Nový občanský zákoník přejímá řadu ustanovení jiných právních předpisů, které zrušuje – jedná se např. o zákon o rodině, obchodní zákoník, zákon o vlastnictví bytů, zákon o sdružování občanů atd. Vrací se ke klasické české právní terminologii, kterou občanské zákoníky z r. 1950 a 1964 postupně opustily, znovu např. zavádí termín osoba (místo účastník), svéprávnost (místo způsobilost k právním úkonům), nabídka (místo návrh na uzavření smlouvy) apod.

Nový občanský zákoník má 5 částí:

• Obecnou část, která se věnuje základním zásadám, fyzickým a právnickým osobám, zastoupení, věcem a jejich rozdělení, cenným papírům a právním skutečnostem.
• Rodinné právo, které upravuje rodinné právo, příbuzenství a švagrovství, poručenství a jiné formy péče o dítě. Registrované partnerství zůstává upraveno v zákoně č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.
• Absolutní majetková práva – věcná práva, držba, vlastnictví, spoluvlastnictví, správa cizího majetku, věcná břemena, zástavní a zadržovací právo a v neposlední řadě také dědické právo, jehož úprava je podstatně rozsáhlejší než v dosud platném občanském zákoníku. V této oblasti dochází ke změnám, které se týkají např. zřeknutí se dědického práva, vzdání se dědictví, dědění ze zákona, závěti, dědické smlouvy, odkazu, dědické substituce, odpovědnosti dědiců za dluhy zůstavitele, vydědění, práva na povinný díl a nepominutelných dědiců.
• Relativní majetková práva – upravuje právo závazkové, smluvní. Jsou definovány nové smluvní typy – výprosa, pacht, smlouva o péči o zdraví, smlouva o výměnku apod. Tato část obsahuje také úpravu náhrady újmy a bezdůvodného obohacení
• Společná, přechodná a závěrečná ustanovení.

Úplnou informaci o novém občanském zákoníku naleznete na stránkách Ministerstva spravedlnosti.