česky  english 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: ÚV ČR
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Předseda vlády Andrej Babiš jednal v Bruselu o klimatických cílech EU

Předseda vlády ČR Andrej Babiš se ve dnech 11. a 12. prosince 2020 v Bruselu zúčastnil zasedání Evropské rady. Lídři EU jednali o reakci na pandemii koronaviru, klimatických ambicích EU a vnějších vztazích EU. V pátek 11. prosince se uskutečnil také eurosummit v inkluzivním formátu.

Jednání Evropské rady bylo ve čtvrtek zahájeno připomenutím nedávno zesnulého bývalého francouzského prezidenta Valéry Giscard d’Estainga, který je považován za otce Evropské rady, neboť inicioval pravidelné schůzky lídrů evropských států. Evropská rada následně pokračovala v tématu reakce na pandemii covid-19 a její koordinaci na úrovni EU. Debata se soustředila především na otázku schvalování a distribuce vakcíny. „Potřebovali bychom, aby byl proces schvalování vakcíny urychlen. Občanům se špatně vysvětluje, proč musíme ještě čekat, zejména v situaci, kdy státy jako Velká Británie nebo Izrael již s očkováním začaly,“ řekl premiér Babiš.

Poté se lídrům EU podařilo odblokovat maďarské a polské veto k balíčku víceletého finančního rámce na období 2021 – 2027 v kontextu návrhu na zavedení mechanismu kondicionality týkající se dodržování zásad právního státu. Předseda vlády ČR ocenil, že se německému předsednictví v Radě EU podařilo nalézt přijatelný kompromis. „Pro Českou republiku je v samotném víceletém finančním rámci alokováno 728 miliard korun, dalších 236 miliard korun pak v grantové části New Generation EU. Díky dohodě na Evropské radě je budeme moct začít čerpat. Kondicionalitu jako takovou jsme z podstaty ani neodmítali,“ dodal Andrej Babiš.

Debata lídrů ke klimatickým cílům EU byla dle očekávání velmi náročná a protáhla se až do pátečního rána. Společný cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % na úrovni EU byl schválen. „Je správné, že stanovení cílů v oblasti klimatu zůstává v pravomoci Evropské rady. Navýšený cíl je pro řadu členských zemí na hraně možností, proto byl domluven jako společný pro celou EU,“ připomněl premiér Babiš. Pro Českou republiku je cíl velmi ambiciózní, jeho podporu proto během jednání podmiňovala dostatečným podpůrným rámcem a hlavní podmínky se jí podařilo do závěrů Evropské rady prosadit.

Jedná se o konkrétní zmínku o plynu jako přechodové technologii, bez které bychom splnění cíle nezvládli. Po vyřazení uhelných elektráren budeme ústřední topení z uhlí schopni efektivně nahradit právě jedině plynem. Za druhé byla zohledněna role lesů při plnění klimatických cílů, protože nás limituje kůrovcová kalamita. Spolu s dalšími lídry, především polským premiérem Morawieckim, se nám podařilo také zajistit navýšení prostředků Modernizačního fondu, ze kterého budeme financovat investice do nových technologií,“ uvedl předseda vlády.

K dalším tématům prosincového jednání Evropské rady patřily situace ve východním Středomoří, vztahy EU s USA, vztahy se zeměmi jižního sousedství a boj proti terorismu a násilnému extremismu.

Po skončení Evropské rady proběhl ještě eurosummit v inkluzivním formátu, který se zaměřil na bankovní unii a unii kapitálových trhů.