Před více než dvěma lety upadla světová ekonomika do jednoho z největších období finanční nestability, jehož dopady dnes cítí každý. Většina ekonomů se shodne, že tuto situaci způsobilo zejména nezodpovědné půjčování bank a jejich nepřipravenost absorbovat ztráty, které tímto vznikaly.

Riziko opakovánítohoto scénáře, jehož důsledky nesou především daňoví poplatníci, by měla do budoucnosti omezit nová pravidla Evropské unie upravující požadavky kapitálu, likvidity a řízení pro banky a vybrané obchodníky s cennými papíry, označovaná jako CRD IV. Jde o soubor pravidel, který do evropské legislativy převádí dohodu Basilejského výboru pro bankovní dohled (tzv. Basel III). Evropská komise návrh předložila 20. července 2011 a v současné době jej intenzivně projednávají členské státy EU a europoslanci.

Basel III přitom nepředstavuje nic menšího než jeden z nejambicióznějších světových  projektů  v oblasti regulace bankovního sektoru, který kdy spatřil světlo světa, neboť dopadne na 53 % všech bankovní aktiv na světě a v podstatě veškeré evropské banky. Basel III má za cíl snížit riziko propuknutí další finanční krize o 30 až 90 procent, což je velmi významné nejen z toho důvodu, že poslední krize zvrátila výsledky ekonomického růstu za posledních tři až sedm let. Z dlouhodobého hlediska by měl tento návrh přinést navíc 3,5 % tolik potřebného růstu HDP.

Hlavním účelem bank je hospodařit s penězi, které do nich střadatelé vkládají, a to například formou poskytování úvěrů občanům a firmám. Vzhledem k tomu, že u každé poskytnuté půjčky existuje riziko nesplacení (stejně tak jako u každé jiné investice učiněné bankou), je u bank regulováno, kolik peněz mohou na základě svých vkladů půjčit, resp. jaké další obchody a v jakém objemu mohou učinit. Zohledňuje se přitom rizikovost jednotlivých půjček a dalších transakcí prováděných bankou. Protože některé banky hospodařily se svěřenými penězi nezodpovědně, je nutné nastavit bankám přísnější podmínky pro jejich činnost, které mají zajistit jejich úspěšné finanční řízení.

Evropská unie chce skrze návrh označovaný jako CRD IV zajistit, aby měly banky dostatečný kapitál na absorbování ztrát, přiměřenou míru zadluženosti a efektivnější řízení. Banky si také budou muset vytvářet kapitálový polštář v dobách ekonomického růstu, aby mohly financovat svoje ztráty v období nepříznivého hospodářského vývoje a nemusely být sanovány z peněz daňových poplatníků. Odolnějšímu bankovnímu sektoru má rovněž napomoci připravovaný rámec pro krizové řízení, jehož návrh se v současné době připravuje a který se s CRD IV doplňuje.

Zájemci o úvěry by měli mít stále stejnou možnost pro získání peněz od bank, protože banky nebudou muset v dobách poklesu snižovat objem úvěrů. V neposlední řadě budou z návrhu profitovat i samotné banky, protože bude nastoleno jednotné konkurenční prostředí ve všech členských státech EU. Kritici naopak poukazují na to, že nové nařízení bude banky do roku 2019, kdy má nabýt postupně od roku 2013 plné účinnosti, stát sto miliard euro. Navíc je v současné nestabilní situaci těžší pro banky navýšit svůj kapitál. Implementace CRD IV by ale měla do budoucna riziko vzniku nestabilní situace v bankovním sektoru výrazně snížit.

Další informace:

• CRD IV – návrhy EK a související dokumenty

_{Foto: Rada EU - Fotolia}