Ještě před samotným jednáním ministrů proběhla neformální snídaně za účasti zástupců Česka, Portugalska, Slovinska a Francie, které se zúčastnili nejen příslušní ministři, ale i zástupci Evropského parlamentu a především mládeže. Hlavní diskuze, do které se za Českou radu dětí a mládeže zapojila Kristýna Jelínková, se vedla ohledně většího zapojení mládeže do rozhodovacího procesu, a to i v rámci evropských politik.

Dopolední část jednání Rady EYCS byla zaměřená na oblast vzdělávání. Ministři se věnovali rozvoji digitálního vzdělávání a dovedností. Shodli se, že digitalizace není otázkou budoucnosti, ale naopak především přítomnosti. Pandemie jasně ukázala, že digitalizace nemá vliv pouze na pracovní trh, ale zasahuje do všech aspektů každodenního života. Rozvíjet digitální dovednosti je proto potřeba u každého. Nejen u dětí a studentů, ale i dospělých. Ministři zodpovědní za vzdělávání proto hledají cestu, jak to umožnit. Tuto ambici jednoznačně podpořila i Česká republika.

„Česká republika letos spustila zcela nový koncept výuky informatiky, který bude zahrnovat i využívání robotiky a umělé inteligence. Chceme se zaměřit i na oblast kyberbezpečnosti, otevřených digitálních zdrojů a podporu žen v oblasti IT. Neměli bychom zapomínat ani na psychologické dopady používání nových technologií. Nesmíme samozřejmě zapomínat ani na bezpečné digitální prostředí a duševní zdraví našich dětí. I právě proto bude digitální vzdělávání jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku 2022,“ uvedl státní tajemník MŠMT Jindřich Fryč.

V průběhu jednání ministři rovněž přijali společné doporučení ohledně kombinovaného učení, nové Evropské agendy pro učení dospělých a také k řídicí struktuře strategického rámce evropské spolupráce ve vzdělávání a odborné přípravě.

Odpolední část jednání byla věnována mládeži, konkrétně zapojení mladých lidí do rozhodování v občanském prostoru. Přítomný zástupce Evropského fóra mládeže zmínil například potřebu zajištění mimoškolních aktivit pro mladé lidi ze znevýhodněného prostředí. Ministři 27 zemí EU se následně shodli, že je nezbytné podporovat kritické myšlení a mediální gramotnost, které mohou přispět k posílení aktivní roli ve společnosti. Velkou příležitostí pro zapojení by měl být rovněž Evropský rok mládeže 2022.

Státní tajemník Jindřich Fryč ve svém vystoupení zdůraznil, že je potřeba zohlednit potřeby mladých lidí, zapojit se do využití nových technologií a především nutnost spolupráce napříč sektory. „Spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, nevládními organizacemi a občanskou společností může přinést nové kreativní nápady, inovace a příležitosti. Naše Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ klade významný důraz na propojování školního a mimoškolního vzdělávání, abychom co nejlépe reagovali na potřeby mladých lidí a vytvářeli příležitosti pro naplnění jejich potenciálu,“ řekl Jindřich Fryč.

Ministři rovněž přijali společnou pozici k výsledkům 8. cyklu Dialogu EU s mládeží, k implementaci Strategie EU pro mládež, k pracovnímu plánu Strategie EU pro mládež na léta 2022 – 2024 a k ochraně a vytváření občanského prostoru pro mladé lidi.