česky  english 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Dáša Kneřová
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Dialogy Václava Havla v Bruselu vedly k zamyšlení nad stavem společnosti

Jako již tradičně i letos na podzim se v Bruselu konal debatní večer věnovaný intelektuálnímu a politickému odkazu Václava Havla a jeho přemýšlení o Evropě. Letošní ročník s názvem „Strengthening Democracy in the EU Neighbourhood: Integration as an Effective Leverage?“ se uskutečnil v úterý 27. listopadu 2018 v budově Zastoupení hl. m. Prahy při EU. Akci spolupořádaly Velvyslanectví ČR v Bruselu, Stálé zastoupení při EU, České centrum Brusel, Zastoupení hl. m. Prahy v Bruselu a Knihovna Václava Havla. Evropské dialogy Václava Havla, které každoročně přilákají do Bruselu množství významných, erudovaných osobností různých profesí, se v minulých letech konaly např. i v Evropském parlamentu či v paláci krásných umění BOZAR. V letošním roce událost hostilo ve své reprezentativní budově poblíž Evropské komise Zastoupení hl. m. Prahy při EU. Hlavní řečníky i přítomné hosty v úvodu přivítali velvyslanec České republiky v Bruselu Jaroslav Kurfürst, velvyslanec ČR při EU Jakub Dürr a za Evropský parlament poslanec Pavel Svoboda, který spolu s komisařkou Věrou Jourovou udělil dialogům záštitu.

Téma letošního ročníku Evropských dialogů Václava Havla znělo: „Posilování demokracie v sousedství EU: Integrace jako účinná pobídka?“. Ve svém krátkém uvítacím vystoupení velvyslanec Jaroslav Kurfürst uvedl: „Jak můžeme vidět v případě Ukrajiny, sousedství Evropské unie je pod geopolitickým tlakem ze strany Ruska. Informační a psychologické operace s cílem diskreditovat liberální demokracii spolu s EU a NATO lze zaznamenat prakticky ve všech zemích regionu. Věřím, že diskuse v rámci letošního ročníku Dialogů přispěje k nalézání praktických kroků a strategií k udržení atraktivity vize sjednocené a mírové Evropy a hodnot liberální demokracie v sousedství EU.“


Diskusi moderoval výkonný ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, který na úvod zdůraznil i současné hlavní výzvy pro Evropskou unii, jako např. migrační krizi, následky finanční, resp. hospodářské krize či odchod Spojeného království, jimiž se zabývali pozvaní řečníci, a otevřel tím letošní Dialogy. Ty byly rozděleny do dvou panelových diskuzí, jejichž cílem bylo jako každý rok svým zaměřením vyzdvihnout různé aspekty myšlenek Václava Havla. První debata se proto týkala tématu odkazujícímu k transformační moci EU a její slábnoucí měkké síle. Panelisté se věnovali zejména otázce stability, bezpečnosti a prosperity coby hlavním benefitům vyplývajícím z členství v EU.


Na úvod prvního panelu vystoupila eurokomisařka Věra Jourová, která vyjádřila přesvědčení, že EU je nadále atraktivním společenstvím. Tato atraktivita má však i druhou stránku, kdy v řadě zemí dochází odlivu talentovaných lidí, což se negativně projevuje v nových členských zemích i kandidátských státech. K tomuto tématu uvedl litevský europoslanec Petras Auštrevičius, že možnost volně cestovat v rámci Schengenského prostoru a vyměňovat si tak různé zkušenosti je z historického hlediska v rámci Evropy přirozené. David J. Kramer z Florida International University ve svých promluvách obhajoval zejména prospěšnost většího otevření vzájemných vztahů EU-USA, ředitel bruselské kanceláře think-tanku Fondation Robert Schuman Eric Maurice pak hovořil o nebezpečí zneužívání sociálních sítí k extrémistickým výpadům, zvlášť v souvislosti s nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu.

Druhý panel se tematicky zaměřil na unijní partnerství se státy západního Balkánu. Rozdíly v jejich vnímání Evropské unie coby následováníhodného vzoru přiblížil ve svém úvodním komentáři zastupující ředitel a šéfredaktor rádia Svobodná Evropa Nenad Pejic. Spolu s tím zmínil, že je potřeba přijmout odpovědnost a pomoci společnostem na Západním Balkáně rozvíjet vztahy s EU. Ředitel European Endowment For Democracy Jerzy Pomianowski se následně spolu s ředitelem humanitární organizace Člověk v tísni Šimonem Pánkem věnovali otázce, jíž v úvodu nastínil Jaroslav Kurfürst, týkající se vlivu Ruska i dalších významných hráčů na Balkáně. Šimon Pánek upozorňoval na praktické problémy obyčejných lidí, kteří jsou zranitelní vůči slibům populistů. Uvedl, že každý, kdo vnímá důležitost liberální demokracie, by se měl snažit vysvětlovat reálný kontext současného světa. Starý, jednodušší svět, jehož návrat slibují populisté, se již nenavrátí. Lidé se nicméně musí učit, jak kontrolovat mocné, aby zabraňovali situaci, kdy mocní budou kontrolovat je. Letošní Evropské dialogy tak byly zakončeny myšlenkami blízkými odkazu Václava Havla.

Autor článku: David Broul, stážista Velvyslanectví ČR v Bruselu

 

Podívejte se na program konference a také do fotogalerie.

 

přílohy

Program konference 1 MB PDF (Acrobat dokument) 29.11.2018