Pokud se má Evropa udržet na globální ekonomické špičce, musí vsadit na silnou, rozmanitou a konkurenceschopnou průmyslovou základnu. To je hlavní závěr nového Sdělení s názvem „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace“, které 28. října 2010 přijala Evropská komise. Jde o další takzvanou vlajkovou loď hospodářské strategie Evropa 2020, jejímž hlavním cílem je posílit ekonomický růst a zaměstnanost.

Zpracovatelský průmysl zaměstnává čtvrtinu Evropanů působících v soukromém sektoru, další čtvrtina pracuje v souvisejících službách. V průmyslových odvětvích působí 20 milionů podnikatelů a probíhá v nich 80% veškerých aktivit výzkumu a vývoje prováděného v soukromém sektoru. Zpracovatelský průmysl se podílí 75% na vývozu.

Přestože evropský průmysl se v současné době zotavuje po finanční a hospodářské krizi, úroveň průmyslové výroby nadále zaostává o 10% oproti době před krizí. I to je podle Komise jeden z důvodů naléhavé potřeby přijetí nového integrovaného a koordinovaného přístupu k průmyslové politice.

Sdělení začíná konstatováním, že „Evropa nyní více než kdy jindy potřebuje průmysl a průmysl potřebuje Evropu“. V dnešní globalizované době již podle Komise nelze hovořit o národních odvětvích a národním průmyslu. Evropská unie potřebuje koordinovaný přístup, který zohlední celý hodnotový řetězec. Současně je podle sdělení nutné zajistit, aby byl tento přístup zasazen do světového měřítka. Globální obchodní prostředí se zásadním způsobem změnilo a bude se měnit i nadále. To je třeba vždy řádně zohlednit při formulování politik i konkrétních opatření.

Jak dosáhnout cíle

Co Evropská komise navrhuje, aby se jí podařilo dosáhnout stanoveného cíle, tj. zajistit evropskému hospodářství dynamický růst posilující jeho konkurenceschopnost, zaměstnanost a přechod na nízkouhlíkové hospodářství šetrné ke zdrojům? Opatření jsou rozdělena do několika oblastí: nutnost nového přístupu k průmyslové politice, zlepšení rámcových podmínek pro průmysl (sem patří především inteligentní regulace, test konkurenceschopnosti přijímaných opatření), dále posílení vnitřního trhu, včetně patentových práv, soutěžní politiky či normalizace, propojení s novou inovační politikou, využití globalizace, podpora modernizace průmyslu (sem patří mj. přístup k surovinám či energetická účinnost) a cílený přístup ke specifickým odvětvím. V tomto směru sdělení zdůrazňuje, že všechna odvětví jsou důležitá, cílený přístup však v tuto chvíli považuje za nezbytný pro udržitelnou mobilitu, odvětví pomáhající řešit společenské výzvy, odvětví, na něž je třeba pohlížet z hlediska celého hodnotového řetězce (např. chemie, inženýrství, dopravní prostředky), energeticky náročná odvětví a odvětví související s výzkumem kosmu.

Za deset nejdůležitějších kroků z celé škály opatření uvedených ve sdělení označila sama Komise následující: provádění explicitní kontroly konkurenceschopnosti nových právních předpisů a kontrolu fungování a dopadů stávajících předpisů na evropské podniky; vytváření a růst malých a středních podniků (především prostřednictvím zjednodušeného přístupu k úvěrům a podpory jejich internacionalizace), posílení evropských norem odrážejících potřeby průmyslu, modernizace infrastruktur, zejm. dopravní, energetické a komunikační, představení nové strategie pro suroviny, provádění inovací, a to hlavně v určitých sektorech, jako jsou moderní výrobní technologie, stavebnictví, bioplaiva či silniční a železniční přeprava. Další oblastí je zlepšení rámcových podmínek a podpora inovací v energeticky náročných odvětvích, pokračování ve vesmírné politice a v neposlední řadě hodnocení konkurenceschopnosti Evropy a jednotlivých členských států, které bude každoročně zveřejňováno ve zprávě Evropské komise.

Další informace:

• Sdělení EK „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace“ (pdf) + shrnutí (pdf)
• Konkurenceschopnost členských států EU (pdf)

_{Foto: EK}