.

Telata, krocani a perličky pobíhali po dvoře.

Děvčata, muži a ženy spěchali k autobusu.

  1. Jestliže není žádný z podmětů rodu mužského životného, píšeme v koncovce příčestí minulého –y.

Stoly, křesla a židle stály u stěny.

Ve skříni visely košile a kabáty.

Slepice a kuřata zobaly zrní.

A můžeme procvičovat.

Doplňte I nebo Y:

Chlapci a dívky zpíval-. Muži a ženy cvičil-. Houslisté a klavíristé koncertoval-. Poslanci a poslankyně odpovídal- na otázky. Kohouti a slepice zobal-. Kočky a koťata si hrál-. Koně a krávy se pásl- na louce. Srnci a laně pil- vodu z potoka. Husy a housata plaval- v rybníce. Rýče a lopaty byl- uklizeny. Koťata a kocouři se honil-. Pepík a Alenka zazpíval- písničku. Vlaky a auta se rozjel-. Mrkev, celer a petržel se zelenal- na záhonech. Otec, matka a děti odešl- do divadla. Davy mužů a žen pochodoval- ulicemi. Rodiče a děti šl- na slavnost.

Připravila Radka Hejmalová-Millar

b)    FOTBAL

Každé čtyři roky stoupne prodej televizorů, počet manželských hádek a infarktů, celý svět ovládne fotbalové šílenství, hraje se mistrovství světa. Letos se nejlepších 32 mužstev sejde už po devatenácté. Ovšem teprve poprvé na africkém kontinentě, a dokonce přímo u nás v JARu. Jistě stojí za to, podívat se nejrozšířenějšímu a nejpopulárnějšímu sportu na zemi trošku více na zoubek.

Fotbal vznikl z míčových her, o kterých jsou zmínky již v dávné historii lidstva. První zprávy jsou již z pradávných civilizací. Ve starověkém Řecku se hrála sphaira a v Římě ollis. V Itálii se v době renesance hrála hra calico. Zajímavostí je však až středověký dekret z Anglie, který zakazuje fotbal coby boj o míč s cílem dopravit ho do některé městské brány.

Na přelomu 18. a 19. století vzniká a rozvíjí se novodobý fotbal. Jak jinak než v Anglii. První pravidla vznikla již v roce 1840. Football Association (FA) – nejstarší fotbalové sdružení na světě vzniklo v roce 1863. První fotbalová soutěž – Anglický pohár byla zahájena v roce 1871. První anglický klub Sheffield Football Club vznikl v roce 1863. Z Anglie se pak fotbal šířil po Evropě a po celém světě.

Mezinárodní fotbalová organizace FIFA (správně česky Mezinárodní federace fotbalových svazů) funguje od roku 1904. Za svůj vznik vděčí pánovi jménem Jules Rimet z Francie. Zakládajícími členy byly Francie, Belgie, Dánsko, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko. Od roku 1908 je fotbal oficiálním olympijským sportem, když na dvou předešlých hrách byl sportem ukázkovým.

První mistrovství světa se odehrálo roku 1930 v Uruguayi a UEFA – Evropská fotbalová federace spatřila světlo světa v roce 1954.

V ČR hráli první fotbal Němci. Naše první kluby jsou také těmi nejslavnějšími – SPARTA PRAHA (1893) a SLAVIA PRAHA (1895).

Tým Československa se zúčastnil svých prvních olympijských her v roce 1920. Postoupil až do finále, kde se utkal s domácí Belgií. Češi ale zápas nedohráli – tým odešel ze hřiště kvůli zaujatému rozhodčímu. Československo bylo diskvalifikováno a odjelo domů s prázdnou.

Velkého úspěchu dosáhl československý tým o čtyři roky později na druhém MS v Itálii, která byla v té době téměř neporazitelná. Uruguay byla uražená, že na jejich šampionát v roce 1930 přijelo tak málo zemí (pouze 13), tak se tohoto na oplátku nezúčastnila. Československo jelo na šampionát jako outsider a nakonec skončilo druhé. Až ve finále podlehlo domácí Itálii. Kapitán československého týmu byl tehdy František Plánička a Oldřich Nejedlý byl s šesti brankami nejlepší střelec turnaje. 

Další MS se hrála:

1938 – Francie

1950 – Brazílie

1954 – Švýcarsko

1958 – Švédsko

1962 – Chile

1966 – Anglie

1970 – Mexiko

1974 – Západní Německo

1978 – Argentina

1982 – Španělsko

1986 – Mexiko

1990 – Itálie

1994 – USA

1998 – Francie

2002 – Korea / Japonsko

2006 – Německo

…a za pár dní 2010 – Jihoafrická republika

Zpracovala Radka Hejmalová-Millar

Mistrovství světa ve fotbale  2010

MS ve fotbale se hraje v Jižní Africe od 11.6. do 11.7. 2010. Je to první MS které se hraje na africkém kontinentu.

fifa

Rozlosování  MS 2010 proběhlo 4.prosince 2009 v Kapském městě.

Rozlosování základní skupin MS
A: Jižní Afrika, Mexiko, Uruguay, Francie
B: Argentina, Nigerie, Korea, Řecko
C: Anglie, USA, Alžírsko, Slovinsko
D: Německo, Austrálie, Srbsko, Ghana
E: Nizozemí, Dánsko, Japonsko, Kamerun
F: Itálie, Paraguay, Nový Zéland, Slovensko
G: Brazílie, KLDR, Pobřeží Slonoviny, Portugalsko
H: Španělsko, Švýcarsko, Honduras, Chile

 Co byste měli o MS vědět?

velikost textu:

1. Kdy a kde se MS koná?  Hrát se bude v devíti městech Jihoafrické republiky. Turnaj 11. června vypukne a 11. července finálovým zápasem vyvrcholí.

2. Kdo kromě Česka chybí? Z nejlepší dvacítky na světovém žebříčku se nepovedlo postoupit ještě Chorvatům (8.) a Rusům (12.). Velkou senzací je také propadák Egypťanů, kteří v posledních letech kralovali Africe. Ze slavných jednotlivců budou chybět třeba Ukrajinec Ševčenko, Kanouté z Mali, Mutu z Rumunska nebo Keane z Irska.

3. Kdo obhajuje titul? Itálie. Stárnoucí generace kolem Buffona, Cannavara, Pirla nebo Zambrotty má reálnou šanci na obhajobu, ovšem hlavním favoritem nebude.

4. Kdo je největší favorit? Španělsko. Kvalifikací prolétli úřadující mistři Evropy luxusním způsobem: 10 zápasů, 10 výher. Z posledních 44 zápasů prohráli jediný! K favoritům se řadí také Brazilci, Argentinci a Angličané.

5. Kdo bude hvězdou? Pokud by se opakoval rok 2009, bude hvězdou turnaje drobný Argentinec Messi. Ale nabízejí se i jiná prověřená jména. Cristiano Ronaldo (Portugalsko), Kaká (Brazílie) či Rooney (Anglie). Nebo vyletí někdo neznámý? Třeba Özil (Německo), Weiss (Slovensko), Krasič (Srbsko)...

                                                                                                                             Zpracovala: Mirka Schullerová

c)     HÁDANKA

Máme pro vás další hlavolam…

Ve stáji jsou lidé a koně. Celkem je zde 22 hlav a 72 nohou. Kolik koňů a kolik lidí je ve stáji?

d)    ČESKÉ OSOBNOSTI

František Plánička

(2. června 1904 - 19. července 1996)

byl jeden z nejlepších českých i světových fotbalových brankářů.

František Plánička, který stejně jako např. František Veselý II., po celou svou sportovní kariéru nevyměnil slavistický dres za jiný než reprezentační, byl spolu se Španělem Zamorou považován za nejlepšího brankáře předválečné Evropy. Největšího úspěchu dosáhl v roce 1934, kdy jako kapitán a velká opora týmu přivedl Československo až do finále MS, v němž mužstvo podlehlo domácí Itálii 1:2. Byl vzorem nejen pro svou klubovou věrnost, ale také pro svoji skromnost, příkladnou celoživotní životosprávu a profesionalismus, který provázel celou jeho sportovní dráhu. Za Slavii sehrál téměř tisíc zápasů, od 1. října 1923 až do svého zranění 14. června 1938. Kuriozitou je, že do Slavie přestoupil z SK Bubeneč za pouhých a neskutečných 800 Kč! Z této částky dokonce mladý František neměl ani haléř. Za národní mužstvo nastoupil poprvé jako 67. reprezentant v řadě (osmý brankář) 17. ledna 1926 v přátelském zápase v Turíně proti Itálii, celkem chytal v 73 oficiálních mezistátních zápasech.

Ve fotbalové brance stál naposledy 4. července 1970 jako šestašedesátiletý v Domoušicích u Rakovníka v dresu jedenáctky bývalých internacionálů. V roce 1985 se mu právem dostalo vysokého mezinárodního ocenění - od UNESCO převzal čestný diplom fair play. Až do konce svého života sledoval se zájmem veškeré fotbalové dění a radoval se z každého úspěchu českého fotbalu. Jeho jméno nezůstane nikdy zapomenuto.

Poslední rozloučení s F. Pláničkou se uskutečnilo v pátek 26. července 1996 ve velké obřadní síni krematoria v Praze-Strašnicích. Františku Pláničkovi byl v roce 1994 udělen Titul fotbalového rytíře a byl vyznamenán Cenou dr. Václava Jíry. Za Slavii odchytal 969 zápasů. Za celý svůj život sehrál 1235 zápasů v nichž pustil pouze 1073 gólů, což tedy činí průměr 0,86 branky na zápas.

                                                                                                                   Zpracovala: Mirka Schullerová

 

e)    RECEPTY

Chřest

Pro svou falickou podobu byl a je považován za afrodisiakum. Jeho léčivé a regenerační účinky jsou nepopiratelné. Obsahuje velké množství vitamínů i stopových prvků. Díky vysokému obsahu draslíku působí preventivně proti zvyšování krevního tlaku. Chrání buňky proti volným radikálům. Posiluje imunitu. Podporuje vylučování vody a vyplavování kyselin z těla. Pro vysoký obsah vody a minimum tuků je ideální i pro redukční diety.

Bílý, fialový a zelený

V obchodech se nabízí tři barevné variace. Nejde o různé odrůdy. Barvu chřestu ovlivňuje způsob pěstování. Bílý roste v naprosté tmě, jen pod valem z hlíny a má nejjemnější chuť. Působením slunečních paprsků se z něj stává chřest fialový. Pokud ze země  vyroste úplně, je zelený a chuťově se považuje za nejzajímavější.

Pravidla výběru

Čerstvý chřest má svěží barvu. Bez náznaků nažloutlého nebo nahnědlého zbarvení. Je dokonale pevný. Hlavičky jsou uzavřené. Vůně příjemně jemná. Po zatlačení nehtem na řeznou plochu z něj vytéká šťáva. Nikdy chřest nekupujte, pokud jsou stonky zvadlé, hlavičky ulámané, místo odříznutí oschlé nebo dokonce plesnivé.

Na skladování záleží

Pokud se chřest nezpracujete v den nákupu, musí se uložit do ledničky. Zabalený ve vlhké utěrce vydrží při teplotě 2 až 4 °C přibližně čtyři dny. Může se i zamrazit - oloupaný se krátce spaří vroucí vodou, prudce zchladí a uloží do mrazáku. Při teplotě -20 °C vydrží zhruba půl roku. Sterilizovaný a nakládaný je samozřejmě k dispozici kdykoliv.

Zásady kuchyňské úpravy

Výhonky se musí dobře opláchnout. Zdřevnatělé či oschlé spodní konce se podle potřeby odříznou. Chřest se loupá od hlavičky směrem dolů škrabkou na brambory. Bílý začněte loupat asi dva centimetry pod hlavičkou. Zelený i fialový jen v dolní třetině.

Před vařením se svazek chřestu sváže nití. A otýpky se hlavičkami vzhůru vloží do vroucí vody. Její hladina by měla sahat těsně pod vrcholky. Ochucuje se solí, cukrem, citrónovou šťávou. Je možné přidat i česnek nebo bobkový list. Vaří se bez poklice. Bílý přibližně dvanáct minut, zelený a fialový minut deset. Záleží jak jsou výhonky silné a tvrdé. Svěží barva se zachová prudkým zchlazením ledovou vodou.

Salát ze zeleného chřestu s limetkovým máslem a sýrem feta

Budete potřebovat (pro 4 osoby):

1 kg zeleného chřestu
šťáva z jedné limety
160 g másla
200 g feta sýra
čerstvě mletý pepř
sůl

Postup:

Chřest očistěte, uvařte a nechte odkapat. Na pánvičce rozehřejte máslo. Dochuťte ho šťávou z jedné limety. Chřest rozdělte na talíře a přelijte ochuceným máslem. Podle chuti osolte a opepřete. Sýr feta nakrájejte na kostičky a chřest jím posypejte. Ihned podávejte.

Chřest s holandskou omáčkou

  • Budete potřebovat (pro 4 osoby):

    1 kg chřestu
    2 lžičky soli
    2 kostky cukru
    2 l vody

    na omáčku:
    5 žloutků
    250 g másla
    1 cibuli
    2 lžíce vinného octa
    chilli koření nebo tabasco
    pár kapek citronové šťávy

    Postup:

    1. Chřest omyjte, oloupejte a uvařte ve slané vodě, do které jste přidali kostku cukru. Vařte 10 až 15 minut.

    2. Máslo rozpusťte na páni a odstavte. Do mělké nádoby dejte žloutky, špetku soli a mletý bílý pepř. Nádobu postavte do hrnce s horkou vodou (nesmí se vařit) a směs šlehejte do zhoustnutí. Z vodní lázně pak misku vyjměte a za stálého míchání postupně přidávejte rozpuštěné máslo a najemno nakrájenou cibuli.

Zpracovala Mirka Schullerová

f)      KULTURA                                                                                                                                                                                                                        

La Sylphideand Other Works

UNISA Little Theatre from the 2-5 June 2010.  

Every New Year YDCT strives to bring new challenges to its dancers and give our dancers a platform to grow as performers and artists.  2010 is no exception.  YDCT will perform its usual triple bill programme at the UNISA Little Theatre from the 2-5 June 2010.  

We are very excited to introduce a new choreographer to our company Kitty Phetla.  Kitty is not a stranger to the dance scene, she has had a illustrious career dancing with Ballet Theatre Afrikan, and now with Mzanzi Productions.  She had also choreographed for many productions and we look forward to welcoming her and putting our senior through some different creative paces.  Her new work entitled ‘In Waitin” is an energetic and intense and brings to the dancers once again a new language of dance.  She has pushed their boundaries in making their bodies move in ways they are not used to but also working with an intense energy that is very refreshing.

Also new to our repertoire and bringing the classical element to the production is the romantic period ballet, La Sylphide.  The dancers will be performing Act 2, which is known as the white act showing of the girls working in corps de ballet work.  The main male role, James follows the Sylphide into the forest where he is then conned by Madge who shows him that if he wraps her in the magic scarf, she will become human.  Of course this is a lie and the Sylph dies, only to find that his betrothed Effie has married his friend Gurn.  Nigel Hannah guests once again, performing Madge, a role that he is very famous.

A bit of new and now for a bit of old, La Boutique Fantasque.  This is not a ballet done very often but YDCT introduced this work to its repertoire in 2006.  Four years later we have a completely new cast and this ballet showcases our wonderful young talent in the company.  It is demanding, musically, dramatically – for young dancers to tell a story and as a production.  Nigel Hannah also guest as the shop keeper, a role that was created for him at YDCT.  The magical toyshop is visited by customers from ll over the world wanting the newest and fashionable toys.  A love story, comedy and fun entertainment is the order of the day.

Performances run from the 2 to the 5 June, including 2 matinee performances, which are usually sold out.  So do not lose out on this wonderful, expressive and diverse programme of dance and get to Computicket and book.  Ticket prices range from R90 –R110.  2 performances are specially priced at R90 per ticket, being our Opening performance Wednesday evening at 19h30 and Friday afternoon 15h00.  All other performances will be R110.  For enquiries contact Wendy @ ydct.bookings@gmail.com or 079 174 2221.

Připravila Mirka Schullerová

 

g)    HUMOR


*Porodní babka, která zaslouženě odrodila stovky dětí. Přijde do nebe a Svatý Petr ji přemlouvá:
"Tys' byla taková starostlivá a dobrá.
Zůstaň ještě na zemi a  pomáhej ženám v bolesti,
stejně tak jako dosud, jen Ty to umíš tak  dobře."
Porodní babka nato odpoví :
"Víš Svatý Petře, nemohu se již více
dívat, jak ženy trpí a otcové  dětí si mezi tím užívají "
"To není problém, zařídím to, aby při každém Tvém porodu otcové
dětí trpěli stejně jako rodičky."
Tak jde zpět a hned ji volají k porodu.
Žena se svíjí v bolestech na posteli a manžel sedí u okna,
chlastá pivo a příšerně se chechtá.
"Vás nic nebolí ?" ptá se udiveně babka.
"Ne, mě ne, ale podívejte se ven z okna na toho kominíka.
Svíjí se na tý střeše, jako kdyby byl v posledním tažení !"

*Na policii zazvoní telefon. Náčelník zvedne sluchátko a slyší: „Pane veliteli, dnes odpoledne přivezou Novákům dřevo!“
„Proč mi to říkáte, na tom přece není nic trestného,“ diví se náčelník.
„Ale v jednom polínku je ukryto půl kila heroinu!“
„Tak to už je zajímavé, děkuji za informaci,“ říká náčelník a za chvíli už zvoní telefon u Nováků: „Nazdar Karle, tady Pepa. Hele, přijedou ti pořezat to dřevo. Bude to ta samá parta, co ti minulý týden zryla zahradu!“

Pár “střípků” od Haliny Pawlowské

 

1. Ženy přes 50 nemají děti, protože by je někam odložily a pak zapomněly kam.

2. Životní záhadou je fakt, že po dvou malých dortících přiberete 5 kilo.

3. Nejenže se mé myšlenky občas toulají. Někdy mě dokonce opustí úplně.

4. Nejlepší způsob, jak zapomenout na všechny trampoty, je vzít si malé boty.

5. To pěkné na bydlení v malém městě je, že pokud nevíte co děláte, tak to zaručeně ví někdo jiný.

6. Čím starší jste, tím těžší je zhubnout, jelikož za tu dobu jsou vaše tělo a vaše sádlo dobrými kamarády.

7. Někdy si myslím, ze všemu rozumím, ale obvykle vzápětí přijdu k vědomí.

8. Přestala jsem běhat pro zdraví, když se mi stehna o sebe třela tak, že se mi zapalovaly kalhotky.

9. Neuvěřitelné! Něco na chvilinku pověsíte do skříně a ono se to o dvě čísla srazí.

10. Hubení lidé mě fakt štvou! Obzvláště, když říkají věci, jako: "Víš, já se prostě někdy zapomenu najíst." No, už jsem zapomněla, kde bydlím, kam jsem zaparkovala auto nebo třeba kam jsem dala klíče. Ale nikdy, NIKDY se nezapomenu najíst. Musíte být tak trochu blbí, abyste se zapomněli najíst, ne?!

11. Má přítelkyně omylem užívala Valium místo antikoncepce. Má 14 dětí, ale nějak je jí to jedno.

12. Potíž se ženami je, že se snadno nadchnou pro úplné NIC a pak se za něj provdají.

13. Četla jsem článek, kde tvrdili, že příznaky stresu jsou: nadměrné požívání potravin,        impulsivní nakupování a rychlá jízda. Děláte si srandu? Tak nějak si představuji perfektní den.

h)    ZAJÍMAVOSTI

Gratias agit

Cena ministra zahraničních věcí Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí byla zřízena v roce 1997 jako ocenění předních osobností a organizací za příkladné aktivity v nevládní sféře.

Cenou GRATIAS AGIT, udělovanou ministrem zahraničních věcí ČR za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí, mohou být oceněny osoby bez rozdílu národnosti a státní příslušnosti, nezávisle na zemi jejich původu a současného pobytu, které svojí dlouhodobou činností nad rámec svých profesionálních povinností nebo významným činem cílevědomě přispěly nebo přispívají k šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.

Cenu Gratias agit, jak jsme již avizovali v úvodu, získal letos také „náš“ krajan pan Jan Drahota. Gratulací jistě pan Drahota obdržel a ještě obdrží mnoho a naše redakce se k nim s radostí a srdečně připojuje. Tedy milý Honzo, jsme rádi, že se Ti dostalo takového ocenění, které si bezpochyby zasloužíš za vše, co jsi pro republiku vykonal a ještě jistě vykonáš. Hodně zdaru, zdraví a štěstí!!!

Na stránce českého rozhlasu (http://www.radio.cz/cz/clanek/127534) vyšel hezký článek o udělování cen, který přinášíme pro všechny zájemce:

Ministr Kohout udělil ceny Gratias agit

 za šíření dobrého jména Česka ve světě

03-05-2010 13:24 | Milena Štráfeldová

Minulý pátek byly v Černínském paláci v Praze uděleny prestižní ceny Gratias agit. Ministr zahraničních věcí tak už počtrnácté ocenil české krajany, exulanty, zástupce krajanských spolků, ale i zahraniční bohemisty a další osobnosti za šíření dobrého jména České republiky ve světě. Na udílení cen natáčela Milena Štráfeldová:

Světoznámý lingvista z Toronta, komeniolog z Utrechtu nebo překladatelka Bohumila Hrabala ze Skopje - ti všichni se v pátek navečer sešli v prostorách ministerstva zahraničních věcí, aby zde převzali už tradiční cenu Gratias agit. Ministr Jan Kohout při jejím předávání ocenil práci zahraničních Čechů pro dobrou propagaci Česka ve světě. Cenu získal například zakladatel Asociace TGM v Lucembursku František Šedý. Asociace pomáhala českým exulantům při překonávání jazykových problémů v trojjazyčném Lucembursku:

František ŠedýFrantišek Šedý "Když jsem zakládal Asociaci TGM, tak nás tam bylo několik set. Ovšem polovina jich utekla kvůli těm třem řečem. Někteří do Kanady, někteří do Austrálie a hodně se jich vrátilo do Německa a do Rakouska. Kvůli tomu, že v Lucembursku se hovoří dialektem, kterému nikdo nerozumí. To je asi jako když přijde Pražák někam na východní Slovensko."

Bývalý politický vězeň z 50. let Jan Drahota zase získal cenu Gratias agit za podporu sokolského hnutí v Jihoafrické republice. Do Jižní Afriky odešel krátce po srpnové okupaci Československa:

Jan DrahotaJan Drahota "Když jsme se tam trošku rozkoukali, tak jsme zjistili, že se tam valí množství Čechoslováků a skoro nikdo z nich neuměl anglicky. Tak jsem povídal, že něco musíme pro ty lidi udělat, poněvadž utekli z politických důvodů, a teď tam byli jak bezrucí a beznozí. A založili jsme tam Sokol a přes ten Sokol jsme začali pomáhat krajanům."

Ministr Kohout udělil cenu za šíření české kultury ve světě i Novému divadlu v kanadském Torontu, které je zřejmě nejvýznamnějším českým ochotnickým divadlem v zahraničí. Josef Škvorecký pro ně napsal divadelní hru, vystupoval tu i Jiří Voskovec. Další laureátkou se stala klavíristka a členka Státního symfonického orchestru v iráckém Bagdádu Nataša Al Rádí Cimbálová. Orchestr podle ní hraje i při teroristických útocích:

Nataša Al Rádí CimbálováNataša Al Rádí Cimbálová "Zkoušíme na různých místech, protože orchestr do dneška nemá stálé stanoviště. Tak se každou chvíli někam stěhujeme, jsou s tím spojené nevýhody, taky musí přenášet nástroje, ale cvičí se stále dál. Někdy například hrajeme tak silně, že ani neslyšíme, že kolem nás jsou výbuchy. To se dozvíme, až když jdeme domů."

Mezi oceněnými byli i bývalý papežský nuncius v Praze Giovanni kardinál Coppa, který se zasloužil o obnovu papežské nunciatury v Praze. Cenu získali i zástupci německých a rakouských organizací, kteří mají podíl na rozvoji česko - německých a česko - rakouských vztahů, jako například předseda Česko - německého fóra Gert Weisskirchen. Za činnost svých českých sekcí byla oceněna i francouzská gymnázia v Dijonu a v Nimes.

 

i)      ZDRAVÍ

Pravda o soli: Kdy nám škodí a kdy prospívá

 

Říká se, že sůl je nad zlato. Jaká je ale skutečnost? Kdy člověku prospívá a kdy už naopak škodí?

Proč ji tělo potřebuje?

Pro člověka je životně důležitá. Naše buňky ji prostě potřebují (kuchyňská sůl se skládá z chloridu a sodíku) pro tzv. funkci membrán – transport látek do buněk a naopak ven.

Pozor na přesolení!

 Podle různých studií spotřebuje člověk v průměru denně šest až osm gramů. Muži většinou solí více. Každopádně k přežití je potřeba od 0,5 do 1,5 gramu za den.

Dětem jídlo nesolte

Kojenci a malé děti by měli jíst stravu bez soli. Jejich ledviny totiž neumějí zpracovat větší množství soli. Většina výrobků pro děti je připravována bez soli. Rovněž starší lidé by si měli dávat pozor. Neboť už v jejich věku nejsou tak výrazné chuťové smysly, mnozí solí mnohem více.

Mnoho soli škodí

Nejrůznější studie ukázaly souvislost mezi poměrem soli a krevním tlakem. Vysoký tlak pak může vést k infarktu nebo mrtvici. Platí to zejména pro lidi, kteří na sůl reagují citlivě. Dlouhodobá přílišná konzumace soli může způsobit rovněž chronické onemocnění ledvin. Japonský výzkum ukázal, že denní spotřeba 15 až 20 gramů soli podnítila růst případů rakoviny žaludku.

Proč po slaném jídle žízníme?

Ten, kdo hodně solí nebo jí hodně slaná jídla, vymočí také hodně soli. Ta ale váže vodu a lidské tělo dehydruje. Důsledkem je pak žízeň.

Čím ji nahradit?

Použijte při vaření hlavně bylinky a koření.

Jakou sůl kupovat?

Kupujte nejlépe jodovou sůl s fluoridem. Fluorid potřebuje tělo pro zpevnění kostí a zubů, jód zase pro funkci štítné žlázy, pro látkovou výměnu a produkci těla.

Které potraviny obsahují sůl a které ne?

Sůl neobsahují kyselé mléčné výrobky, jako jsou kefír nebo jogurt, stejně tak maso a ryby. Naopak velký podíl soli mají hlavně hotová jídla (předpřipravená) a marinovaná. Dívejte se vždy na obal.

                                                                                                                            Zpracovala: Mirka Schullerová

 

---------------------------------------

 

Správná řešení:

Čeština:

Chlapci a dívky zpívali. Muži a ženy cvičili. Houslisté a klavíristé koncertovali. Poslanci a poslankyně odpovídali na otázky. Kohouti a slepice zobali. Kočky a koťata si hrály. Koně a krávy se pásli na louce. Srnci a laně pili vodu z potoka. Husy a housata plavaly v rybníce. Rýče a lopaty byly uklizeny. Koťata a kocouři se honili. Pepík a Alenka zazpívali písničku. Vlaky a auta se rozjely. Mrkev, celer a petržel se zelenaly na záhonech. Otec, matka a děti odešli do divadla. Davy mužů a žen pochodovaly ulicemi. Rodiče a děti šli na slavnost.

 

Hádanka:

Ve stáji je 14 koní a 8 lidí. Výpočet: 14x4 + 8x2 = 72