Netrpělivě očekávané jednání hlav států a vlád zemí eurozóny, které proběhlo ve čtvrtek 21. července 2011 v Bruselu, mělo za cíl definitivně vyřešit druhý balíček pomoci Řecku a především zabránit šíření nákazy krize veřejných financí, která hrozila kromě dosavadních menších zemí  přelitím i do dvou nejvýznamnějších ekonomik jižního křídla EU – Španělska a Itálie. 

Řecku byl vedle změkčení podmínek pro pomoc ze stávajícího balíčku v podobě prodloužení splatnosti půjček poskytnut nový balíček ve výši 109 miliard euro z prostředků dočasného krizového mechanismu eurozóny (EFSF), přičemž splatnost z doposud standardních 7,5 let bude prodloužena na 15 – 30 let s úrokem pouze cca 3,5 %. Kvůli výjimečnosti situace bude navíc do řešení zapojen dobrovolně i soukromý sektor, resp. finanční instituce vlastnící řecké obligace. Prostřednictvím výměny a odkupu stávajících obligací přispějí soukromí investoři do roku 2020 k řešení řeckých potíží celkem 135 miliardami eur.

Měkčí podmínky pro financování z EFSF budou moci využít i Portugalsko a Irsko, které zároveň vyjádřilo ochotu pružnějšího přístupu k daňovým otázkám. Akční rádius krizového mechanismu bude rozšířen o intervence na základě preventivních programů, intervence na sekundárním trhu a možnost rekapitalizaci finančních institucí přes půjčky vládám včetně zemí bez programu. Stejné změny se budou týkat i trvalého krizového mechanismu (ESM), který začne fungovat od poloviny roku 2013.

Vedle závazku k fiskální konsolidaci celé eurozóny, kdy se do roku 2013 mají všechny země zbavit nadměrného deficitu, se hlavy států a vlád shodly na vstřícnosti k přísnějším pravidlům hlasování v preventivní části Paktu stability, která jsou jedinou překážkou pro přijetí klíčové legislativy pro posílené ekonomické řízení.    

Další informace:

• Prohlášení lídrů zemí eurozóny a institucí EU (pdf)
• Videozáznam závěrečné tiskové konference

_{Foto: EK}