Od roku 2005 se jednalo o již pátou prezentaci českých knih v lotyšském překladu, kterou jsme v Lotyšské národní knihovně uspořádali. Pro připomenutí, v roce 2005 B. Hrabal - Obsluhoval jsem anglického krále, doplněná výstavou o B. Hrabalovi Příliš hlučná samota; v roce 2006 J. Lada - Říkadla našeho Kadla, K. Biebl - Nový Ikaros, a Česko-lotyšský slovník u příležitosti zahájení výstavy Pět století česko-lotyšských literárních vztahů; v roce 2008 J. Hašek - Povídky bez Švejka (povídky Třetího dekameronu) a M. Veselý - Byl jednou… aneb matematické povídky; v roce 2009 V. Havel - Dopisy Olze, doplněná stejnojmennou výstavou.

Pohádky Jana Drdy – v lotyšském překladu H. Lapiňi pod názvem Pohádky se šťastným koncem, byly „premiérovány“ samostatnou prezentací již 5. listopadu na veletrhu Knižní svátky v rižském Domě kongresů. Kniha je, jako v českých vydáních, bohatě ilustrována obrázky J. Lady. Knihu vydalo nakladatelství Petergailis a jednalo se již o třetí českou knihu, kterou za poslední čtyři roky toto nakladatelství vydalo. Za ZÚ Riga promluvil kulturní referent. V téže době se na knižních pultech objevil i Jirotkův Saturnin v překladu J. Krastiňše, laureáta ceny ministra kultury ČR Artis Bohemiae amicis. Jednalo se o první českou knihu nakladatelství Mansards. Proto jsme po dohodě s nakladateli uspořádali prezentaci obou knih v rámci pravidelných prezentací, které neoficiálně označujeme jako knižní dožínky, nových překladů z češtiny, jak je uvedeno výše, v Lotyšské národní knihovně. Prezentace, jejíž součástí bylo rovněž promítání filmového ztvárnění pohádky J. Drdy O princezně Jasněnce a létajícím ševci, se zúčastnili zájemci jak z řad přátel ČR a milovníků pohádek, tak i zástupci médií. Ve své zahajovací řeči velvyslanec ocenil skvělou práci překladatelů a přínos nakladatelství k popularizaci české literatury v Lotyšsku. Krátce pohovořil o autorech a přeložených dílech. Překladatelé, kteří se mohou pochlubit nejedním knižním vydáním svých překladů z české literatury, přečetli úryvky z knih a pozastavili se u překladatelských perliček a okolností svých překladů. Nakladatelé pak ocenili zájem české strany o vydávání českých knih v Lotyšsku a jejich finanční i propagační podporu (ZÚ knihy nakupuje jako reprezentační dary při různých příležitostech). Všichni se pak shodli, že výběr titulů i jejich kvalitní knižní vydání v lotyštině mají u místní čtenářské obce předpoklady k úspěchu.

Kulturní referent při autogramiádě poskytl rozhovor pro pořad Kulturní rondó Lotyšského státního rozhlasu. Velmi pochvalnou recenzi o knize Saturnin přinesl rovněž lotyšskojazyčný deník Diena.

Jakkoliv vydávání českých knih v lotyšském překladu v poslední době zdaleka nedosahuje takových parametrů, jako tomu bylo před několika lety, je potěšující, že místní nakladatelé na českou literaturu nezapomínají. Nutno ovšem k jisté lítosti podotknout, avšak u vědomí současných finančních obtíží a omezenosti lotyšského knižního trhu, že bez organizačního i finančního přičinění ZÚ Riga, který této formě prezentace české kultury v zahraničí přikládá velký význam, a udělených grantů MK ČR oběma knihám by bilance mohla být ještě tristnější.