česky  shqip  english 

rozšířené vyhledávání

Kosovská ekonomika

Kosovská ekonomika se vyznačuje extrémně omezenou globální i regionální integrací, politickou nestabilitou, korupcí, nespolehlivým zásobováním energií a slabým právním státem. Inflaci, která v roce 2019 dosáhla 2,7 %, ovlivnilo zavedení 100% cla na dovoz srbského zboží a dále rostoucí ceny potravin.

Kosovo je jednou z nejchudších zemí v Evropě. V roce 2019 činila výše HDP na hlavu 4 442 EUR. Míra nezaměstnanosti je ze všech evropských zemí nejvyšší, dlouhodobě se pohybuje kolem 30 % (u mladistvých od 15 - 29 let až 55 %.). Skutečná nezaměstnanost je ovšem nižší vzhledem ke značnému podílu neformálního sektoru na ekonomické aktivitě. Podle různých odhadů dosahuje podíl neformální ekonomiky cca 25 %. Významným příspěvkem k národnímu důchodu Kosova jsou remitence členů diaspory, pracujících v zahraničí. Podle studie UNDP celkem 25 % všech domácností je závislých na remitencích, které představují 10-12 % HDP země. Podle posledních odhadů dosáhly v roce 2019 výše 770 mil. EUR. Kosovo je rovněž výrazně závislé na zahraniční rozvojové pomoci, která činí cca 9 % HDP. V posledních třech letech dochází k poměrně silnému hospodářskému růstu, přičemž HDP se v roce 2019 zvýšilo z 3,8 % na 4 %, inflace vzrostla na 3,0 %. Pozitivní hospodářský výsledek byl však dosažen i díky mezinárodní podpoře, především z EU, která je Kosovu poskytována. Budoucí vývoj hospodářství Kosova bude záležet především na tom, zda se podaří urychlit ekonomické reformy, využít značné nerostné bohatství a provést nezbytné strukturální změny, včetně zlepšení podmínek pro investory a snížení korupce. Pro rok 2020 se očekává HDP na úrovni 4,0 %. Ekonomický vývoj bude podpořen růstem vývozu, veřejných investic a domácí poptávkou.

Podrobné aktuální informace o všech aspektech kosovského hospodářství je k dispozici v Souhrnné teritoriální informaci, která je publikovaná na portálu www.businessinfo.cz.