عربي  česky  français 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Velvyslanci v Rabatu

Od roku 1959 do roku 1992 se na československém velvyslanectví v Rabatu vystřídalo 10 vedoucích diplomatické mise, z toho devět v hodnosti velvyslance. Jednalo se o samé muže.

Titulář funkce

datum předání

pověřovacích listin

Poznámky
 Zdeněk Pravda CDA a. i. 25. 9. 1959  
Zdeněk Jobánek velvyslanec 31. 12. 1959  
Jiří Pinkava velvyslanec 30. 10. 1962  
Josef Antoš velvyslanec 20. 8. 1965  
Jozef Šoltész velvyslanec 30. 4. 1969  
Václav Jízdný velvyslanec  13. 12. 1972  
Ján Juda velvyslanec 11. 5. 1977

Podepsal v září  kupní smlouvy na současná areál ZÚ (Villa Merzaa) a rezidenci velvyslance (villa Mabrouka).

Bedřich Illek velvyslanec 11. 11. 1982  
Václav Pizinger velvyslanec 30. 5. 1988  
Luděk Kotáb velvyslanec 26. 11. 1990  

MAROKO

Marocké království

Dne 2. 3. 1956 získalo francouzské Maroko nezávislost. Usnese­ním vlády ČSR z června 1956 bylo schváleno uznání nezávislosti Ma­roka a vyjádřen souhlas s navázáním diplomatických styků. O uzná­ní, jakož i o přání navázat diplomatické styky, byla marocká vlá­da informována telegraficky 22. 6. 1956. Dne 8. 10. 1956 předalo vel­vyslanectví ČSR v Paříži marocké straně notu, navrhující navázání diplomatických styků na úrovni velvyslanectví a zřízení českoslo­venského zastupitelského úřadu v Rabatu. Po tříletých jednáních, která vedl československý zastupitelský úřad v Paříži, sdělilo 8. 7. 1959 tamní marocké velvyslanectví notou, že marocká vláda se roz­hodla přijmout zásadu navázání diplomatických styků (accepté le principe d’établissement de rélations diplomatiques). Současně vy­zvala československou vládu, aby zažádala o agrément pro svého velvyslance. Z uvedeného vyplývá, že 8. 7. 1959 je dnem navázání diplo­matických styků, což potvrzuje následná československá nota z 29. 7. 1959, ve které se konstatuje, že „… vláda ČSR s potěšením přijala rozhodnutí vlády Jeho Veličenstva navázat diplomatické sty­ky“ a dále, že „...vycházejíc ze skutečnosti, že mezi oběma země­mi byly navázány diplomatické styky, dovolí si v nejbližší době vlá­dě Jeho Veličenstva krále předložit žádost o agrément“. První česko­slovenský diplomatický zástupce v Rabatu v hodnosti chargé d’affaires a. i. odevzdal svůj kabinetní list 22. 9. 1959 do rukou šéfa marockého diplomatického protokolu, zastupujícího ministra zahranič­ních věcí. Maroko pověřuje pro Československo svého tituláře se sídlem ve Varšavě.

Rabat

Zdeněk Pravda, chargé d’affaires a. i.                                                                    25. 9. 1959

dr. Zdeněk Jobánek, velvyslanec                                                                            31. 12. 1959

dr. Jiří Pinkava, velvyslanec                                                                                     30. 10. 1962

ing. Josef Antoš, velvyslanec                                                                                    20. 8. 1965

dr. Jozef Šoltész, velvyslanec                                                                                   30. 4. 1969

dr. Václav Jízdný CSC , velvyslanec                                                                       13. 12. 1972

dr. Ján Juda, velvyslanec                                                                                          11. 5. 1977

dr. Bedřich Illek, velvyslanec                                                                                   11. 11. 1982

Praha

Abderrahim Harkett, velvyslanec (Varšava)                                                      14. 9. 1962

dr. Abdesslam Arraki, velvyslanec (Varšava)                                                     20. 2. 1967

Abdelaziz Bennani El Azizi, velvyslanec (Varšava)                                         22. 4. 1975

Mohamed Ben Bouzid, chargé d’affaires a. i.  (Varšava)                                12. 5. 1978

dr. Abdeslam Ouazzani, velvyslanec (Varšava)                                                24. 8. 1983

Ahmed Ouazzani, velvyslanec (Varšava)

(Text vyňat z "Diplomatické styky Československa 1918-1985", Digitalizovaná kopie příručky z roku 1987)