Domácnostem na Západním břehu Jordánu bude v letošním roce chybět 45 mil. m³ vody, jejich potřeby přitom narůstají o 2-3 % ročně. Potřeby palestinských zemědělců převyšují reálné zásobování vodou více než dvojnásobně, s negativními dopady na zemědělskou produkci. Funkční systém recyklace vody by přitom mohl výrazně pomoci vyřešení nedostatku vody pro zavlažování. Podstatná část rozvojových projektů, které mají pomoci situaci řešit, se proto zaměřuje právě tímto směrem. Palestinský vodní úřad představil v oblasti zpracování odpadních vod 20 prioritních projektů pro období 2020 až 2025 v ceně více než 360 mil. USD, dalších 30 projektů za více než 160 mil. USD se pak zaměřuje na zásobování vodou. Na financování se mají podílet zahraniční donoři a mezinárodní finanční instituce.

Z 96 mil. m³ odpadních vod vyprodukovaných každoročně na Západním břehu je pouze 11 mil. m³ zpracováno v některé z osmi aktuálně operujících čistíren odpadních vod, z nichž nejnovější byla dokončena teprve letos v únoru v Salfitu. Zbylých téměř 90 % odpadních vod končí v údolních tocích, z nichž část následně prochází čištěním na izraelské straně hranice. Tato praxe stojí Palestinskou národní správu 30 až 40 mil. EUR ročně, nehledě na hrozbu kontaminace vodních zdrojů a další negativní důsledky pro životní prostředí. Vzhledem k chybějící infrastruktuře končí v současné době bez využití i podstatná část vyčištěné vody, kterou by přitom bylo možné použít pro zavlažování, jako je běžnou praxí v sousedním Izraeli.

Palestinský vodní úřad proto plánuje výstavbu dalších čistíren odpadních vod, které by měly postupně pokrýt celé území Palestiny. V různých fázích od plánů až po blížící se dokončení je na Západním břehu Jordánu aktuálně pět takovýchto projektů. Nejdále je v tomto ohledu čistírna v Hebronu v ceně 42 mil. USD, financovaná francouzskou rozvojovou agenturou AFD společně s EU, Světovou bankou a Evropskou investiční bankou. Stavba je dokončena ze 70 % a měla by být uvedena do provozu ještě letos. Čistírna bude sloužit potřebám 250 tis. osob v hebronském guvernorátu a částečně také místní průmyslové zóně, přičemž největším průmyslovým znečištěním jsou kaly ze zpracování kamene – nejdůležitějšího palestinského vývozního artiklu. Dalšími připravovanými projekty jsou čistírna v Náblusu o kapacitě 23 tis. m³ denně, která má doplnit druhou, již fungující čistírnu v této oblasti, dále v Ramalláhu o kapacitě 8 tis. m³ denně, čistírna v Tulkarmu s plánovanou kapacitou 25 tis. m³ denně, která teprve nedávno získala povolení ze strany izraelských úřadů nutné pro výstavbu na území C Západního břehu Jordánu, a menší čistírna pro průmyslovou zónu v Dženínu.

Zapojení českých firem by bylo možné především ve spolupráci se soukromým sektorem, který se na výstavbě infrastruktury podílí nebo ji bude po dokončení využívat. Možnosti se nabízejí např. v oblasti zpracování odpadních vod z kamenného průmyslu, které není možné poslat do čistírny přímo, v oblasti energetiky (napojení vodní infrastruktury na obnovitelné zdroje energie), v oblasti infrastruktury pro zavlažování nebo v oblasti dodávek technologií.