Samotný cukr v současnosti představuje klíčovou komoditu marockého zemědělství, které je páteří národního hospodářství. Bezprostředně se na ni váže činnost celkem 80 tisíc podnikatelů a drobných živnostníků, kteří dnes obdělávají 80 tisíc ha zemědělské půdy určené pro pěstování cukrové třtiny (též řepy cukrovky). Nad očekávání velmi dobrá úroda zemědělského roku 2015/16 přispěla ke kýženému nárůstu výnosů této plodiny. Potěšující je zejména skutečnost v podobě zvýšení na výsledných 12 tun/ha, díky čemuž se velmi pravděpodobně podaří naplnit cíle nadále aktuálního a vskutku ambiciózního plánu marockého královského paláce (pod názvem Maroc Vert, tj. Zelené Maroko) vyhlášeného v dubnu 2008, který mj. počítá s pokrytím 56% národní spotřeby cukru z vlastních zdrojů v horizontu roku 2020. K tomu má přispět i pokračující modernizace zmíněného oboru včetně zavádění další mechanizace a automatizace jednotlivých úkonů v rámci zpracovatelského procesu zmíněné zemědělské komodity. Prozatím si náklady na novou techniku financovanou z prostředků zmíněného státního dotačního programu na podporu a rozvoj domácího zemědělství vyžádaly 7,5 mld. MAD (v přepočtu 701,7 mil. EUR) směřující především do inovací a dalších vylepšení spojených s modernizací rafinerií cukru včetně zabudování nových technologií, které přispějí k navýšení kapacity rafinovaného cukru a optimalizaci celkových výnosů. Maroko v tomto ohledu poprvé překonalo hranici 1,65 mil. t. bílého (již rafinovaného, tedy nánosů zbaveného) cukru, čímž dokázalo uspokojit poptávku domácího trhu v celkové výši 1,2 mil. t. p.a..

Současné marocké plány počítají s navýšením výnosů cukru na 14 t. /ha po roce 2020. K tomu má mj. přispět počínaje r. 2015 zahájená kampaň zacílená na pokračující obdělání příhodné zemědělské půdy pro pěstování cukrové třtiny a cukrové řepy. K tomu určené nové zemědělské plochy byly zřízeny v lokalitách Gharb a Loukkos, kde existují dva marocké zpracovatelské závody. Poblíž těchto areálů se nyní nachází 5 000 ha nově osázené půdy, která dle nejoptimističtějších předpovědí napomůže překročit hranici 19 000 t./ha již v roce 2019 (v kontextu výše zmíněné národní sektorové strategie a posílení pokrytí národní spotřeby cukru z vlastních zdrojů v horizontu roku 2020). 

Maročané si také pohrávají s myšlenkou prohloubení přeshraniční spolupráce, mj. joint-venture(s) v zemích (nejen subsaharské) Afriky. Jedná se právě o ni, jelikož v současnosti její faktický nedostatek dosahuje 8 mil. t. cukru ročně. Samotné východní Africe se naléhavě nedostává 2,8 mil. t. cukru p.a. (toto číslo kontrastuje zejména v porovnání s reálnou dodávkou cukru ve výši 400 tis. t.). Zde existuje konkrétní příležitost pro zapojení českých firem díky Dohodě o spolupráci mezi marockým klíčovým bankovním domem Attijariwafa Bank a ČEB týkající se vzájemné spolupráce v zemích subsaharské Afriky podepsané během oficiální návštěvy ministra průmyslu a obchodu ČR Jana Mládka v Maroku ve dnech 6. – 9. 6. 2015.

V rámci česko-marocké bilaterální spolupráce existuje např. prostor pro předložení konkrétní české nabídky na výstavbu nového cukrovaru, potažmo konkrétní dodání kompletní technologie a dalšího technického vybavení pro tento druh zpracovatelského závodu - partnerem na marocké straně by byl marocký cukrovarnický gigant COSUMAR sídlící v Casablance.


Mgr. Jana Kostrounová, obchodní rada, Velvyslanectví ČR v Rabatu