Maroko usiluje o zlepšení zdravotnické péče pro své občany mj. prostřednictvím dalších ohlášených investic do výstavby a vybavení státních nemocnic, mobilních jednotek pro venkovské oblasti, školení odborného personálu i dalšího budování domácího farmaceutického průmyslu. V případě sektoru marockého zdravotnictví se jedná o obor velmi perspektivní, nakloněný zájmu zahraničních investorů a případných dodavatelů zdravotnické techniky české provenience nevyjímaje.

Prvním vlaštovkou ohlášených změn na poli marockého zdravotnictví je nově zavedení mobilních zdravotnických jednotek do praxe. Celkem 36 000 Maročanů již využilo nástrojů pilotního projektu spolufinancovaného státní Nadací Muhammada V. pro občanskou solidaritu, který během ramadánu (pozn. zhruba od konce května do konce června) 2017 fungoval v několika tzv. vzdálených venkovských regionech, kde mají občané ztížený přístup ke zdravotnické péči. Marocké úřady, konkrétně Ministerstvo zdravotnictví společně s několika místními nevládními organizacemi, vyslalo do těchto částí země celkem několik desítek specialistů k odborným konzultacím v oboru oftalmologie, interní medicíny, gastroenterologie, pediatrie, kardiologie, dermatologie, endokrinologie, stomatologie a gynekologie. Zmíněný počin byl financován prostřednictvím mimořádné dotace ve výši 2 mil. MAD (v přepočtu 180 383 EUR) v rámci vládním kabinetem ohlášeného boje s cílem eliminovat počet sociálně vyloučených lokalit. Především venkovské oblasti, tzv. vzdálené venkovské regiony, jak je zvláštní strategie marocké vlády nazývá, totiž představují jeden z nejpalčivějších problémů místního zdravotnictví: konkrétně se jedná o chybějící infrastrukturu, personální nedostatek lékařů, nepostačující (leckdy velmi zastaralé a stávajícím medicínským standardům nevyhovující) technické vybavení či vysokou finanční spoluúčast pacienta při doplatcích na léky. Proti těmto neduhům marockého zdravotnictví se ve zcela novém rezortním dokumentu s vizí pro roky 2017-21, který schválila vláda, vymezuje šéf rezortu ministr El Houcine Louardi. Jako hlavní priority úřadu, v jehož čele stojí, definuje nákup nových přístrojů pro zdravotnická zařízení, navýšení počtu pojištěnců skrze vládní program RAMED (tj. zdravotní pojištění) a snazší přístup k léčivům.

Ministr Louardi v kýžený odklon od stávajícího neutěšeného stavu marockého zdravotnictví pevně věří a veřejnosti líčí další smělé plány: absolutní prioritu představuje zakoupení nových CT skenerů a magnetické rezonance do každé regionální nemocnice (pozn. v případě Maroka se jedná o 12 provincií). Šéf rezortu zdravotnictví zároveň argumentuje dosavadními úspěchy marocké vlády, které od svého nástupu do funkce dne 5. 4. 2017 již slavnostně inaugurovala 14 nových plně vybavených nemocnic a 100 urgentních příjmů.

Zmíněná vládní sektorová strategie ve vztahu ke zdravotnictví pro roky 2017-21 v souhrnu hovoří o výstavbě celkem 63 nových nemocnic, z toho 4 univerzitních s lůžkovou kapacitou 2 996; dalších 20 nemocnic v provinciích má disponovat 4 050 lůžky; 4 psychiatrické kliniky pak přispějí dalšími 760 lůžky. Zmíněný vládní dokument vypracovaný Louardiho rezortem zároveň počítá s vybudováním další 15 menších zdravotnických středisek v různých částech země, z nichž budou některá primárně zacílena na předporodní a poporodní péči, průběžné sledování nastávajících maminek i možné komplikace během samotného porodu. Dnes jsou veškeré obtíže rodiček z tzv. vzdálených venkovských regionů řešeny ad hoc (často však již velmi pozdě) transportem helikoptérou. V případě (ne)dostupnosti lékařské péče v Maroku obecně platí, že 11% zdejší populace dnes žije dále než 10 km od nejbližšího zdravotnického zařízení.

Marocká vláda nyní dokončuje plány spojené s chystanou výstavbou dalších 5 nových CHU: Tanger, Agadir, Rabat, Béni-Mellal a Laâyoune, čímž dojde k navýšení kapacity o dalších více než 3 200 lůžek v celkové investici 11 mld MAD (v přepočtu 999 milionů EUR).
 

Širší kontext současného marockého zdravotnictví

Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svých strategických dokumentech doporučuje jednotlivým zemím světa vynakládat na sektor zdravotnictví 12% financí ze státního rozpočtu; v Maroku se pro rok 2017 jedná o 5%, což v porovnání s rokem předcházejícím představuje nepatrný nárůst ve výši 0,1% na 14,3 mld MAD (v přepočtu 1,3 mld EUR) – z toho je plných 54% vynaloženo na mzdové náklady v rámci celého sektoru; zbytek putuje do nákupu nové zdravotnické techniky.

Přístup obyvatelstva ke zdravotní péči lze v případě Maroka hodnotit jako částečně obtížný: průměrný počet lékařských konzultací činí 0,6 na obyvatele ročně; na 1 000 obyvatel pak připadá 1,51 odborného lékařského personálu – cílem je dosažení stavu 4,45 na 1 000. Pro srovnání: v případě Tuniska se jedná o 2,7 konzultací pacienta s lékařem, ve Francii pak 6,4.

Dle zvláštní studie, kterou marocký ministr zdravotnictví El Houcine Louardi zadal ke zpracování, se v současnosti dostane k lékaři 60% těch, kdo by jeho pomoc skutečně potřebovali. V roce 2021 se má jednat již o 100% takových pacientů. Mírně se zvýšil počet hospitalizací na nynějších 61%, v případě konzultací se jedná o nárůst na dnešních 78% (2016).

Jednu z hlavních výzev marockého zdravotnictví představuje nárůst počtu diabetiků, který se během let 2010-16 zvýšil o 40% ze 460 000 (2010) na 650 000 (2016). Obdobný trend panuje také v případě pacientů léčících se s vysokým krevním tlakem – zde se jedná o ztrojnásobení jejich počtu ze 264 000 (2010) na 750 000 (2016); a totéž platí i pro selhání ledvin, konkrétně 6 000 nemocných (2011) vs. 9 300 (2016). Velmi dobře si naopak marocká medicína vede v oblasti transplantací orgánů, oboru, který zaznamenává raketový vzestup. Maročané dosud úspěšně transplantovali lidská srdce, 13x játra, 1 425x rohovku, 195x ledviny či 250x kostní dřeň.

Maroku se také daří stabilizovat svůj demografický růst, který se ustálil na 1,05% oproti 2,58% v roce 1960. Průměrná porodnost u žen činí 2,2. Prodloužil se věk dožití na průměrných 74,8. Úspěšně se daří bojovat s novorozeneckou úmrtností, která se v současnosti ustálila na 30,5 při počtu 1 000 narozených dětí (vs. 138 úmrtí novorozenců na tentýž počet v roce 1980). Optimistický stav panuje také v případě snižování úmrtí rodiček na dnešních 112 ze 100 000 porodů (oproti 359 úmrtím na tentýž počet v roce 1980). Celkem 25% marocké populace dnes (2016) trpí chronickými chorobami, v roce 2004 se jednalo o 14%. Nepřenositelné nemoci pak představují celkem 75% veškerých úmrtí v zemi.

 

Mgr. Jana Kostrounová, obchodní rada, Velvyslanectví ČR v Rabatu