Finanční trh Evropské unie bude od příštího roku podléhat dohledu nových evropských orgánů. Stane se tak na základě přelomového návrhu, který v úterý 7. září 2010 schválili v Bruselu unijní ministři financí.

Důsledná prevence má především zabránit opakování otřesů, jakých jsme byli svědky během finanční krize. Takzvaná Evropská rada pro systémová rizika bude sledovat, kde hrozí největší nebezpečí pro stabilitu finančního systému jako celku. Tři nové dohledové agentury pro oblast bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálových trhů  se budou soustředit na situaci v jednotlivých finančních skupinách a koordinovat postup národních dohledových orgánů vůči nim. Právě tento bod byl pro ČR citlivý – přenášení kompetencí na evropskou úroveň by nikdy nemělo probíhat bez současného přechodu odpovědnosti za stabilitu finančního trhu v členském státě. Záruky obsažené v návrhu byly však vyhodnoceny jako dostatečné

Evropská unie se vedle prevence problémů chce zaměříit také na jejich efektivní řešení. Proto ministři na Radě pro hospodářské a finanční záležitosti (Ecofin) diskutovali principy nového systému, který má zajistit, aby náklady za úpadek finanční instituce v budoucnu nedopadly pouze na bedra daňových poplatníků. Jeho součástí má být síť národních fondů, do kterých by banky každoročně přispívaly. Zatím nejsou jasné mnohé detaily systému. Panuje shoda, že prostředky z fondu by v žádném případě neměly sloužit k udržování nefunkčních institucí při životě, ale pouze k úhradě nákladů spojených s úpadkem finanční instituce, pokud by k němu došlo.

Takový fond již funguje od roku 2008 ve Švédsku. Během 15 let v něm mají být soustředěny prostředky ve výši 2,5% HDP. I jiné státy, jako například Velká Británie, zavedly bankám povinnost odvádět zvláštní příspěvek. Avšak prostředky takto získané nejsou soustředěny ve zvláštním fondu, ale směřují do státního rozpočtu. Proto zatím není vůbec jasné, zda se státy dokáží na zřizování fondů dohodnout.

Určité obavy jsou spojeny i se zavedením příspěvků do zmíněných fondů. Jednalo by se o novou zátěž pro banky. Ta by mohla přinést zdražení bankovních služeb nebo snížení nabídky bankovních úvěrů, které jsou potřebné pro oživení ekonomiky. Proto si Česká republika již v červnu 2010 na summitu šéfů států a vlád vyjednala právo nové daně nebo odvody bank nezavést.

Vedle bankovní daně ministři diskutovali i možné zavedení daně z finančních transakcí. Jedná se o koncept, se kterým přišel v sedmdesátých letech 20. století ekonom James Tobin. Jejím smyslem má být omezit škodlivé spekulativní transakce. Nově by daň měla dopadat nejen na obchodování s národními měnami, ale také na transakce s akciemi, dluhopisy a jinými cennými papíry. Se zavedením této daně je spojena především obava, že by se obchodování mohlo přesunout do zemí, které tuto daň nezavedou. Proto je nezbytné, aby se našla shoda na globální úrovni. Představitelé zemí Evropské unie se proto budou snažit přesvědčit ostatní lídry na dalším setkání G20.

Jaký bude výsledek jednání se dozvíme v budoucnu. V každém případě potřebu změny finančního systému poslední ekonomická  krize jasně ukázala.

Českou delegaci vedl na jednání Rady Ecofin ministr financí Miroslav Kalousek.

Další informace:

• Jak na krizi? (Stálé zastoupení ČR při EU)

_{Foto: Rada EU}