english  latviski  česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Výstava při příležitosti vydání lotyšského překladu "Dopisů Olze" V. Havla

Dne 23. února 2009 ZÚ Riga připravil ve spolupráci s Lotyšskou národní knihovnou a nakladatelstvím Dienas grámata kulturní akci Václav Havel – Dopisy Olze, při které představil jak výstavu věnovanou Václavu Havlovi, tak prezentaci překladu jeho knihy do lotyštiny. Vernisáž zahájil velvyslanec Tomáš Pštross. Výstava potrvá do 20. března.

Výstavu „Václav Havel – Dopisy Olze“, která byla připravena pro Českou sezónu ve Francii 2002 – speciálně pro Avignon v rámci tradičního divadelního festivalu (dále v letech 2002-03 putovala po francouzských městech a v roce 2004 po řadě měst v Belgii), nám pro prezentaci v Rize zapůjčil Památník národního písemnictví. Výstava mapuje období Havlova věznění v letech 1979-83, a proto se stala cenným zdrojem informací k prezentaci lotyšského překladu stejnojmenné knihy. Výstava skvěle navozuje atmosféru represivního, normalizačního Československa velkým množstvím faksimile dobových materiálů. Celá tato tíživá doba je doplněna citáty z Havlových dopisů, které dokreslují zrůdnost komunistického režimu.

Havlovu knihu do lotyštiny přeložila bývalá redaktorka pražského vysílání Rádia Svobodná Evropa Rita Ruduša, která v Praze prožila 6 let. Dnes pracuje jako nezávislá žurnalistka a pracovnice lotyšského Centra pro politické studie PROVIDUS (pozn. ředitelka tohoto centra je čestnou členkou rady Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM) a překladatelka. Jak se vyznala přítomným hostům, tříletá práce na překladu ji v mnohém změnila a Havlovy myšlenky ji obohatily natolik, že její život dostal zcela jiný smysl.

Na zahájení prezentace knihy a výstavy hosty přivítal (cca 80) ředitel knihovny a promluvili velvyslanec Tomáš Pštross, ředitelka nakladatelství Dienas grámata (pozn. nakladatelství patří nejvlivnějšímu lotyšskému serióznímu deníku Diena) a překladatelka. Velvyslanec T. Pštross vzhledem ke své angažovanosti v disidentském hnutí v osmdesátých letech a pozdější pracovník KPR v letech devadesátých, velmi dobře poznal okolí i samotného V. Havla, a proto velmi poutavě vyprávěl nejen o knize, ale o Havlovi samém.

Vydání knihy V. Havla je bezesporu pro naši kulturu v Lotyšsku velkou událostí: jednak jde o vůbec první knižní vydání Havlovy knihy (pozn. dosud byly publikovány pouze časopisecky statě a články o V. Havlovi, také některé z jeho her, a to díky zesnulému překladateli z češtiny Vinifredsi Kraučisovi, kterého jsme dvakrát, bohužel bezúspěšně, nominovali na cenu Gratias Agit v letech 2004 a 2005. Pro zajímavost V. Kraučis zaslal v roce 1979 telegraficky osobní protest V. Adamcovi proti uvěznění V. Havla dávno před tím, než takto reagoval Lotyšský svaz spisovatelů), jednak proto, že rok 2008 byl prvním rokem v době existence diplomatického zastoupení ČR v Lotyšsku, kdy nebyl publikován jediný lotyšský překlad české knihy.