V celkovém souhrnu Maroko během roku 2016 dokázalo přilákat celkem 81 projektů financovaných skrze FDI, což představuje 12% v rámci všech realizovaných projektů na africké půdě. Celkový podíl veškerých investičních záměrů, které se v roce 2016 proměnily ve skutečnost, v marockém případě představuje navýšení o 9,5% v rámci meziročního srovnání let 2015 a 2016, přičemž hlavní oblastí zájmu jsou doprava, logistické služby a automobilový průmysl. Tato tři odvětví marockého národního hospodářství v současnosti společně představují třetinu všech nových projektů spuštěných na marockém území v roce 2016. Navzdory nárůstu objemu FDI však do marockého státního rozpočtu směřovalo 7% z celkové částky 94 mld. USD, které byly zahraničními firmami během téhož roku v Maroku proinvestovány. Tato skutečnost potvrzuje trend narůstajícího zájmu o marocký trh, nicméně samotná škála všech projektů, které spatřily světlo světa, je v konečném souhrnu menší než v případě dalších regionálních (v tomto případě afrických) ekonomik, např. Egypta, který přilákal zhruba stejný objem projektů zahraničních investorů, nicméně dokázal z této situace (s ohledem na příjmy z FDI do státního rozpočtu) lépe profitovat.

Z hlediska politické stability v Maroku nelze ve střednědobém výhledu očekávat zásadní změny, což mu v rámci MENA (a poměrně vrtkavé situaci v okolních zemích zejména v kontextu událostí tzv. arabského jara 2011) očima zahraničních investorů jednoznačně přidává na atraktivitě. Příslibem se jeví být i ozdravení marockých veřejných financí, zejména pak podpora soukromého podnikání ze strany státu. Nový vládní kabinet (u moci od dubna 2017) pak mj. s odvoláním na své programové prohlášení usiluje o konsolidaci veřejných financí, konkrétně se jedná o záměr snížit schodek státního rozpočtu pod 3% HDP do konce roku 2017.

Navzdory částečné nepřízni v podobě „domácího boje s veřejnými financemi“ však marocká vláda míří stále výše. V roce 2016 se Maroko stalo zmíněným premiantem na poli FDI v sektoru dopravy, logistických služeb, realit a automobilového průmyslu. Během téhož období také vyvezlo směrem do Evropy (a na další trhy v podobě tuniského, egyptského či tureckého) více než 310 tisíc osobních vozů, což v souhrnu představuje meziroční nárůst o 22,4%. Francouzský Renault, jeden z klíčových hráčů marocké automobilové výroby, která prokazatelně nabírá na obrátkách, zvýšil svou celkovou produkci o 18%, aby dokázal pokrýt celosvětovou poptávku po jeho vozech.

Marocký vládní kabinet pak pro roky 2014-20 počítá s tzv. Akceleračním plánem, jehož součástí je mj. záměr týkající se diversifikace FDI proudících do země. Jednu z hlavních ambicí nadále představuje pojetí Maroka jako brány do zemí subsaharské Afriky. Rozvoj tamější dopravní infrastruktury bezprostředně souvisí s uvedením průmyslové přístavu Tanger Med do plného operačního provozu, který je nově spojnicí pro dalších 170 světových přístavů. Tanger Med (včetně dokončeného Tanger Med II –  jedná se o jeden z patnácti největších přístavů na světě) rovněž představuje platformu pro rozvoj dalších oborů, např. turistického ruchu, automobilového průmyslu, zón volného obchodu, integrovaných průmyslových areálů či recyklace odpadů.              

Mnohé překážky však nadále zůstávají neodstraněny – týká se především akutního nedostatku vysoce kvalifikované pracovní síly a částečných byrokratických překážek. Největší výzvou, které však v současnosti marocká vláda čelí, je způsob přeměny nezměrného potenciálu, jenž Maroko skýtá, do trvale udržitelného ekonomického růstu země.


Mgr. Jana Kostrounová, obchodní rada, Velvyslanectví ČR v Rabatu