Tolik očekávané deště po extrémně suchém zemědělském roku 2015/16 (viz naše separátní zpravodajství k tématu) skutečně přišly (meteorologické záznamy prvních čtyř měsíců tzv. dešťové sezóny dokládají o 12,9% vyšší srážkové úhrny v porovnání s průměrem). To by se mělo příznivě odrazit v úspěšné podzimní sklizni obilnin a zeleniny (a tedy v t.č. vysokých cenách tohoto zboží „první spotřeby“, tedy i snížení sociálního napětí ve společnosti). Předpokládané vyšší výnosy plodin pěstovaných v Maroku v r. 2017 rovněž (dle zveřejněného výhledu) významně napomohou uspokojení domácí poptávky a snížení závislosti země na dovozu ze zahraničí. Ten byl během roku 2016 výrazný a týkal se zejména dovozu pšenice a cukru, též běžných stolních olejů.

V oblasti vývozu zemědělských plodin je nepochybné, že díky dlouhodobé politice vysazování olivových hájů se Maroku, jako nyní čerstvě 5. světovému producentovi olivového oleje, podaří zvýšit i příliv žádaných deviz touto ceněnou komoditou. S ohledem na výše uvedené očekává HCP zvýšení zemědělského růstu o rekordních 11,1% (pozn. ovšem ve srovnání s uplynulým podprůměrným rokem).

Další publikované analýzy zaměřené na očekávané trendy ve vztahu k Maroku pro rok 2017 pracují s reálným růstem národní ekonomiky ve výši 3,7%, čímž mj. mírní „přílišný optimismus“ marocké centrální banky (Bank al-Maghrib) hovořící o 4,2%.

Několik málo analytiků upozorňuje na možný přehnaný optimismus výhledu pro rok 2017. Svůj názor opírají o to, že spoléhání se na výrazně lepší počasí se nemusí vyplatit. Pokud by došlo k opakování nedávného vážného stavu v podobě extrémního sucha, chybí zemi záložní zemědělský plán, zejména pro období po skončení marocké „zimy“ (s vyšší pravděpodobností výskytu srážek), tj. po březnu 2017. Současný vývoj jim dává částečně za pravdu byť druhým extrémem, když zemi zasahuje od ledna 2017 nebývalá zima a na části zemědělsky využívané půdy padá sníh. Místní odrůdy plodin, mechanizace a postupy nejsou na takové počasí masově uzpůsobeny.

Klíčovým sektorem, vedle zemědělství, i nadále zůstává domácí průmyslová výroba. Během roku 2016 zahraniční poptávka po zboží marocké provenience vzrostla o 2,2%. Jednoznačně se jedná o výsledek exportu osobních automobilů vyráběných na marockém území (středomořský Tanger a blízké okolí, jedná se o vozy značek Dacia, Nissan či Renault, díly pro automobilový průmysl vyvážené jako druhovýrobové ND na africké a nově i evropské trhy). Marocké straně však vadí až 40% podíl dovozu dílů na tato vozidla (odtud námět ZÚ uspořádat v blízké budoucnosti misi českých výrobců dílů pro automobilový průmysl, resp. delimitaci výroby, pro kterou se v ČR již nenalézá pracovní síla).

Nelze opominout tradiční vývoz fosfátů a jejich derivátů, hnojiv /viz poslední aktivita marockých výrobců hnojiv postavit v Etiopii závod na jejich výrobu s kapacitou pokrývající 100% spotřebu této země subsaharské Afriky/.

Pokud budou pozitivně využity v r. 2016 dovezené (v dosud rekordní výši 120 mld. MAD = cca 11,4 mld. Eur) nové výrobní prostředky do průmyslu, nepochybně napomohou dalšímu posílení tvorby HDP dynamicky se rozvíjejícím marockým průmyslem.

Ze vzájemného srovnání výsledků uplynulých dvanácti měsíců a výhledu marocké ekonomiky pro rok 2017 je patrná proměna zejména u očekávaného růstu HDP, z konečných 1,6% (2016) na predikovaných 3,6% (resp. 3,9%). Totožný trend také panuje u zemědělství (extrémní pokles celkových výnosů v roce 2016 o 11,5%). Maroko v roce 2016 rovněž zaznamenalo (v porovnání s periodou 2012-15) růst nezaměstnanosti na 9,9%; odhad pro 2017 počítá s jejím nepatrným snížením na 9,8%. Výrazněji v loňském roce stouply spotřebitelské ceny, konkrétně o 1,7%. Vzrostla také negativní obchodní bilance země, zvýšilo se i její zahraniční zadlužení. Největší investoři však nadále marocké ekonomice věří.

Mgr. Jana Kostrounová, obchodní rada, Velvyslanectví ČR v Rabatu