Operace Dynamo spočívala v záchraně většiny vyslaného britského expedičního sboru (BEF-British Expeditionary  Forces) v okamžiku, kdy došlo k roztržení společné fronty  západních spojenců (Francie, Anglie, Belgie a Holandska) při německém útoku v květnu 1940 na státy západní Evropy.  Německo se překvapujícím útokem  zmocnilo řady strategických bodů obrany Spojenců, např. nejlépe vybavené belgické pevnosti Eben Emael a celou zkázu Spojenců dokonalo překvapivým tankovým útokem přes Ardeny dosud považovanými na neprůchodné tankovými silami. Tento útok Spojence rozdělil: na jihu zůstala největší síla Francouzů a severní část tvořily hlavně britské expediční síly  s částí Francouzů a Belgičanů.

Demoralizace spojeneckých armád, vytvářená překvapivými tankovými útoky a útoky střemhlavých bombardérů Stuka se sirénami na podvozkových nohách, dosáhla vrcholu. Britové a spojenci zvolna ustupovali před postupujícími německými obrněnými jednotkami k jedinému ještě volnému přístavu Dunkerque s minimální nadějí na záchranu cca 350 tisíc spojeneckých vojáků. Stal se však nepochopitelný zázrak. Dne 24. května 1940 se německé jednotky zastavily několik kilometrů od Dunkerque na přímý Hitlerův rozkaz. Němečtí velitelé bombardovali svá velitelství žádostmi o další pokračování útoku, protože si byli vědomi, že stačí málo a celý BEF spadne do německého náručí.

Britská strana využila neočekávaného přerušení bojů k provedení unikátní operace Dynamo a během několika dnů zachránila 338 tisíc spojeneckých vojáků s pomocí 860 plavidel od velikosti torpédoborců až po malé výletní jachty. I za cenu toho, že na pobřeží zůstala všechna těžká výzbroj, tisíce nákladních aut a jiných dopravních prostředků, tuny zásob a dokonce i osobní zbraně některých evakuovaných vojáků. Právem je tato operace také označována jako Dunkerský zázrak, i když britský ministerský předseda Winston Churchill později prohlásil, že evakuacemi se války nevyhrávají.

Ulice pojmenovaná po českém osvoboditeli

Na počest této záchranné operace se konají v Dunkerque pravidelné oslavy. V tu dobu se celé město vyzdobí spoustou spojeneckých vlajek, kde nechybí ani československé, respektive české vlajky, i když se Československo na této operaci přímo nepodílelo. České vlajky jsou spíše symbolem osvobození města v květnu 1945 Čs. samostatnou obrněnou brigádou.

Letošní rok byl významný tím, že se slavilo 70.výročí této operace, a proto tam nemohli pracovníci Stálého zastoupení ČR při EU chybět. Už jenom proto, že tyto oslavy symbolizují spojenectví a pevnost evropských národů v rámci EU a NATO. Po tradičním kladení věnců u spojeneckého památníku na pobřeží za účasti vybraných francouzských, britských a belgických jednotek a politiků, pokračovaly oslavy slavnostním pochodem těchto jednotek a veteránů městem. Pochodu se dokonce účastnilo několik přímých účastníků operace Dynamo, kterým je dnes kolem 90 let.

Českou stranu zastupovali zejména členové Československé obce legionářské, zástupci města Liberce a představitelé zastupitelského úřadu v Paříži v čele s velvyslancem. Nechyběla ani malá česká jednotka v dobových uniformách. Oslavy nebyly soustředěny pouze na sobotu 29. května , ale již ve čtvrtek 27. května přijelo z Ramsgate do Dunkerque na 50 malých lodí doprovázených britskými válečnými loděmi. V neděli byla jedna z ulic Dunkerque pojmenována po generálovi Aloisovi Liškovi, který byl velitelem  Čs. samostatné obrněné brigády a osvobodil Dunkerque.

Posílená Británie

Operace Dynamo je některými vojenskými historiky označována jako jedna z nejvýznamnějších vojenských operací 2. světové války. Pokud bychom chtěli s tímto tvrzením polemizovat, měli bychom se ponořit do oblasti „co by, kdyby“. Kdyby padl do zajetí celý expediční sbor, asi by Británie uzavřela s Německem separátní mír, pak by nebyl německý průmysl devastován britskými nálety, pak by možná do Sovětského svazu přes Británii nedocházely dodávky cenného spojeneckého válečného materiálu , pak by možná nechybělo Němcům několik posledních divizí před Moskvou či Stalingradem... Bitvy a války se ale nevyhrávají pomocí „co by, kdyby“.

Naopak záchrana BEF znamenala posílení Británie před případnou invazí, pomohla uskutečnit některé operace v severní Africe a zvedla sebevědomí celé země. Na celý další vývoj války pak měla vliv výměna osoby na pozici britského ministerského předsedy, kterým se stal bojovný  Churchill. To, že je situace vážná, popsal Churchill již ve svém úvodním projevu k národu, kde mohl nabídnout jen „slzy, krev a pot“. A  vůli k odporu pak definoval  v jednom ze svých dalších projevů: „Budeme bránit svůj ostrov za každou cenu, budeme bojovat na pobřeží, budeme bojovat v přístavech, budeme bojovat na polích a na ulicích, budeme bojovat na horách; nikdy se nevzdáme“. Od účastníků tohoto projevu v rozhlasovém studiu se  traduje historka, že si poté zakryl rukou mikrofon a prohlásil: „A budeme je mlátit lahvemi od piva, protože nic jiného nemáme.“

Text a foto: Petr Kos

Více informací o operaci Dynamo lze získat např. v knize uznávaného britského vojenského historika Liddella Harta „Dějiny druhé světové války“. Méně formálním způsobem popisuje tyto události film Víkend na Zuydcoote natočený podle stejnojmenné knížky.