česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

PRACOVNÍ SKUPINA (TASK FORCE) pro správu ekonomických záležitostí předsedy Evropské rady Hermana van Rompuye

V posledním období se hospodářská a měnová unie potýká s vážnými problémy. Ty začaly na podzim roku 2009 revizemi řeckých statistických údajů o stavu veřejných financí.

Řecko kvůli klesající důvěře finančních trhů mělo stále větší potíže s financováním svého dluhu, což vedlo k podstatnému snížení ratingového hodnocení země a následně k pomoci od států EU a MMF v celkové výši 110 mld. euro. Brzy se projevily obavy trhů z možných potíží dalších zemí (Španělsko, Portugalsko, Irsko), na něž zareagovala EU v květnu vytvořením bezprecedentního nástroje tzv. evropského stabilizačního mechanismu pro zachování finanční stability ve výši 500 mld. euro. Z této krizové situace, která ohrožuje stabilitu celé eurozóny a potažmo EU, jednoznačně plyne nutnost vyřešit některé zásadní otázky ohledně správy ekonomických záležitostí.

Řešením se zabývala zvláštní pracovní skupina – tzv. Task Force – složená z ministrů financí členských zemí a vedená předsedou Evropské rady Hermanem van Rompuyem. Jeho úkolem bylo dle zadání členských států EU ze summitu v březnu 2010 představit do konce roku opatření nutná ke zdokonalení rámce pro řešení krizí a dosažení lepší rozpočtové disciplíny, včetně prozkoumání všech možností k posílení legislativy.

Celkem proběhlo šest zasedání skupiny: 21. května 2010, 7. června 2010, 12. července 2010, 6. září 2010, 27. září 2010 a 18. října 2010. První dvě jednání vycházela ze sdělení EK k posílení koordinace hospodářské politiky z 12. května 2010, hlavním podkladem dalších jednání pak bylo navazující sdělení EK o prohloubení kooordinace hospodářské politiky pro stabilitu, růst a zaměstnanost z 30. června 2010.

Ministři se zaměřili na dosažení pěti hlavních cílů:

  1. posílení rozpočtové disciplíny prostřednictvím lepšího Paktu stability a růstu (SGP);
  2. snížení rozdílů v konkurenceschopnosti mezi jednotlivými zeměmi s důrazem na země eurozóny za účelem dosažení vyrovnanějšího ekonomického vývoje;
  3. důkladnější koordinace hospodářské politiky – Evropský semestr;
  4. zavedení efektivního mechanismu pro řešení krizí; a
  5. posílením správy ekonomických záležitostí v institucionálním smyslu.

SGP má být posílen využitím sankcí v dřívějších fázích procedury nadměrného deficitu (EDP) a větším důrazem na kritérium veřejného dluhu. Zavedení sankcí v dřívějších fázích EDP umožní potrestání ještě před samotným prolomením 3% hranice deficitu, například při nerespektování varování nebo při prudkém nárůstu dluhu. Sankce budou mít finanční i nefinanční povahu a dotknou se i rozpočtu EU. Dluhovému  kritériu bude věnována větší pozornost jak při definování rozpočtových cílů, tak při EDP.

Nevyrovnanost v konkurenceschopnosti je problémem především v eurozóně. Zatímco u některých zemích díky mzdové umírněnosti a vyšší produktivitě konkurenceschopnost roste, jiné země vykazují deficity běžného účtu platební bilance a jejich konkurenceschopnost klesá. Navíc některé země přes značný růst a zdánlivě zdravé veřejné finance před krizí začaly mít nyní díky nezdravým fundamentům a skrytým nerovnováhám včetně dluhu soukromého sektoru potíže s opačným trendem. V eurozóně nelze devalvovat měnu a společná měna na některé země zapůsobila jako „prášek na spaní“.

Dohled nad konkurenceschopností bude stát na třech pilířích:

  1. mechanismu včasného varování založeném na klíčových indikátorech,
  2. hloubkovém hodnocení situace v případě překročení určité úrovně u indikátorů,
  3. v případě nutnosti udělení doporučení v rámci procedury nadměrné nerovnováhy.   

Důkladnější koordinace - Evropský semestr: Na jaře každého roku v počátku národních rozpočtových procedur, budou prezentovány rozpočtové plány jednotlivých zemí a proběhne diskuse o hlavních rysech plánovaných rozpočtů. Načasování debaty umožní jednotlivým ministrům případně ještě upravit plány před předložením národnímu parlamentu. Semestr bude spuštěn již v roce 2011 a umožní lepší koordinaci rozpočtových a makroekonomických politik.

Mechanismus pro řešení krizí je dočasně vyřešen zavedením Evropského nástroje finanční stability (EFSF) a Evropského mechanismu finanční stability (EFSM), které budou fungovat do roku 2013. Práce na trvalém mechanismu budou dále pokračovat. Otázkou se zabývala říjnová Evropská rada, která pověřila předsedu van Rompuye konzultovat s členskými státy možnost omezené změny Smlouvy, která by zavedení mechanismu umožnila.

Posílení institucí na národní i komunitární úrovni přispěje k lepší správě ekonomických záležitostí. Task Force doporučuje na národní úrovni zavedení nezávislých veřejných institucí pro anylýzy, hodnocení a prognózy v oblasti fiskální politiky.

Zpráva s výsledky práce Task Force byla potvrzena říjnovou Evropskou radou. Premiéři a prezidenti na ní podpořili přijetí legislativních návrhů, jež uvedou doporučení pracovní skupiny do praxe (v tzv. zrychlené proceduře) do poloviny roku 2011.

 

Další informace: