Zvýšení počtu absolventů, zlepšení kvality výuky a maximalizace přínosů vysokoškolského vzdělávání pro hospodářský růst. To jsou prostředky, které by měly přispět k posílení evropské ekonomiky, a zároveň hlavní cíle nové strategie Evropské komise nazvané „Podpora růstu a pracovních míst – agenda pro modernizaci evropského systému vysokoškolského vzdělávání“. Dokument, který je součástí víceleté hospodářské strategie Evropa 2020, zveřejnila Evropská komise formou Sdělení v úterý 20. září 2011.

Strategie vymezuje klíčové oblasti, ve kterých by členské státy EU měly vyvinout větší úsilí k dosažení společných cílů v oblasti vzdělávání. Zároveň však uvádí i opatření, kterými může Evropská unie podpořit jejich reformní kroky. „Vysokoškolské vzdělávání je hybnou silou hospodářského růstu, cestou k vyšší životní úrovni a novým příležitostem,“ řekla k tomu eurokomisařka Androulla Vassiliou. „Vysokoškolské vzdělávání je třeba reformovat tak, abychom mladým lidem poskytli znalosti a dovednosti, jež potřebují k naplnění svého potenciálu profesního růstu a zaměstnatelnosti,“ dodala.

Modernizace systému vysokoškolského vzdělávání je prioritou řady členských států EU, nicméně potenciál vysokoškolských institucí přispívat k hospodářskému růstu a plnit danou společenskou úlohu zůstává nevyužitý. Proto je jedním z hlavních cílů Strategie Evropa 2020 zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 30 - 34 let ze současných 31% na nejméně 40%. Reforma by dle údajů Komise měla být založena zejména na zvýšení počtu absolventů, zlepšení kvality vzdělávacích programů, těsnější spolupráci vzdělávacích institucí se zaměstnavateli a na podpoře vědy, výzkumu a inovací.

Evropské hospodářství bude potřebovat mnohem více vysokoškolsky vzdělaných lidí. Podle údajů CEDEFOP (European Centre for the Development of Vocational Training) bude do roku 2020 zhruba 35% pracovních míst vyžadovat vysokoškolské vzdělání. Zaměstnavatelé ve veřejném i soukromém sektoru již dlouhodobě upozorňují na problémy s nedostatkem zaměstnanců, kteří by splňovali potřeby současného pracovního trhu. Stávající vzdělávací programy na potřeby současného pracovního trhu často nedokáží pružně reagovat.

Pětina studentů se zahraniční zkušeností

Reforma se týká rovněž zavádění nových technologií a inovací do učebních osnov a metod. Evropské vysokoškolské vzdělávací instituce dnes jen stěží obstojí v souboji o vysoké příčky v hodnocení špičkového vzdělávání. Ve světovém měřítku se jen 28 evropských vysokých škol v současnosti řadí mezi stovku těch nejlépe hodnocených.  

Sdělení rovněž podtrhuje význam podpory vzdělávací mobility a celkově  mezinárodního rozměru vysokoškolského vzdělávání. Ministři tzv. Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání  se dohodli na zvýšení počtu studentů, kteří uskutečňují část svého studia v zahraničí, na 20% do roku 2020. S tím souvisí i další otázka uznávání vysokoškolského vzdělání a akademických titulů.

Systém vysokoškolského vzdělávání samozřejmě nebude dobře fungovat bez adekvátního financování. Investice do vysokoškolského vzdělávání v EU tvoří jen 1,3% HDP ve srovnání s 3,1% v USA a 1,5% v Japonsku. Financování z veřejných rozpočtů by tak mělo být vhodně doplněno dodatečnými zdroji s větším zapojením soukromého sektoru. Měla by být rovněž pečlivě zvážena otázka zavádění studijních poplatků v kontextu rovného přístupu ke vzdělávání.

Další informace:

• Strategie EU pro modernizaci vysokoškolského vzdělávání – Sdělení EK (PDF)
• Modernizace vysokoškolského vzdělávání – fakta a čísla
• Strategie EU pro modernizaci vysokoškolského vzdělávání – otázky a odpovědi
• Pracovní dokument Komise o posledním vývoji v oblasti evropských systémů vysokoškolského vzdělávání (PDF)
• Studie provedená v rámci sítě Eurydice „Modernizace vysokoškolského vzdělávání v Evropě: Financování a sociální rozměr“

_{Foto: EK}