Z důvodu značného zájmu ze strany mezinárodních i lokálních subjektů a již řady započatých inciativ a projektů se koncem listopadu tohoto roku konal historicky první summit zaměřený na rozvoj a komercionalizaci zeleného vodíku a s tím spojených technologií. Dle slov prezidenta Ramaphosy má JAR do roku 2050 potenciál produkovat 6 až 13 tis. tun zeleného vodíků ročně, avšak k tomuto bude zapotřebí 140 a 300 GW obnovitelné energie. Jen pro představu, současná generační kapacita JAR činí 58 GW z níž se více jak 85 % generuje z uhlí. Z důvodu chátrající energetické infrastruktury je však reálně v daný moment k dispozici něco málo přes 60 % jihoafrické generační kapacity a toto procento se stále zmenšuje, což má v současnosti za následek bezprecedentní míru (2 až 12 hodin denně!) řízených výpadků energie, tzv. loadsheddingu, což má naprosto katastrofální dopad na růst jihoafrického hospodářství. Jedinou cestu z této krize představuje masívní nárůst obnovitelných generačních kapacit.

Jihoafrická vláda představila k dnešnímu dni 20 projektů v oblasti zeleného vodíku o celkové hodnotě převyšující 16 mld. EUR. Všechny tyto projekty budou zveřejněny ve sbírce zákonů jakožto „strategické integrované projekty“, na které se vztahuje urychlené administrativně-schvalovací řízení. Za nejvýznamnější z předmětných projektů lze považovat Prieska Power Reserve v provincii Severní Kapsko, který by měl produkovat zelený vodík a amoniak již v roce 2025, a to prostřednictvím solární
a větrné energie. Tento projekt by měl během své realizace a provozu zaměstnávat více jak 10 000 osob, což z něj v zemi s nezaměstnaností převyšující 32 % činí vládní prioritu.

Kromě samotné produkce zeleného vodíku považuje JAR za prioritní výrobu oceli z obnovitelných zdrojů, dále pak výrobu elektrolyzérů, palivových článků, amoniaku, hnojiv či leteckých paliv. JAR tak usiluje o vytvoření uceleného ekosystému v oblasti zeleného vodíku, který bude zahrnovat všechny stupně řetězce přidané hodnoty.

Intenzivní mezi provinční spolupráce probíhá v JAR mezi provinciemi Západní a Severní Kapsko. Obě provincie mají zpracované strategie rozvoje zeleného vodíku
a v nedávné době spolu uzavřeli memorandum a porozumění jehož předmětem je intenzivní spolupráce a koordinace rozvojových a komercionalizačních aktivit v oblasti zeleného vodíku. V provincii Severní Kapsko již probíhají koncepční přípravy speciální ekonomické zóny dedikované zelenému vodíku, tzv. projekt Boegoebaai, v jejímž rámci by měly být do roku 2050 vybudovány elektrolyzéry o kapacitě převyšující 40 GW. Jedná se o stěžejní iniciativu, kterou žene kupředu místní petrochemický gigant SASOL ve spolupráci s provinční vládou Severního Kapska.

Za zmínku v této souvislosti stojí rovněž koncepční přípravy v jejichž čele stojí globální těžební společnost s jihoafrickými kořeny AngloAmerican, jejichž cílem je tvorba
tzv. vodíkového údolí (Green Hydrogen Valley), které bude spojovat provincii Limpopo, kde probíhá těžba strategických nerostných surovin, s ekonomicky nejvýznamnější provincií Gauteng a dále pak s provincií KwaZulu-Natal, kde se nachází Durban, největší přístav na africkém kontinentu. Jedná se tedy o vytvoření koridoru zahrnujícího různé stupně tvorby
a užití zeleného vodíku a sním spojených derivátů, technologií a produktů.

Za klíčový, co se hospodářského růstu a transformace ekonomiky týče považuje zelený vodík i sousední Namibie. Její zamýšlený vodíkový hub se nachází v těsné blízkosti jihoafrických hranic, jen několik desítek kilometrů od projektu Boegoebaai a obě země tak (zatím neúspěšně) usilují o nalezení společné řeči co se koordinace a vodíkové spolupráce týče.

Ačkoliv bude cesta JAR k vytvoření efektivního vodíkového ekosystému dlouhá, není sporu o tom, že se zelený vodík v JAR těší značné vládní podpoře a zájmu mezinárodních investorů či států, jako je tomu mimo jiné v případě Německa, které se snaží si zajistit zdroj uspokojující jejich budoucí vodíkovou spotřebu.

Příležitosti pro české podniky lze tak v tuto chvíli v JAR spatřovat napříč celým spektrem obnovitelné energie, avšak především v oblasti solární, větrné či tzv. energy storage. S ohledem na postupný přechod od fosilních paliv k palivům obnovitelným je v JAR zájem i efektivnější a šetrnější technologie týkající se kapalných paliv
a „čistšího“ uhlí.

Autor: David Vaverka, ek. dipl. velvyslanectví ČR v Pretorii