Diskutována byla iniciativa Evropské komise na úpravu ochrany před tzv. SLAPP žalobami. Jedná se o šikanózní žaloby, které nesledují legitimní cíl, naopak je jejich cílem poškodit morálku a vyčerpat finanční prostředky protistrany a mohou využívat i přeshraniční prvek. Pro tento druh žalob je charakteristická výrazná asymetrie mezi postavením žalobce, který tvoří ve většině případů finančně silný subjekt (ale často silný i ve smyslu politickém nebo vlivovém) a na druhé straně subjekt s omezenými finančními možnostmi. Klasickým případem jsou žaloby proti novinářům či neziskovým organizacím. Členské státy vnímají důležitost problému, nepanuje však zatím jednotný postoj k tomu, zda případně jak problém řešit např. legislativní cestou na úrovni EU.

Ministři v návaznosti na závěry Rady z prosince 2018 o podpoře vzájemného uznávání a závěry Rady o alternativních opatřeních ke zbavení svobody z r. 2019 pokračovali v diskuzi na téma vyšetřovací vazby. Ministři podpořili standardy stanovené zejména instrumenty Rady Evropy a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva a doporučili zaměřit se v budoucích aktivitách v této oblasti na sdílení dobré praxe mezi členskými státy.

Slovinské předsednictví informovalo ministry o stavu vyjednávání jednotlivých legislativních, např. o přípravě trialogů s Evropským parlamentem o návrhu nařízení e-Codex či návrhu nařízení o právu rozhodném pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany. Ministři si dále vyslechli informaci o videokonferenci o regulaci umělé inteligence, kterou slovinské předsednictví zorganizovalo v červenci a informaci Evropské komise o výsledcích 6. hodnocení kodexu chování při potírání nelegálních nenávistných projevů online. Diskutována byla také situace afghánských členů justice, zejména žen a jejich současné postavení v Afghánistánu a možnosti členských států jim pomoci.

Evropská veřejná žalobkyně ministry v pravidelné informaci podala zprávu o aktuálním stavu a aktivitách Úřadu. Po 4 měsících provozu se Úřad zabývá více než 2000 trestních oznámení a 350 vyšetřováními.

Návrh závěrů Rady o Strategii EU o právech dítěte nebyl pro nedostatek konsenzu mezi členskými státy schválen a bude dále projednáván na pracovní úrovni.

Na okraj jednání Rady se náměstek ministryně spravedlnosti Michal Franěk setkal s prezidentem Soudního dvora Evropské unie Koenem Lenaertsem, se kterým projednal úlohu a důležitost Soudního dvora v systému Evropské unie, potřebu kvalitního a nestranného výběru kandidátů pro mezinárodní soudní instituce a možnosti využití digitalizace a umělé inteligence v národní i unijní justici.

Proběhla také schůzka se švédskými ministry pro spravedlnost Morganem Johanssonem a ministrem pro vnitřní věci a soudní systém Mikaelem Dambergem. Švédsko tvoří spolu s Českou republikou a Francií tzv. předsednické Trio, které bude Radě Evropské unie postupně předsedat od ledna 2022 do poloviny roku 2023.

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti