Největšího úspěchu dosáhli čeští vyjednavači na konci července. Za rekordních šest dnů od představení návrhu Komise dokázali vyjednat dohodu na snížení spotřeby plynu. Na svém mimořádném zasedání ji téměř jednomyslně schválili ministři energetiky zemí EU. Patnáctiprocentní úspory plynu jsou zatím podle dohody jen dobrovolné, pokud by ale nastal akutní nedostatek, stanou se povinnými. Cílem přijatého nařízení Rady je snížit závislost EU na ruském plynu, který je využíván jako zbraň s cílem rozdělit sedmadvacítku.

Zpřísnění sankcí vůči Rusku a podpora EU Ukrajině

Pomoc válkou zmítané Ukrajině je prioritou českého předsednictví. Velvyslanci členských států proto pod českým vedením schválili v pořadí již sedmý sankční balíček. Měl by Rusko dál ekonomicky oslabovat a Ukrajinu tak v boji podpořit. Rozšířená opatření obsahují mimo jiné zákaz dovozu zlata ruského původu do EU, zmrazení aktiv banky Sberbank, nebo uvalení sankcí na další jednotlivce a subjekty aktivně podporující ruskou agresi. Státy EU se zároveň v závěrech o zahraničních manipulacích s informacemi a vměšování shodly, že zesílí svou aktivitu v boji proti hybridním hrozbám, které EU hrozí nejen ze strany Ruska.

Kromě sankcí schválila Rada EU také další makrofinanční pomoc Ukrajině ve výši jedné miliardy eur. Vedle toho dostane válkou zmítaná země vojenský materiál za dalších 500 milionů eur. Od konce února tak Ukrajina dostala na obranu celkem 2,5 miliardy eur. Díky české diplomacii se také podařilo ve zrychlené proceduře schválit opatření, které umožňuje nadále používat řidičské průkazy vydané na Ukrajině. Po praktické stránce se tak zjednoduší každodenní život nejen milionů uprchlíků, ale i úřadů, které jim nebudou muset vydávat nová řidičská oprávnění.

Podpora pro země a regiony zasažené válkou na Ukrajině

Čeští diplomaté také zvládli dojednat společnou pozici všech členských států k návrhu FAST-CARE. Ten cílí na další pomoc regionům EU, které přijaly velké množství uprchlíků z Ukrajiny nebo se potýkají s nepříznivými hospodářskými dopady agrese Ruska. Návrh by měl zjednodušit uvolňování evropských financí do těchto oblastí. České předsednictví ho na podzim začne projednávat s Evropským parlamentem.

V kontextu ruské agrese vůči Ukrajině je důležitá i podpora sousedícímu Moldavsku. Pod českou taktovkou Rada přijala nařízení, kterým se dočasně liberalizuje obchod se sedmi moldavskými zemědělskými produkty (například rajčaty, česnekem, jablky nebo třešněmi).  Moldavsko může po dobu jednoho roku minimálně zdvojnásobit jejich vývoz do EU bez jakýchkoli cel. Ministři vnitra také oficiálně spustili platformu na podporu Moldavska v bezpečnostních otázkách. Bude se soustředit na témata související s pašováním migrantů, obchodováním se střelnými zbraněmi, obchodováním s lidmi, kyberkriminalitou a pašováním drog.

Úspěchy v digitální oblasti

Velkého úspěchu dosáhlo české předsednictví také v digitální oblasti. Během osmihodinového vyjednávání s Evropským parlamentem, které skončilo až nad ránem, se jim podařilo dohodnout na podobě programu digitální dekády. Ten obsahuje cíle pro digitální transformaci EU do roku 2030, které se týkají nejen digitalizace podniků a veřejných služeb, ale také zvyšování digitálních dovedností obyvatel. Dohodu pak jednomyslně potvrdili velvyslanci zemí EU.

Rada pro zahraniční věci také v červenci schválila závěry o digitální diplomacii. EU bude na jejich základě aktivně prosazovat všeobecná lidská práva a základní svobody v digitálním prostředí a přístup k digitálním technologiím zaměřeným na člověka. Akt o digitálních trzích byl dílem předcházejícího francouzského předsednictví. V červenci, už za toho českého, ho definitivně posvětili ministři členských zemí. Nařízení stanovuje pravidla pro velké online platformy a zamezí tomu, aby zneužívaly svého dominantního postavení na trhu.

Pokroky v přístupových jednáních

České předsednictví bude navždy spojeno i s historickým dnem pro západní Balkán. Dne 19. července odstartovala na mezivládní konferenci přístupová jednání se Severní Makedonií a Albánií. Po dlouhých letech čekání mohou obě kandidátské země konečně začít vyjednávat jednotlivé přístupové kapitoly, což je velký krok na jejich cestě do evropského společenství. Integrace západního Balkánu do EU je jednou z priorit českého předsednictví.

Dva zásadní pokroky přišly v červenci také v oblasti financí. Ministři dali konečný souhlas s přistoupením Chorvatska do eurozóny. Společnou měnou, kterou dnes používá 19 členských států EU, začnou Chorvaté platit 1. ledna 2023. Velvyslanci našli i shodu na položkách rozpočtu EU pro příští rok. Čeká se ještě na souhlas všech vlád členských států, než začne české předsednictví v září vyjednávat s Evropským parlamentem, jehož souhlas je také nutný. 

Bezpečnost výrobků a akvakultura

Čeští vyjednavači také dokázali najít dohodu na mandátu pro jednání členských států s Evropským parlamentem k obecné bezpečnosti výrobků. Jde o aktualizaci starší legislativy, která již neodpovídá požadavkům dnešní digitální doby. Nové nařízení upravuje pravidla pro e-shopy a online podniky a mělo by zajistit vyšší bezpečnost nákupů i nakupovaného zboží. 

Na červencové Radě pro zemědělství a rybolov přijali ministři závěry k akvakultuře. V nich se státy shodly, že je potřeba rozvíjet produkci a konkurenceschopnost tohoto odvětví, ať už jde o mořskou nebo sladkovodní akvakulturu. 

Deset let od posledního jednání Rady přidružení EU-Izrael se ministři EU shodli na obnovení těchto zasedání a zahájení jejich příprav.

Neformální Rady v Praze

Intenzivní práce politiků a diplomatů se neprojevovala jen v Bruselu, ale nesla své ovoce i na neformálních jednáních v Praze. Na nich otevřelo mnoho dalších témat jako posílení boje proti sexuálnímu zneužívání dětí, ochrana přírody a biodiverzity, digitalizace mezinárodní justiční spolupráce, zvyšování přidané hodnoty, inovativnosti a konkurenceschopnosti, investice do výzkumu nebo posílení odolnosti demokratických institucí. Nejen těmito tématy se budou ministři i diplomati na evropské úrovni zabývat v dalších měsících.