Debata reflektovala historicky největší rozšíření EU z r. 2004 z pohledu zemí V-4 a zároveň nabídla výhled do budoucnosti těchto zemí v rámci Unie. Hlavní projevy patřily státní tajemnici pro evropské záležitosti  Mileně Hrdinkové a velvyslanci a stálému představiteli ČR při EU Jakubovi Dürrovi. Panelisty večera byli ředitel think-tanku EUROPEUM Vladimír Bartovic, vědecká pracovnice GLOBSEC Slovensko Orsolya Raczová, Sándor Gyula Nagy, náměstek ředitele pro výzkum v maďarském Institutu pro zahraniční záležitosti a obchod, a Jakub Groszowski, ředitel odboru pro střední Evropu v polském Centru pro východní studia.
 
V úvodním projevu hovořila Milena Hrdinková o vnímání EU občany ČR. V tomto kontextu apelovala na pracovníky evropských institucí, aby se zasadili o vytváření pozitivnějšího obrazu EU v České republice. Milena Hrdinková se vymezila proti rétorice, která hovoří o tzv. „zlém Bruselu“, a zdůraznila roli a význam členských států v rozhodovacích procesech Evropské unie. Velvyslanec Jakub Dürr připomněl posluchačům několik významných evropských výročí, a vyzdvihl zejm. 30. výročí listopadu 1989 a jeho mezinárodní kontext, který umožnil zásadní transformaci ve střední a východní Evropě. Zdůraznil také specifickou dynamiku, kterou dal zemím V-4 rok 2004. Podobná naděje by podle slov velvyslance Dürra neměla být upírána ani zemím západního Balkánu usilujícím o členství v EU.
 
Po úvodních projevech setkání pokračovalo panelovou diskusí s odborníky ze zemí Visegrádské čtyřky. Vladimír Bartovic označil rozšíření EU za politický a ekonomický úspěch nejen pro země V-4, ale i pro EU jako celek. Orsolya Raczová označila význam otevřených hranic za jeden z klíčových přínosů členství v EU, spolu s příležitostmi v oblasti vzdělání, jako je např. program Erasmus. Sándor Gyula Nagy zahájil svůj projev tím, že prohlásil, že rozšíření EU přineslo ve střední a východní Evropě mnoho pozitivních aspektů, což podtrhují možnosti studentů studovat a žít v zahraničí. Jakub Groszkowski vyzdvihl význam jednotného vnitřního trhu EU. Tím došlo k posílení mezinárodního obchodu ČR i dalších zemí střední a východní Evropy.
 
Následná diskuse se zabývala širokým spektrem témat od možných doporučení, především českým politikům a veřejnému sektoru, pokud jde o zúročení možných přínosů EU pro země V-4, až po velmi specifické otázky, jakou je např. minimální evropská mzda.
 
V závěru večera se panelisté věnovali prioritám zemí  V-4 i EU jako celku v nadcházejících 15-ti letech. Mezi ně zařadili např. řešení problému dvojí kvality, inovace a digitalizaci, nebo rozšiřování EU o země západního Balkánu.