česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Přišel čas krotitele dluhů

Noc z 9. na 10. května 2010 si budou evropští ministři dlouho pamatovat. Ještě v pátek 7. května ráno se přitom zdálo, že všechno půjde podle dohody.

Řecká vláda přijala tříletý úsporný program. Zavázala se snížit schodek z 13,6 % v roce 2009 na 8,1 % v roce 2010 s tím, že v roce 2013 dosáhne úrovně deficitu jen 4,8 %. Členové eurozóny na mimořádném setkání hlav států schválili finanční pomoc Řecku ve výši 80 miliard eur.

Vážná situace na finančních trzích však donutila lídry svolat mimořádné zasedání ministrů financí celé sedmadvacítky a rychle vytvořit nový stabilizační mechanismus na úrovni Evropské unie.

Najednou nešlo jen o Řecko.

Mluvilo se o Španělsku a Portugalsku, ve vzduchu visela i další jména států eurozóny. Hlavním cílem bylo zabránit pádu eura, jaký ještě Evropská unie nezažila od jeho zavedení v roce 1999.

K dosažení dohody nedlouho po pondělní druhé hodině ranní přispěla skutečnost, že se právě probouzela japonská burza. Světovým trhům bylo nutné poslat zprávu, že Evropská unie schválila balíček opatření k zajištění finanční stability v Evropě a vytvořila Evropský finanční stabilizační mechanismus o objemu 500 miliard eur. Reagovala také Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond, takže celková suma připravená na rychlou pomoc a garance půjček dosáhla 750 miliard eur.

Po „rychlé pomoci“ musejí následovat další nepopulární a bolestná opatření. Španělsko od června sníží platy ve státní správě o 5 %, u členů vlády o 15 %. Evropská komise představila 12. května 2010 návrh posílené hospodářské koordinace. Návrh počítá se zpřísněním dohledu nad rozpočtovým vývojem zemí EU, s mnohem větším důrazem na snižování dluhu, zavádí sankce a vynutitelnější pravidla.

Počítá i se zavedením takzvaného „evropského semestru“. Znamená to, že členské země EU by měly předložit návrh svých rozpočtů Evropské komisi a Radě. Pokud by hrozil výrazný deficit veřejných rozpočtů, měly by případně upravit své rozpočtové plány ještě před jejich dokončením a předložením národním parlamentům. V zemích eurozóny by se měl prohloubit dohled o hlubší analýzu finančního vývoje s cílem odhalit včas vznikající nerovnováhy a řešit strukturální příčiny problémů.

Zejména „evropský semestr“ vzbudil a při projednávání jistě ještě vzbudí řadu polemik. Ať už bude výsledný kompromis jakýkoliv, je jasné že - jak říkají Angličané, nemůžeme koláč sníst a přitom ho mít. Žijeme v globalizovaném světě a pokud chceme využívat společný trh, musíme počítat s tím, že naše rozpočty se týkají i dalších zemí EU.

Méně lákavou stránkou svobody je odpovědnost. Koláče nejsou nikdy bez práce. Nemůžeme sníst víc, než na co si vyděláme. Nevystačíme s novými strategiemi a proklamacemi. Nejde zdaleka jen o Řecko, Španělsko a Portugalsko. Nejde jen o euro. Přišel čas krotitele dluhů. Po něm občas přijde exekutor. To je ale jiný sekáč, a ten už se nezastaví.

V Bruselu dne 17. května 2010

Foto: Thierry Monasse