Po velkém úspěchu výstavy, která byla prezentována v rámci lotyšsko-česko-slovenského trojprojektu „1968 - rok, který otřásl světem“, uspořádaného v Rize v září a říjnu 2008, a na základě několikaleté vynikající spolupráce s Lotyšskou národní knihovnou, v rámci níž jsme propagovali výstavy Karel IV. a kultura mezi centrem a periferií v letech 2005/06 a Pět staletí česko-lotyšských literárních vztahů v letech 2007/08, jsme se rozhodli pro letošní celoroční prezentaci výstavy „…a přijely tanky-1968“ v lotyšských regionálních knihovnách.

Výstavu doplňují materiály z knihovních fondů LNK: kopie článků lotyšského tisku věnované těmto událostem a knihy světových historiků, politologů i spisovatelů na tuto tematiku. Připomeňme, že  tuto část zpracoval známý lotyšský kulturní kritik P. Bankovskis. Po celou dobu instalace výstavy v jednotlivých městech mají návštěvníci možnost  shlédnout kolekci dokumentárních filmů věnovaných Janu Palachovi - Ticho, Příběh Palachova hrobu a Jan 69, a dva dobové filmové týdeníky.

Vzhledem k tomu, že výstava, připravená Národním muzeem pod vedením M. Junka z Historického muzea, velmi podrobně popisuje nejen události roku 68 (podmínky zrodu občanské společnosti v Československu ústící v události Pražského jara, Moskevský diktát a kapitulaci reformních komunistů, srpnová okupace, podzimní sjezd KSČ a potlačování demonstrací), ale pokračuje událostmi roku 69 (smrt Jana Palacha, hokejové demonstrace,  nástup normalizačních komunistů až po výroční srpnové nepokoje) rozhodli jsme se pro její širší prezentaci v Lotyšsku i v roce 2009. V neposlední řadě pak také proto, že snaha o reformaci komunistického režimu v Československu se v  porobeném Lotyšsku setkala s velkými sympatiemi u demokraticky smýšlející části obyvatelstva a následná okupace Československa vyvolala u lotyšských patriotů velké pobouření a soucítění podobně zkoušeného národa.

Po vernisáži se vždy česká delegace sešla s vedením města k pracovnímu rozhovoru.

Knihovnám i městským radám jsme při zahájení předali nové propagační materiály o ČR a knihovny navíc obdržely letos publikovaný lotyšský překlad Dopisů Olze Václava Havla.

1. Ogre

(Zahájeno 5. února 2009 v Centrální knihovně města Ogre, dřívější spolupráce s městem: 2007 výstavy Pět staletí česko-lotyšských literárních vztahů).

Výstavu zahájil velvyslanec Tomáš Pštross a starosta ogreské samosprávy. Velvyslanec v obsáhlém, přesto velmi přehledném projevu, souhrnně zmapoval a okomentoval sled událostí v Československu v letech 68/69, zhodnotil z dnešního pohledu význam Pražského jara a rozšířil svou historickou „přednášku“ na toto téma o pro Lotyše neznámé podrobnosti z normalizačních represí let 70tých. Svoji řeč také doplnil o osobní, disidentské zkušenosti z této doby a jeho sugestivní vyprávění, podbarvené ukázkami dokumentárních filmů o Janu Palachovi, vyvolaly v přítomných silné emoce.

2. Madona

(Zahájeno 4. února 2009 v Regionální knihovně města Madona, dřívější spolupráce s městem: 2004 výstava Karel IV. a kultura mezi centrem a periferií, 2007 výstavy Pět staletí česko-lotyšských literárních vztahů a Kouzelný svět českých ilustrátorů pro děti).

Výstavu zahájil velvyslanec Tomáš Pštross, místostarostka Rady madonského okresu, ředitelka místní knihovny a vedoucí výstavního oddělení Lotyšské národní knihovny. Velvyslanec opět přehledně zhodnotil význam Pražského jara s důrazem na podrobnosti z normalizačních 70tých let. Pozastavil se také nad osobní statečností jedinců, jež v té době protestovali v Lotyšsku proti okupaci Československa, o nichž se bohužel u nás málo ví (Ivan Yahimovich, Lidija Lasmane, Piotr Grigorenko, Ilya Rips – posledně jmenovaný se pokusil o sebeupálení u rižského Pomníku svobody 13. dubna 1969). Nezapomněl podtrhnout, že ideály Pražského jary se podařilo uskutečnit až Sametovou revolucí, jejíž 20. výročí si letos připomeneme. Stejně tak lotyšští řečníci vyzdvihli ojedinělou kulturní aktivitu velvyslanectví ČR ve městě a zdůraznili nutnost připomínání podobných historických událostí pro lepší pochopení současnosti a přípravy naší budoucnosti. Ředitelka knihovny také oznámila, že po zveřejnění informace o výstavě jsou již objednáni učitelé místních škol k její návštěvě se svými žáky a studenty (stejně aktivně pracovala knihovna i v případě předešlých tří výstav, čímž zajistila velkou účast).

3. Preili

Zahájeno 6. dubna 2009 v Hlavní knihovně města Preili, dřívější spolupráce s městem:

2004 výstava Karel IV. a kultura mezi centrem a periferií, 2007 výstava Pět staletí česko-lotyšských literárních vztahů, 2006 společný koncert místního sboru učitelů Latgale a smíšeného českého sboru Česká píseň z Prachatic).

Výstavu zahájil velvyslanec Tomáš Pštross, starosta Madonské rady a ředitelka knihovny. Vzhledem tomu, že výstava velice podrobně a přehledně v jednotlivých kapitolách popisuje celkovou situaci i události let 1968 a 69, velvyslanec se tentokrát více než při předchozích projevech věnoval ohlasům Pražského jara v Evropě. Obzvláště zdůraznil, že naproti tomu, jak se zapsaly události tehdejšího Československa do povědomí evropských dějin (aktuálně komentoval i projev prezidenta USA B. Obamy při své návštěvě Prahy, ve kterém se o těchto událostech rovněž zmínil), jen málo se u nás ví lotyšských sympatizantech s naším obrodným procesem, kteří protestovali proti okupaci Československa s nasazením vlastní existence (připomeňme Ilyu Ripse, který se pokusil o sebeupálení u rižského Pomníku svobody 13. dubna 1969). Starosta města pak vyzdvihl výjimečnou kulturní aktivitu velvyslanectví ČR ve městě a zdůraznil, že naše díky ní se úspěšně rozvíjí spolupráce města s partnery v ČR. To potvrdil i radní, vedoucího pěveckého sboru Latgale, při následné číši vína: v roce 2007 navštívil soubor recipročně město Prachatice, kde se uskutečnil společný koncert s prachatickými kolegy, a od té doby jsou zástupci obou měst v pravidelném kontaktu. Také již dva roky aktivně spolupracují dětské taneční sbory Preli a českých Kunětic. 

4. Daugavpils

(Zahájeno 6. května 2009 v Latgalské centrální knihovně města Daugavpils, dřívější spolupráce s městem: 2004 výstava Karel IV. a kultura mezi centrem a periferií, 2008 výstava Pět staletí česko-lotyšských literárních vztahů).

Výstavu zahájil kulturní pracovník M. Korecký, 1. místostarostka Daugavpilské rady a ředitelka knihovny. I zde se nám dostalo ujištění, že české velvyslanectví je ve své kulturní prezentaci nejaktivnějším zahraničním partnerem města. M. Korecký podtrhl důležitost připomenutí Pražského jara a okupace 68 a jejich následky pro budoucí vývoj v tehdejším Československu a význam objasnění těchto historických událostí v kontextu evropských dějin pro mladší generace, a zároveň připomněl další letošní výročí – 20 let od Sametové revoluce.

5. Jékabpils

(Zahájeno 20. srpna 2009 v Bílém sále Kulturního domu města Jékabpils, dřívější spolupráce s městem: 2005 výstava Karel IV. a kultura mezi centrem a periferií, 2006 výstava malířů Olomouckého kraje Toison d´or, 2007 výstava Pět staletí česko-lotyšských literárních vztahů, 2009 České kulturní dny).

Prezentace výstavy „…a přijely tanky - 1968“ se zde uskutečnila mimo její připravený letošní putovní itinerář, neboť jsme chtěli přispět k sérii vzpomínkových akcí u příležitosti připomenutí 70. výročí podepsání Paktu Molotov-Ribbentrop, jež se řadí v Lotyšsku mezi nejdramatičtější historické mezníky a 20. výročí Baltské cesty, která se stala po dlouhých letech prvním velkým nenásilným projevem demonstrace nesouhlasu se sovětskou hegemonií v Pobaltí (pozn. 23. srpna 1989 se v lidském řetězu spojilo na 2 mil. občanů pobaltských států; 30.6. 2009 byl tento den zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO). Proto má pro Lotyšsko velký význam, že EP vyhlásil 23. srpen, den podepsání paktu, Dnem památky obětí fašismu a stalinismu!, čímž alespoň ze strany evropských států byla uctěna památka statisíců Lotyšů, kteří se stali obětmi stalinského etnického a třídního řádění. Zahájení výstavy bylo pojato nejen jako připomenutí událostí v tehdejším Československu, ale zároveň jako historická přednáška, a tak velvyslanec Tomáš Pštross ve svém téměř hodinovém, velmi erudovaném projevu zasadil tyto události do celkového politického a kulturního rámce doby, a především vylíčil dopad událostí život běžných občanů a vývoj československého státu na dalších dvacet let. Precizní vysvětlení začátků okupace Československa vojsky Varšavského paktu a řada zajímavých i sugestivních informací z historických reálií měla u posluchačů velký ohlas, neboť v mnohém zaznívaly paralely s osudy lotyšského státu jednak v manifestaci totalitární zlovůle jednoho z nejhrůznějších režimů v dějinách lidstva, jednak ve snahách našich malých, porobených národů o získání nezávislosti a svobody a nadějích na život v demokratické společnosti. Proto také další řečníci – výkonný ředitel místního zastupitelstva a ředitel kulturního domu, zdůraznili, že tyto události nelze zapomenout a je nutno je připomínat a objasňovat i dalším generacím. Z toho důvodu byla informace o naší výstavě předána pedagogům všech místních škol.   

6. Tukums

(Zahájeno 8. září 2009 v Knihovně města Tukums, dřívější spolupráce s městem: 2008 Pět staletí česko-lotyšských literárních vztahů v Tukumské centrální knihovně).

Výstavu zahájil velvyslanec Tomáš Pštross společně se starostou Tukumského okresu a ředitelkou knihovny. Velvyslanec se ve svém projevu zaměřil nejen na souhrnný výklad prezentovaných událostí, ale také více chronologicky přiblížil jednotlivé etapy let 1968 a 69, neboť z kapacitních důvodů knihovny nebylo možno vystavit všechny panely výstavy. Zajímavým momentem závěru velvyslancovy řeči, v němž vyzval přítomné k položení dotazů, pak byla konfrontace pohledů na okupaci v srpnu 68´ s přímým účastníkem okupačního vojska SSSR, která odhalila lživou propagandu vedenou mezi vojáky okupačních vojsk a reálnou situací, která v Československu předcházela srpnovým událostem a pookupační deziluzi o roli SSSR jako tehdejšího partnera.

7. Saldus

(Zahájeno 13. října 2009 v Knihovně města Saldus, dřívější spolupráce s městem: 2008 Pět staletí česko-lotyšských literárních vztahů v Tukumské centrální knihovně).    

Výstavu zahájil velvyslanec Tomáš Pštross společně s místostarostou Salduského okresu a ředitelkou knihovny. Stejně jako v předchozích městech i tentokrát mělo zahájení poněkud jiný charakter, který je vždy do jisté míry závislý na aktivitě místní knihovny, zajišťující publicitu výstavě i pozvané hosty. Tentokrát zahájení proběhlo formou lekce, neboť se jej zúčastnila skupina cca 30 studentů místní střední školy, vedená profesorem historie. Proto velvyslanec, který vždy pohotově přizpůsobuje svůj projev podmínkám, zjednodušenou formou, ačkoliv nijak neméně poutavou či faktograficky omezenou (lekce trvala téměř hodinu!), přiblížil lotyšské mládeži složité období let 1968 a 1969 v Československu s odkazem na ohlasy tohoto procesu v jiných zemích, zejména pak v Lotyšsku, ale i ostatní pokusy o demokratizaci v regionu střední Evropy. Na to navázal přítomný profesor historie svými osobními zkušenostmi z těchto let a příhodou, která jej ovlivnila k dalšímu hlubšímu zájmu o dění v Československu. V následné diskusi se také zajímal o osudy nomenklaturních kádrů po roce 1989 a lustrační zákony. 

8. Talsi

(Zahájeno 26. listopadu 2009 v Knihovně města Saldus, dřívější spolupráce s městem: 2006 výstava malířů Olomouckého kraje Toison d´or (kolekci připravila galerie Patro), 2009 v červenci fotovýstava Czech Press Photo 2008 v souvislosti s koncertem Novoměstského orchestru, v září výstava Česká nej u příležitosti širších oslav 10. výročí vzniku centra. Pro zajímavost doplňujeme, že v říjnu zde proběhla prezentace společného česko-lotyšského projektu Community Policing, ve kterém lotyšská policie bude po tři roky přebírat zkušenosti našich policistů s implementací tohoto systému v ČR.

Výstavu „…a přijely tanky - 1968“ zahájil velvyslanec Tomáš Pštross společně s  předsedou kulturní a školské komise městské samosprávy. Velvyslanec se tentokrát zaměřil spíše na ohlasy Pražského jara v zahraničí, zejména v Lotyšsku. Ze strany zástupce místní samosprávy se nám pak dostalo uznání jako nejaktivnějšímu velvyslanectví při spolupráci s městem. Na závěr vystoupil místní baptistický kazatel se svými osobními zkušenostmi z těchto let a osobní percepcí demokratizačního procesu v 60tých letech s následnou okupací vojsky Varšavské smlouvy. Po vernisáži se česká delegace sešla s radním a dalšími zástupci města a spoluorganizátory výstavy ke krátkému pracovnímu rozhovoru.

Z rozhovorů po zahájení výstavy vyplynulo, že podobná, vícerázová prezentace v jednom městě může přiblížit ČR z více pohledů, což, a to především, zvyšuje zájem místních obyvatel o naši zemi s přáním osobně ji navštívit. Rádi bychom proto navázali v příštím roce spolupráci s výše jmenovanými městy s putovními výstavami, kterými jsme letos připomínali 20. výročí Sametové revoluce a pádu železné opony.