česky  english 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Flickr
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Současnost: Pandemie, ruský útok na Ukrajinu a druhé české předsednictví

Pandemie covid-19, která se naplno rozběhla na jaře 2020 ze dne na den narušila fungování nejen jednotlivých členských států, ale i evropských institucí. Jednání unijních představitelů se přenesla do online prostoru. Svobodu pohybu, jeden ze základních principů Evropské unie, zablokovaly přísné podmínky pro překročení hranic, které zavedly jednotlivé státy ve snaze zabránit šíření infekce. Pandemie poznamenala všechny evropské státy a zavinila velké ztráty na životech. Evropská unie na ni reagovala spoluprací nejen v oblasti zdravotnictví. 

V souvislosti s covidem-19 přijala Evropská unie několik opatření. Prvním z nich je fond obnovy (Next Generation EU). Jedná se o revoluční plán Evropské unie na oživení, transformaci a nastartování ekonomik jednotlivých států po pandemii prostřednictvím investic za více než 800 miliard eur. Na unijní úrovni se během pandemie zařizovaly dodávky vakcín pro občany členských států, 1,7 miliardy dávek vakcíny také Evropská unie darovala do nízkopříjmových zemí, kterým scházely. V neposlední řadě také vznikl digitální certifikát o očkování, takzvaný covid pas, který zjednodušil cestování mezi jednotlivými členskými státy. 

Na transformaci hospodářství cílí i Zelená dohoda (Green Deal). Ta vznikla jako reakce na klimatickou změnu, jejíž dopady se snaží zmírnit a překonat. K tomu má dojít modernizací ekonomik států Evropské unie tak, aby byl hospodářský růst zároveň udržitelný. Státy se prostřednictvím Zelené dohody shodly, že chtějí do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality, tedy nulových čistých emisí skleníkových plynů. Dílčím cílem je pak snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Obojího má být dosaženo například vyšší digitalizací a konkurenceschopností v oblasti průmyslu, výrobou energie způsobem šetrnějším k životnímu prostředí, renovací budov tak, aby byly méně energeticky náročné nebo rozšířením veřejné dopravy. Plánuje se, že na to bude z unijního rozpočtu investováno nejméně 260 miliard eur.  

Na konci února 2022 podnikla Ruská federace útok na Ukrajinu, sousední a partnerský stát Evropské unie. Ihned poté zavedla Evropská unie vůči Rusku a Bělorusku sankce. Zakázala například dovoz uhlí a většiny ropy do Evropské unie, uzavřela svůj letecký prostor ruským a běloruským letadlům, odstřihla určité tamní banky od mezinárodního platebního systému SWIFT nebo zakázala vrcholným ruským představitelům jako jsou prezident Vladimir Putin nebo ministr zahraničí Sergej Lavrov vstup do členských zemí a zmrazila jim majetek, který na jejím území vlastní. Státy v blízkosti ukrajinských hranic přijaly na své území miliony lidí prchajících z Ukrajiny před válkou a poskytly jim finanční i materiální pomoc.  

Ve druhé polovině roku 2022 se Česko opět po třinácti letech ujalo svého druhého předsednictví v Radě EU. Jeho hlavními tématy byly ruská agrese na Ukrajině, digitální transformace, energetická bezpečnost nebo posílení demokratických institucí. Více informací o českém předsednictví a jeho výsledcích najdete na jeho oficiálních webových stránkách.