Legislativní proces v EU a možnost aktivního zapojení podnikatelů

Smlouva o Fungování Evropské Unie (dále také „SFEU“) rozdělila pravomoce mezi EU a členské státy na výlučné (pouze EU má pravomoc tvořit legislativní předpisy), sdílené (EU sdílí pravomoc tvořit legislativní předpisy s členskými státy, zjednodušeně – členské státy vykonávají pravomoce v rozsahu, v jakém je nevykonává EU) a podpůrné/ koordinační/ doplňkové (EU pouze podporuje činnost členských států).

Primární právo EU tvoří zakládající smlouvy a smluvy o přistoupení nových členských států. Na základě pravomocí stanovených v primárním právu jsou přijímány legislativní akty, tj. akty sekundárního práva přijímané řádným nebo zvláštním legislativním postupem (směrnice, nařízení  a rozhodnutí).

Řádný legislativní postup (čl. 294 SFEU)

Tento legislativní postup se po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost používá ve většině oblastí, ve kterých EU přijímá sekundární akty. Návrh legislativního aktu, který je připraven Evropskou komisí, je postoupen k přijetí Radě a Evropskému parlamentu. Evropský parlament a Rada mají rovné postavení, tzn. že se musí na konečném znění předpisu shodnout.

Podrobný popis průběhu řádného legislativního procesu:

Zvláštní legislativní postup (čl. 289 odst. 2 SFEU)

Tento postup se používá jen ve zvláštních případech přímo stanovených Smlouvami. Nařízení, směrnice nebo rozhodnutí jsou přijímány Evropským parlamentem za účasti Rady nebo Radou za účasti Evropského parlamentu.

---