Jedním ze stěžejních bodů zasedání bylo jednání o zahraničních operacích pod hlavičkou EU a s tím spojený vývoj bezpečnostního prostředí v lokalitách, kde probíhají unijní aktivity. Hlavní pozornost byla věnována výcvikové misi v Mali. Ministryně Černochová při této příležitosti informovala své kolegy o probíhajících přípravách české armády na převzetí velení v této misi, které by mělo proběhnout v druhé polovině tohoto roku. Unijní ministři se zároveň shodli na nutnosti revize celé mise. „Potřebujeme záruky, že mise bude efektivní a naši vojáci budou v bezpečí. Vše se bude odvíjet od jednání s malijskou přechodnou vládou. Přítomnost Wagnerovy skupiny a tedy kolaboraci s Ruskem, nelze tolerovat donekonečna,“ sdělila v této věci ministryně Černochová.

 
Jednalo se i o Strategickém kompasu a prioritách českého předsednictví 
Diskuse se věnovala také implementaci v březnu schváleného Strategického kompasu a prioritám českého předsednictví v Radě EU v oblasti obrany. „Našim cílem je přispět k vytvoření bezpečné a prosperující Evropy,“ shrnula česká ministryně. Hlavním bodem vedoucím ke splnění tohoto cíle je nutnost řešení krize na Ukrajině a to nejen z hlediska ukončení samotného konfliktu, ale také z hlediska řešení migrační krize nebo pomoci s poválečnou rekonstrukcí Ukrajiny. K bezpečnější Evropě povede také potřeba zvýšení energetické bezpečnosti EU, posílení evropských obranných schopností včetně kybernetického prostoru a celkové zvýšení odolnosti evropského hospodářství i unijních demokratických institucí.

Vynechat nešlo ani téma války na Ukrajině
Na závěr zasedání požádali o slyšení ministři obrany Finska a Švédska, aby kolegy z EU blíže seznámili o ohlášených plánech svých zemí vstoupit do NATO. Celý program bruselského jednání pak uzavřel pracovní oběd na téma podpory Ukrajině, kterého se zúčastnil online i ukrajinský ministr obrany Oleksii Reznikov a osobně také zástupce Generálního tajemníka NATO Mircea Geoanã.

Bilaterální jednání se Slovinskem
Součástí programu české delegace v průběhu dne bylo také bilaterální jednání se Slovinskem, jehož delegaci vedl tamní ministry obrany Matej Tonin. Obě strany mimo jiné představily priority v modernizaci svých armád a diskutovaly o možnostech spolupráce obranných průmyslů při nákupech či údržbě techniky.
Ministryně Černochová také ocenila zapojení Slovinska do mnohonárodního uskupení na Slovensku, kterému Česká republika velí. „Musíme využít vedoucí role České republiky v uskupení na Slovensku. Musíme ukázat, že menší národy se mohou ujmout vedení. Tím vyvrátíme ruská prohlášení, že menší spojenci jsou pod diktaturou velkých spojenců,“ sdělila v rámci jednání česká ministryně. 
Na závěr bilaterální schůzky si obě delegace vyměnily zkušenosti týkající se předsednictví v Radě EU. Zatímco česká strana hovořila o přípravách na své předsednictví, které začne již 1. července 2022, a prioritách, které si stanovila, Slovinci sdělili své poznatky z předsednictví ve druhé polovině roku 2021.

Problémem armád jsou podle EDA odložené investice 
Program celého dne otevřelo jednání se zástupci obranné agentury EDA. Ruská agrese na Ukrajině změnila bezpečnostní prostředí v Evropě. Všechny země nyní cítí zvýšenou potřebu dovybavení svých armád a nutnost zrychlit proces modernizace. S tím se však pojí výrazné navýšení obranných rozpočtů. Pomoci se snížením vysokých nákladů by mohly společné zakázky více zemí. Ministři se zástupci EDA proto mimo jiné probírali možnosti na zlepšení tohoto složitého procesu. Představitelé agentury dále představili analýzu nedostatků v oblasti obranných investic EU. Jako hlavní problém členských zemí byly identifikovány v minulosti odložené investice do modernizace jednotlivých armád. 
Pro nápravu EDA stanovila potřebné kroky ve třech časových horizontech a do každého zařadila také prioritní oblasti. První oblastí jsou okamžité kroky k posílení operační připravenosti vojsk, což jsou např. dostatečné zásoby munice, společné cvičení nebo výměna dat. Další skupinou jsou krátkodobé kroky s horizontem 5 let k posílení stávajících schopností, např. modernizace stíhacího letectva, protivzdušné obrany, dělostřelectva, kybernetických schopností, komunikačních a informačních systémů či satelitní komunikace. Poslední pak je střední až dlouhodobý horizont s dopadem v následujících 10 až 15 letech se zaměřením na modernizaci, výzkum a rozvoj schopností jako jsou bojový tank a systémy vojáka, protivzdušná obrana a bezpilotní prostředky, situační povědomí ve vesmíru, vojenská mobilita a v neposlední řadě také kybernetická odolnost.