Tržní potenciál Afriky není s ohledem na vzájemný mezinárodní obchod afrických států v současnosti využit a drtivá většina afrického exportu připadá na surové materiály s minimální přidanou hodnotou. O tomto svědčí i fakt ten, že intra-africký obchod v tuto chvíli dosahuje pouhých 15 % celoafrického exportu.

Výsledkem prvního vyjednávacího kola, jinými slovy tzv. I. přípravné fáze, je doposud přijetí základních právních textů, kterými jsou Protokol o obchodu se zbožím, Protokol o obchodu se službami a dále Protokol o řešení sporů. Další stěžejní výstupy, které byly pro I. přípravnou fázi vytýčeny, jako např. pravidla původu či celní koncese, které doposud předložilo 44 zemí, jsou však stále v očekávání. Náplní II. přípravné fáze budou především protokoly pojednávající o investiční politice, hospodářské soutěži a duševním vlastnictví. Veškeré tyto dokumenty jsou stěžejní pro to, aby celní orgány jednotlivých zemí mohly předmětné preferenční režimy začít uplatňovat. Praktická implementace AfCFTA, která bude následovat po jejich přijetí, bude odstupňována. Nejrozvinutější africké ekonomiky budou mít 5 let na odstranění 90 % celních tarifů, přičemž ty méně rozvinuté země budou mít na jejich odstranění 10 let. K odstranění 7 % tzv. citlivých celních tarifů budou mít země času ještě více a 3 % celních tarifů mohou být ponechána. Preferenční režimy se proto budou mezi jednotlivými státy uplatňovat recipročně.

Řada ustanovení smluvních instrumentů AfCFTA svědčí o tom, že AfCFTA je z mezinárodněprávního hlediska mezinárodní organizací, která je mimo jiné založena na principu suverenity a rovnosti všech členských států s vyloučením jakékoliv supranacionality. Dalším základním principem, respektive stavebním kamenem, je kontinuita dosavadních afrických regionálních ekonomických společenství (dále jen RECs). AfCFTA uznává celkem 8 RECs, a sice ECCAS, ECOWAS, EAC, SADC, COMESA, AMU, CEN-SAD a IGAD. Veškeré integrační aktivity uvnitř existujících RECs budou i nadále autonomní a ve své podstatě paralelní k preferenčnímu režimu AfCFTA.  AfCFTA tak zavádí nový preferenční režim pro africké země, které spolu v tuto chvíli obchodují v režimu doložky nejvyšších výhod podle WTO, tj. RECs mohou i nadále ve svém rámci uplatňovat výhodnější režimy a prohlubovat svoji ekonomickou integraci nezávisle na AfCFTA. Dichotomie RECs a režimu AfCFTA představuje řadu úskalí jako např. problémy pramenící z vícenásobného členství v RECs, odlišné zájmy a stupně integrace jednotlivých členských států, nevůle prohlubovat kontinentální integraci atp.

Další překážky na cestě k úplné a efektivní implementaci AfCFTA představují především nedostatečná tzv. měkká i tvrdá infrastruktura napříč takřka všemi africkými státy a sní spojené obrovské výdaje; ztráta příjmu do státního rozpočtu při redukci celních tarifů u nejméně rozvinutých členských zemí; protekcionismus nejen jednotlivých států, ale i průmyslových odvětví a zájmových skupin; liknavá správa a neefektivní necentralizovaná implementační politika.

Na druhou stranu je však pozitivní zájem soukromého sektoru, respektive zahraničních investorů, pro které představuje AfCFTA nesmírný tržní potenciál. Zájem soukromého sektoru zároveň legitimizuje implementační proces a působí jako efektivní lobby na jednotlivé vlády. Řada ekonomů a expertů na africké trhy přirovnává dnešní Afriku k Číně před 25 lety
a předpovídá jí budoucnost nové „továrny světa“. Počátek implementace AfCFTA začátkem t.r., byť symbolický, je tak důležitým prvním krokem k industrializaci kontinentu a vytvoření sofistikovaných řetězců přidané hodnoty mající za následek zvýšení životní úrovně obyvatel napříč africkým kontinentem a posílení globálního postavení Afriky jako takové.

JAR je zdaleka nejrozvinutější ekonomikou v Africe, která oplývá solidní infrastrukturou, robustním bankovním systémem a velmi pokročilým výrobním sektorem, což z ní činí nejvýznamnějšího intra-afrického exportéra odpovídajícího za více jak 34 % exportu mezi africkými státy. JAR je rovněž členem ekonomických uskupení SADC a SACU, v rámci nichž dochází k největšímu vzájemnému obchodu na kontinentu. Není proto pochyb o tom, že společnosti, které v JAR vykonávají své podnikatelské aktivity, budou z AfCFTA významně profitovat. Vyšší četnost příležitostí lze očekávat napříč všemi výrobními sektory, s čímž souvisí technologie průmyslu 4.0. AfCFTA je velmi pozitivně kvitována ze strany automobilového průmyslu, tudíž lze očekávat navýšení poptávky a investičních příležitostí v oblasti automobilových součástek. V neposlední řadě pak s velkou pravděpodobností dojde k zásadnímu navýšení poptávky po spotřebním zboží, které JAR do zbytku Afriky exportuje.

Autor: Ek. úsek velvyslanectví ČR v Pretorii