Oproti sklizni během předcházejícího zemědělského roku, tj. 2015/16, se naopak o 35 tisíc tun (z 235 tisíc tun na stávajících 230 tisíc tun) snížila úroda cukrové řepy, což je primárně dáno úpravou pěstitelského terénu a plánovaným rozšířením dosavadních zemědělských ploch (ze 17 800 ha na aktuálních 19 970 ha) s cílem kýženého rozložení na větší otevřená prostranství, aby rostliny mohly lépe „dýchat“. Hlavním důvodem je stanovení průměrného počtu rostlin vysázených na 1 ha, díky čemuž již nyní takto vymezená část celkové kultivační plochy generuje v průměru 3 tuny zmíněné plodiny.

V celkovém kontextu marocké sklizně cukrové třtiny došlo k nárůstu na více než 1,6 milionu tun, což nyní představuje v průměru 89 tun / ha v porovnání s 86 tunami za zemědělský rok 2015/16.

V rámci česko-marocké spolupráce v oblasti cukrovarnictví se jeví jako velmi perspektivní sdílení českého know-how v rámci hygienického balení cukru, výroby přírodních sladidel, sypkých směsí pro následnou cukrářskou výrobu (v Maroku velmi rozšířenou) a balení s protihrudkovými látkami vhodnými zejména pro pekaře.

Na poli vědecké spolupráce a zemědělského výzkumu mohou být styčnými body badatelské projekty zacílené na klasifikaci barviv vznikajících při výrobě cukru, termigramimetrická metoda stanovení obsahu uhličitanu vápenatého v cukrovarnických látkách, laboratorní kontrola cukrovarnické výroby (včetně stanovení celkových redukujících cukrů v melase po provedení hydrolýzy), stanovení sacharózy v melase metodou dvojité polarizace, analýzy a strategie řízení procesu v modernizujícím se cukrovarnickém sektoru či použití odpadu pro následnou výrobu biohnojiv; dále např. studium původu, tvaru a umístění částic způsobujících zákal bílého cukru, případně katalytická konverze cukru na běžný benzin, naftu a ostatní uhlovodíky.

Maročané by rovněž rádi prohloubili své znalosti s cílem odstranit nejčastější pochybení při likvidaci plevelů u cukrové řepy a třtiny, důsledné potírání cyst háďátek řepných, likvidace vyběhlic a plevelných řep; zajímat by je mohla také elektrodialýza melas pro zvýšení výtěžnosti cukru, metody mapování struktury půdy, studium viskozity ve třtinových cukrovarech, zpracování extraktů.

V případě technického vybavení mohou být jednou z příležitostí dodávky výměníků tepla pro sypký materiál v cukrovarnickém průmyslu či nové technologie pro extrakci řepy. 

Do budoucna lze očekávat posílení významu pěstování biocukrovky a spuštění ekologických provozů mj. v kontextu udržitelného rozvoje a závěrů COP22 (Marrákeš, listopad 2016), z nichž Maročané aktuálně vycházejí při plánování nových sektorových strategií pro další dekádu.        

Cukr dnes představuje hlavní předmět zájmu u celkem 14 800 marockých zemědělských kooperativ a družstev. Obecně se také zvětšuje celková plocha, na níž jsou cukrová řepa a třtina pěstovány; mechanické orby je nyní využíváno na 14 570 ha, což představuje o 8 800 ha více než během zemědělského roku 2015/16. Příslibem dalšího optimismu je rovněž Národní zemědělský plán pro jednotlivé marocké regiony s cílem naplnění jeho jednotlivých cílů v horizontu roku 2020; v případě provincie Béni Mellal-Khouribga se však stanovená předsevzetí ve vztahu k cukrové třtině podařilo naplnit již v roce 2017. Výnosy z 1 ha cukrové třtiny v marockém případě aktuálně dosahují 30 tisíc MAD (pozn. v přepočtu 2 700 EUR, čímž se Maroko, dle oficiálních údajů domácího Ministerstva zemědělství, téměř vyrovnává evropskému standardu); cukrová řepa pak stále častěji nachází uplatnění jako krmivo u mléčných plemen skotu.

Celková produkce cukru pak během uplynulých pěti let rostla následovně: 113 tisíc tun (2013), 170 tisíc tun (2014), 187 400 tun (2015), 235 tisíc tun (2016). Během roku 2017 bylo prozatím dosaženo hranice 200 tisíc tun. Ke znatelnému posílení došlo rovněž u efektivity marockého pěstitelství ve vztahu k cukrové řepě i třtině, což se přímo odráží v poměru 1 tuna / ha. Z výchozích 63 tun / ha (2013) na následných 69 (2014), resp. 72 (2015) a 85 (2016). V současnosti se jedná o výše uvedených 89 tun / ha.

Mgr. Jana Kostrounová, obchodní rada, Velvyslanectví ČR v Rabatu