česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

A je rozhodnuto

Kdy: 19.11.2009, Kde: Brusel

Je pozdní večer, čtvrtek 19. listopadu 2009. Po téměř devíti letech příprav, vyjednávání a schvalování Lisabonské smlouvy jsou známa jména klíčových osobností Evropské unie: stálým předsedou Evropské rady se stal Herman Van Rompuy, dosavadní premiér belgické vlády. Role Vysokého představitele pro zahraniční věci a obrannou politiku se ujme baronka Catherine Margaret Ashtonová, která od 6. října 2008 až dosud působila jako evropská komisařka pro obchod.

Herman Van Rompuy byl do funkce vybírán na dva a půl roku. Jeho pozice předsedy Evropské rady částečně nahrazuje rotující předsednictví, během kterého jednotlivé členské státy EU na šest měsíců předsedají důležitým zasedáním. Jeho hlavními povinnostmi bude předsedat zasedáním Rady a reprezentovat Evropskou unii na mezinárodních jednáních. Bude též zastupovat Radu na jednáních s ostatními evropskými institucemi.

Funkce Catherine Ashtonové je navržena jako pětiletá. Jako Vysoká představitelka pro zahraniční věci a obrannou politiku bude mít pravomoc předkládat návrhy obranných a bezpečnostních opatření. Dostane též za úkol vybudovat Evropskou službu vnější akce a vytvořit ve světě síť diplomatických misí, které jí budou ve funkci nápomocny.

Obě klíčové postavy čeká mimořádně náročná práce. Uvést v život málo srozumitelný text Lisabonské smlouvy, vytvořit pevné a stabilní základy pro užší koordinaci pozic členských států. Získat si respekt 27 hlav členských států Evropské unie. Umět koordinovat práci 27 ministrů zahraničních věcí a síť diplomatických misí EU na celém světě. Být důstojným a silným partnerem při jednáních se třetími státy.

V médiích se už stihla objevit kritická slova o málo výrazných osobách, otazníky nad kompetencí. Možná je spíš dobře neznáme. Herman Van Rompuy prokázal v čele belgického pětistranného koaličního kabinetu mimořádné schopnosti dosáhnout dohody. Catherine Ashtonová získala titul britská ministryně roku 2005 a britská politička roku 2006. Ve Sněmovně lordů  vyjednávala o Lisabonské smlouvě o reformě EU, ve Velké Británii prosadila její schválení. Nebývá to tak, že opravdová osobnost roste s pravomocí a kompetencemi? Nebývá žena, navržená na vysokou funkci, předmětem pochyb a obav, jak bude slabá, prakticky automaticky? Mám před očima komisařku pro zemědělství Mariann Fischer Boelovou, která pokaždé stojí čelem ke stávkujícím zemědělcům a rybářům, komisařku pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesovou, která se vypracovala na jednu z nejrespektovanějších členek Barrosova týmu a je známá svým zásadovým postojem. Podobným otazníkům čelila ještě před nedávnem i německá kancléřka Angela Merkelová, dnes jedna z nejsilnějších hráček při bruselských summitech.

Přeji oběma jmenovaným klíčovým osobnostem - Hermanu Van Rompuyovi i Catherine Ashtonové hodně síly, umění naslouchat, moudrosti, schopnosti hledat konsensus a zdaru v jejich práci.