V případě středomořského Tangeru se jedná o další strategickou investici, zejména s ohledem na dynamiku, kterou lokalita během poslední dekády zaznamenává. Sektor marockého národního letectví by měl být nově rozvíjen i ve druhém největším marockém městě Fesu (pozn. na první příčce v tomto ohledu figuruje Casablanca). Maročané v rámci střednědobého výhledu v současnosti kalkulují s výnosy ve výši 2 mld USD v horizontu roku 2020, jejich ambicí je také udržení (eventuálně posílení) dnešní 15. příčky v rámci celosvětového srovnání leteckého průmyslu jednotlivých zemí. Během příštích 20 let Maroko mj. plánuje konstrukci 40 000 letadel využívaných pro komerční účely.   

Jednou z možností spolupráce českých firem ze sektoru letectví může být také odborná průprava a školení pracovníků v marockém nejrychleji rostoucím sektoru národního hospodářství (vedle automobilového průmyslu), přičemž hlavní problém definovaný marockou stranou je spojen s nedostatečnými znalostmi a proškolením zaměřeným na elektronické systémy či vývojářské práce ústící ve finální montáž.

Marocký letecký průmysl se v současnosti podílí 890 miliony EUR na celkovém národním exportu, přičemž je patrný zejména rozmach, který tento sektor národního hospodářství zaznamenal během uplynulých šesti až deseti let. V neposlední řadě vyústil v aktuální počet 121 marockých firem podnikajících v sektoru aeronautiky.

Prvním uzavřeným „aeronautickým partnerstvím“ bylo ukotvení spolupráce mezi společností Safran a marockým národním leteckým dopravcem RAM (Royal Air Maroc) počátkem roku 2000, následně se zapojili další významní hráči: Airbus, Bombardier, Thales, Nexans, EADS, Creuzet, Snecma, Daher, Matis, Zodiac Aerospace, LPS Aero. Díky tomu vzniklo celkem 10 000 pracovních příležitostí a zisk sektoru marocké aeronautiky dosáhl výše 1 mld EUR. Maročané v této souvislosti operují zejména svým strategickým postavením a blízkostí Evropě, Atlantiku i Středomoří, což je patrné zejména na expanzi zmíněné průmyslové zóny v Tangeru, kam se nově uchýlí např. Boeing.

 

Mgr. Jana Kostrounová, obchodní rada, Velvyslanectví ČR v Rabatu