Vysychající vodní zdroje na marockém území: odsolování mořské vody a budování zavlažovacích systémů jako významná investiční příležitost.
09.08.2017 / 10:03 | Aktualizováno: 09.08.2017 / 10:14
Marocké přehrady a další uměle vybudované vodní nádrže v současné době nestačí pokrýt potřebu marockého zemědělství. Akutní nedostatek během horkého léta 2017 pociťují velkopodnikatelé ve zmíněném sektoru národního hospodářství i drobní chovatelé, kteří se obávají především úhynu svých zvířat v důsledku velmi teplého počasí a nedostatečného přísunu vody. Do popředí se nyní opětovně (s mírnou přestávkou od prvotních snah v roce 2008) dostávají plány na odsolování mořské vody i recyklaci tzv. šedé vody ze sprch, umyvadel, praček a technologických procesů s cílem jejího opětovného použití.
Dle příslušných marockých autorit v současnosti bezprostředně trpí nedostatkem pitné vody 37 větších marockých měst a 681 příměstských aglomerací, jejichž zásobování pitnou a užitkovou vodou je nyní mimořádně posíleno vysláním zvláštních cisteren. O zhoršení celkového stavu pitné vody v Maroku pak svědčí i tato čísla: na 1 obyvatele dnes připadá 750 m3 vody ročně; v roce 2000 se jednalo o 1 500 m3 vody ročně, roku 1980 o 2 500 m3. Celkem 1,3 milionu lidí (při souhrnné populaci země čítající 35 286 113 obyvatel) se pak v marockém případě nedostává přímého přístupu k vodnímu zdroji.
Maroko zejména během letních měsíců roku 2017 zaznamenává zvýšený počet protestů venkovského obyvatelstva z důvodu nedostatečného přístupu k pitné i užitkové vodě. Nejhorší situace nyní panuje na severu Maroka (region Tanger-Tetouan-al-Hoceima), lokalitách Zagora (jih země, průměrné letní teploty dosahují 45 stupňů Celsia) či Ouarzazate (jih země, průměrné letní teploty překonávají hranici 40 stupňů Celsia).
V roce 2016 bylo pro investiční záměry spojené s pitnou vodou vyčleněno 24,6 mil. MAD (tj. 2 183 903,504 EUR), což se promítlo do již dokončených čističek v lokalitách Oued Selouane a Bni Bouayach. Aktuální příležitost skýtá Targuist, v němž má vyrůst obdobné zařízení v ceně 850 tisíc MAD (tj. 75 460,080 EUR). Proti místním záplavám a sesuvům půdy má naopak pomoci zamýšlená úprava stávajících zavlažovacích systémů, jejich přesměrování včetně vystavění nových protizáplavových bariér, které mají chránit především velký průmyslový areál v Imzouren a Oued Nekkour – investice je odhadována na 3,5 mil. MAD (tj. 310 717,978 EUR). První část je již dokončena, následovat bude druhá – tendr určený domácím i zahraniční zájemcům je dosud otevřen. Mezi roky 2017-18 pak Maroko chystá další objemné investice ve výši 74,5 mil. MAD (tj. 6 613 854,107 EUR), resp. 13,5 mil. MAD (tj. 1 198 483,630 EUR) pro lokality Ait Youssef Ouaali, Imrabten či Snada.
Další významný investiční záměr představuje brzké zahájení prací na nové přehradě Oued Ghiss, jejíž stavba měla být dle původních plánů započata až v roce 2021, nicméně problémy spjaté se životním prostředí, zejména pak vodními zdroji, celou věc urychlily. Konstrukční práce si dle prvotních odhadů vyžádají 6 let a měly by dosáhnout 1,3 mld MAD (tj. 115 409 534,750 EUR). V bezprostřední blízkosti přehrady má mj. vyrůst nové odsolovací zařízení s celkovou kapacitou 16 000 m3, jejíž stavba bude stát 300 mil. MAD (tj. 26 632 969,558 EUR).
Nastítěné plány marocké vlády navazují na již započaté, dosud úspěšné snahy o posílení národní energetické soběstačnosti a orientaci na obnovitelné zdroje energie (mj. pokračující výstavba největšího solární komplex na světě v jihomarockém Ouarzazate). Největší potenciál pro zahraniční investice v současnosti představuje nejdůležitější marocký zemědělský region Souss Massa (se správním centrem Agadir), kde již funguje desanilizační zařízení v Chtouka. Díky dalším novým projektům spuštěným v červnu 2016 se již podařilo dokončit síť zavlažovacích systémů na celkové ploše 50 tisíc ha, což dle dostupných údajů vedlo k úspoře 144 mil. m3 vody potřebné k zalévání a obdělávání tamějšího pěstitelského areálu. Těžkosti zdejším zemědělcům činí zejména nestálé srážky v místě a poměrně časté teplotní výkyvy během zemědělského roku. Souss Massa však i nadále postrádá nejméně 271 milionů m3 vody pro závlahové hospodářství. Řešením tudíž může být odsolování mořské vody.
Maročané plánují využívat obou stávajících metod používaných v oboru, tj. „klasickou“ destilaci založenou na principu odpaření tekutiny, vzniku páry, kondenzačních jader tvořených pevnými částicemi ústících v krystalky soli pocházejících z pěny. Počítají rovněž s reverzní osmózou (pozn. užívána např. NASA pro kosmonauty, dále také v domácnostech, akvaristice, laboratořích, hydropomii – tj. pěstování rostlin bez půdy v živném roztoku; gastronomii, strojírenství, elektroerozivním obrábění, laserovém dělení materiálu, čistění technologických vod – zkrátka při potřebě ultračisté vody), tedy prakticky v současnosti nejlepší využívanou filtrační technologií pro čištění a výrobu balených vod, odstraňování široké škály cizorodých látek, jelikož umožňuje naprosto eliminovat částice malé jako jednotlivé ionty.
Expanze četných marockých plánů spojených s vodními zdroji pak přímo vychází z vládní strategie zacílené na tento sektor pro roky 2016-22 formou PPP v celkovém objemu 50 mld MAD (tj. 4 438 828 259,621 EUR), z toho 6 mld MAD (tj. 532 659 391,155 EUR) pouze na pitnou vodu.
Kromě případného zapojení do projektů zacílených na využití odpadních vod, budování zavlažovacích systémů či odsolování mořské vody se mohou české podnikatelské subjekty v případě marockého zemědělství také zapojit do expandujícího odvětví potravinářského průmyslu se zaměřením na minerální vody. Nové závody místního významného hráče Al Karama spadajícího pod gigant Ynna Holding mají vyrůst např. v Kenitra vzdálené cca 40 km od Rabatu či Immouzzer ležícím 60 km severovýchodně od Agadiru. Zmíněná Al Karama představuje kredibilního partnera pro případnou spolupráci, v současnosti disponuje zhruba 7% podílem na domácím trhu s marockou balenou vodou; nejúspěšnější jsou její značky Ain Soltane či Amane Souss.
Mgr. Jana Kostrounová, obchodní rada, Velvyslanectví ČR v Rabatu